Na Zemi roste přes šest milionů druhů hub, zjistili vědci z databáze

Popsaných hub jsou jen desítky tisíc, rostou jich ale miliony. K odhadu badatelé z Mikrobiologického ústavu AV ČR využili největší databázi pozorování GlobalFungi. Vznikala tři roky a pracovalo na ní třicet vědců z tohoto ústavu. Nyní poskytla podklady pro zjištění, že na světě existuje minimálně 6 280 000 druhů hub. Výsledky publikovali v časopise Fungal Diversity.

Procházky do lesa a hledání hub patří mezi oblíbené kratochvíle. Běžný houbař jich rozezná možná desítky. Ve skutečnosti ale sbírá jen plodnice, sama houba se totiž skrývá pod zemí, v podhoubí. Proto o velké části druhů vědí jen experti. Ti nyní zjistili, že se na Zemi vyskytuje minimálně 6 280 000 druhů hub. Dosavadní odhady se pohybovaly v rozmezí dvou až čtyř milionů.

Tým Petra Baldriana z Mikrobiologického ústavu AV ČR ke svému výzkumu využil existující databázi GlobalFungi, která loni zahájila provoz. Z odhadovaného počtu druhů tvoří většinu vřeckovýtrusé houby, například lanýže a kvasinky, a dále houby stopkovýtrusé, kam patří řada populárních hub tvořících nadzemní plodnice (například hřib, muchomůrka nebo žampion).

„Druhy hub jsme počítali tak, že jsme využili databázi více než 27 tisíc pozorování z celého světa. Z toho, jak rychle se zvyšujícím se počtem popsaných vzorků přibývá nových druhů, můžeme usuzovat, kolik jich ještě čeká na odhalení. Z odhadovaného počtu více než šesti milionů druhů zatím sekvenační metody zachytily asi jeden milion,“ říká Petr Baldrian.

Sekvenační metody k určování konkrétních druhů využívají DNA získané ze studovaného vzorku. Díky těmto postupům se výzkumníkům daří rozpoznávat řadu nových druhů, a to od arktických oblastí až po tropy. Analýza dat výskytu spolu s údaji o klimatických podmínkách na daných lokalitách mohou předpovědět, jak budou houby reagovat na vývoj klimatu.

Houby tvoří hned po hmyzu druhou skupinu organismů s nejvyšší odhadovanou diverzitou druhů. Přestože těch popsaných jsou v současnosti pouze desítky tisíc, celkový počet na Zemi lze určit na základě znalosti jejich biologie, například počtu hostitelských rostlin. Houby s nimi pojí úzká partnerská spolupráce. Zatímco rostliny houbám dodávají látky potřebné pro růst, tenká houbová vlákna zase umožňují rostlinám získávat minerální živiny (hlavně dusík a fosfor) z drobných půdních pórů, kam by se kořeny nemohly dostat. Čím chudší jsou půdy na živiny, tím důležitější roli houby v tomto smyslu hrají. „Na symbióze s nimi jsou závislé prakticky všechny stromy, ale také většina okrasných a planých rostlin i řada kulturních plodin, například proso,“ dodává Petr Baldrian.

Nejvíce druhů hub se skrývá ve vzorcích půdy a v rostlinném opadu, ale vyskytují se i v kořenech, listech či tlejícím dřevě. Houby představují bohatý zdroj biologického materiálu značné hodnoty, proto velké množství druhů nachází uplatnění v biotechnologiích či medicíně.

Další informace o výzkumu vědců z Mikrobiologického ústavu AV ČR se dozvíte ve Strategii AV21: Od jaderné fúze po lidská práva.

Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR (5.3.2021)