Na stát letos budeme pracovat méně než loni. Na stát Češi rekordně pracovali během pandemie

Komentář Lukáše Kovandy

Letos budou Češi na stát pracovat kratší dobu než loni. Podle Liberálního institutu odevzdáme státu vše, co si prací vyděláme od 1. ledna do 17. června. Dle společnosti Deloitte, která používá jinou metodiku výpočtu, odevzdáme státu vše, co vyděláme za období od 1. ledna do 18. června.

Češi tak budou letos podle Liberálního institutu pracovat na stát 167 dní, podle Deloittu pak 168 dní. Podle Deloittu tak bude letos pracovat na stát nejkratší dobu od roku 2017, kdy to bylo rovněž 168 dní. Podle Liberálního institutu se letos napracujeme na stát nejkratší dobu od roku 2019, kdy to dle jeho metodiky bylo 148 dní. Podle obou metodik tak Češi budou na stát pracovat kratší dobu než v obou uplynulých letech pandemie, resp. značného pandemického zadlužování (viz graf níže).

Pandemie a předloňský daňový balíček loni s výpočtem termínu dne daňové svobody zamíchaly. Před pandemií tak bývalo pravidlem, že podle metodiky Liberálního institutu nastával den daňové svobody dříve než podle metodiky Deloitte. Loni to byla ale jinak. Letos se ovšem tato situace vrací do starých kolejí.

Důvodem loňské mimořádné změny pořadí byla vedle odlišné metodiky použité při výpočtu hlavně pandemie, jež loni měla své zásadní dopady v makroekonomické oblasti. Dluhy vzniklé v pandemii se odpracovávají letos a budou i v příštích letech. Vláda i tak bude muset nakonec zřejmě zvýšit daně, aby veřejné finance přiblížila udržitelnému stavu.

Deloitte při svém výpočtu dává do poměru celkové daňové příjmy a čistý národní důchod. Liberální institut, jenž staví na metodice OECD, zase porovnává veřejné výdaje státu s hrubým domácím produktem.

Ceny v českém zemědělství teď rostou nejvíce v dějinách

Zákaz vývozu pšenice z Indie zdraží chleba i v Česku, celkově o další desítky procent.

Výrobní ceny v tuzemském zemědělství letos v dubnu rostly nejvýrazněji v dějinách České republiky a současně v celé historii měření od roku 1992. Oproti loňskému dubnu se totiž zvýšily o 35,3 procenta.

Obzvláště dramatickým způsobem zdražují ti zemědělci, kteří se zaměřují na rostlinnou výrobu. Jejich ceny meziročně vylétly o 50,2 procenta. Olejniny zdražují dokonce o 64,5 procenta, obiloviny pak o 51,2 procenta. V těchto historicky rekordních zdraženích se odráží růst cen energií v čele se zemním plynem, jenž původně v důsledku restartu ekonomiky po pandemii probíhá už od loňska. A nověji se v prudkém zdražování olejnin či obilovin odráží také dopady války na Ukrajině a souvisejících sankcí uplatněných Západem vůči Rusku. Ukrajina i Rusko totiž patří ke klíčovým světovým vývozcům jak olejnin, tak obilovin.

Prudce zdražující zemní plyn i dopady války na Ukrajině a sankcí způsobují rovněž citelný nárůst cen hnojiv, jejichž vysoké ceny výhledově dále omezí zemědělskou produkci i v ČR, neboť ji prodražují.

Enormní tlak na růst zemědělských cen tak přetrvá. Postupně se ve velké míře bude propisovat do cen spotřebitelských. Další znatelné zdražení, v řádu desítek procent, tak čeká třeba maloobchodně prodávanou mouku, pečivo nebo oleje. Bochník běžného chleba tak ještě letos může běžně stát zhruba 60 korun. Od začátku letošního roku kilogram konzumního chleba kmínového zdražil podle ČSÚ o 16 procent, na více než 35 korun. Vzhledem k momentální cenové dynamice, zrychlujícímu růstu výrobních cen, lze očekávat ve druhé polovině letoška zesílení náporu na růst cen pekárenských výrobků právě typu chleba.

Situaci na i na českém trhu ještě zhorší nynější zákaz vývozu pšenice ze zemí typu Indie, která patří k jejich největším světovým producentům. Krok Indie zdražuje pšenici na světových komoditních burzách typu té v Chicagu nebo Paříží, od níž své ceny odvíjejí i čeští zemědělci. (18.5.2022)