Dnem 15. 8. vstoupilo v účinnost prováděcí nařízení Evropské Komise. V rámci druhé aktualizace unijního seznamu invazních nepůvodních druhů se dostalo na seznam dalších 17 nových druhů.
Unijní seznam je prováděcím nástrojem Nařízení EU č. 1143/2014, které je platné od roku 2015. Vybrané druhy mohou být zařazovány na základě žádosti členských států, jejíž součástí je vypracování analýzy rizik. V roce 2016 bylo na unijní seznam zařazeno 37 druhů, z toho 23 zvířat a 14 rostlin. První aktualizace unijního seznamu o dalších 12 druhů proběhla v roce 2017 - z celkem 49 druhů bylo 23 rostlin a 26 živočichů. V roce 2018 aktualizace unijního seznamu neproběhla, členské státy pracovaly na implementaci Nařízení do svých legislativních předpisů. Česká republika připravila návrhy úprav legislativních předpisů a nyní je ve fázi vypořádávání mezirezortního připomínkového řízení (zde) .
Z pohledu ČR je doplnění významné pouze dvěma rozšířenými invazními druhy, zejména pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima). Ten se u nás intenzivně šíří, analýzu rizik připravil Botanický ústav AV ČR. A dále se na seznamu objevil i invazní druh ryby slunečnice pestré (Lepomis gibbosus). Ostatní navržené druhy se v ČR vyskytují ojediněle a jejich zařazení na unijní seznam bylo především z principu předběžné opatrnosti, nebo se předpokládá jejich šíření vlivem oteplujícího se klimatu.
Ze živočichů se to týkalo v ČR se nevyskytujícího ptačího druhu majna obecná (Acridotheres tristis), mořského druh jedovaté ryby plotos proužkatý (Plotosus lineatus), ale také půdního ploštěnce z Nového Zélandu (Arthurdendyus triangulatus), kteří jsou zavlékáni z teplejších částí světa. Na unijní seznam přibyly druhy vodních rostlin, které jsou v ČR využívány v akvaristice a zahradních jezírkách – Gymnocoronis spilanthoides a nepukalka obtížná (Salvinia molesta). Kromě zmíněného pajasanu byly odsouhlaseny dřeviny akácie modrolistá (Acacia saligna), kožkvět lojonosný (Triadica sebifera) a naditec jehnědokvětý (Prosopis juliflora); traviny (Andropogon virginicus, Cortaderia jubata, Ehrharta calycina), které doplňují další invazní druhy rostlin (chmel japonský Humulus scandens, lespedézie hedvábitá Lespedeza cuneate, srdcovnice Cardiospermum grandiflorum a kapradina Lygodium japonicum).
Na nepůvodní druhy s významným dopadem na EU zařazené v platném unijním seznamu se vztahují omezení daná přímo Nařízením EP a Rady č. 1143/2014. To znamená, že se nesmějí kromě jiného záměrně přivážet na území EU, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem, držet, chovat, přepravovat do, z nebo v rámci EU, dále uvádět na trh nebo uvolňovat do životního prostředí. Proto komunikaci nařízení vede aktuálně zejména Celní a veterinární správa, které mají pod dohledem právě dovoz a vývoz těchto druhů z a do ČR. Běžných uživatelů a chovatelů se zatím týká především zákaz záměrného rozšiřování, resp. "uvolňování do životního prostředí". Druhy uvedené na unijním seznamu by hospodáři neměli na svých pozemcích vysazovat atp. Vhodné je pokud v rámci běžné péče o pozemky zajistí i případné omezení jejich šíření - v případě bolševníku velkolepého a netýkavky žlaznaté je například jejich omezování již součástí podmínek poskytovaných zemědělských dotací v rámci takzvaných kontrol podmíněnosti. Podpora opatření k omezování invazních druhů je také součástí Operačního programu Životní prostředí.
Pro chovatele a obchodníky platí zákazy dovozu a prodeje, držení, chovu či pěstování. Na nekomerční chovatele živočichů se dle nařízení vztahuje přechodné ustanovení umožňující ponechat si chované jedince po dobu jejich života (pokud bude zamezeno jejich úniku a dalšímu rozmnožování). Přestože je nařízení tzv. přímo platný předpis EU, je nezbytné pro aplikaci, kontrolu a funkčnost nařízení u nás přijmout nutné úpravy naší legislativy. (15.8.2019)
