V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, byly položeny všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.
Z výsledku šetření vyplývá, že více než dvě pětiny (45 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi pozitivně, když 4 % ji označila za „velmi dobrou“ a 41 % za „dobrou“. 16 % lidí hodnotí současnou ekonomickou situaci nepříznivě, když 14 % ji charakterizovalo jako „špatnou“ a 2 % jako „velmi špatnou“. Téměř dvě pětiny
(37 %) občanů pak považují současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou“. Zbývající 2 % oslovených se
k tomuto dotazu nedokázala vyjádřit a zvolila odpověď „nevím“.
Z časového srovnání vyplývá, že oproti předchozímu šetření z dubna 2019 se hodnocení ekonomické situace statisticky významně nezměnilo. Oproti počátku letošního roku, kdy hodnocení ekonomické situace v České republice kulminovalo na svém historickém maximu, se v posledních třech šetřeních toto hodnocení poněkud zhoršilo, přičemž aktuální hodnocení je mírně horší i než před rokem v květnu 2018, kdy kladně ekonomickou situaci hodnotilo 49 % dotázaných, tj. o 4 procentní body více než v aktuálním šetření. Hodnocení ekonomické situace se tak fakticky vrátilo na úroveň prvních měsíců roku 2018, jež ovšem ve své době také představovala historické maximum.
Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní respondenta a rovněž s rostoucím příjmem, zvyšující se spokojeností s vlastním životem, zvyšující se spokojeností s politickou situací, se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání a s posunem po pravolevé škále politické orientace od levice k pravici z hlediska sebezařazení respondentů na této škále. Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují vysoce kvalifikovaní odborní a vedoucí pracovníci, lidé ve věku od 30 do 44 let, Pražané, voliči ODS či ANO a ti, kdo důvěřují vládě. Naopak kritičtějšími v tomto směru jsou nezaměstnaní, důchodci, lidé ve věku od 60 let výše, dotázaní z měst s populací od 5 do 15 tisíc obyvatel, voliči KSČM, rozhodnutí nevoliči a lidé, kteří vládě nedůvěřují.
Druhá otázka se týkala hodnocení životní úrovně samotných domácností, v nichž respondenti žijí. Znění otázky bylo: „Považujete životní úroveň Vaší domácnosti za velmi dobrou, za spíše dobrou, ani dobrou, ani špatnou, za spíše špatnou, nebo za velmi špatnou?“ Jak ukázaly výsledky, nadpoloviční většina (55 %) lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 9 % ji hodnotí jako „velmi dobrou“ a 46 % jako „spíše dobrou“. Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti 11 % občanů, když 10 % ji označilo za „spíše špatnou“ a 1 % za „velmi špatnou“. Asi třetina
(34 %) lidí pak životní úroveň své domácnosti charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. Oproti předchozímu výzkumu z dubna 2019 se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti statisticky významně nezměnilo. V porovnání s výsledkem zaznamenaným o rok dříve v květnu 2018, kdy podíl příznivého hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti dosahoval
53 %, podíl nepříznivého činil 14 % a variantu hodnocení „ani dobrá, ani špatná“ tehdy zvolilo 33 % respondentů, je aktuální hodnocení rovněž statisticky srovnatelné.
Pokud jde o dlouhodobější trend vývoje subjektivního hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti. tak od února 2013 až do jara 2015 lze vidět v podstatě nepřerušený vzestup podílu příznivého hodnocení, jehož roční průměr se postupně zvýšil z 37 % rovných na více než 44 %. Tento trend vzestupu příznivého hodnocení se následně zastavil, ale v říjnu 2015 opět vzrostl a dosáhl maximální úrovně 45 %, na které se v posledním čtvrtletí roku 2015 ustálil, aby od počátku roku 2016 opět začal růst, přičemž se postupně dostal zřetelně nad hranici 50 %, kde se v roce 2018 víceméně ustálil na úrovni okolo 53 %. Tu pak v posledním období od října 2018 začal mírně, avšak zcela soustavně překračovat a aktuálně vzrostl na nové historické maximum 53,9 %, což spolu s tím, že podíl negativního hodnocení se naopak snížil na hodnotu nového minima 11,3 % z posledních deseti měření, naznačuje, že přes určitou stabilizaci hodnocení, jež se projevovala stagnací klouzavého průměru podílu pozitivního hodnocení v průběhu roku 2018, došlo i v posledním roce k mírnému pozitivnímu posunu subjektivního vnímání životní úrovně vlastní domácnosti, byť pouze v rozsahu, který je v rámci jednotlivých měření nezachytitelný s ohledem na velikost výběrové chyby při standardním rozsahu dotazovaného souboru. Hodnocení „ani dobrá, ani špatná“ v průměru posledních deseti měření činí 34,8 %.
Hodnocení životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta a rovněž s rostoucí spokojeností s vlastním životem, jakož i s ekonomickou a politickou situací. Z hlediska politické orientace se pak hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti zlepšuje s posunem ve směru od levice k pravici. K lidem lépe hodnotícím svou životní úroveň patří studenti, podnikatelé a samostatně činní, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, nižší odborní pracovníci, voliči ODS či Pirátů a ti, kdo důvěřují vládě. Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především lidé ve věku od 60 let výše, nezaměstnaní, důchodci, nekvalifikovaní či polokvalifikovaní dělníci, voliči KSČM, rozhodní nevoliči a ti, kdo nedůvěřují vládě. (15.6.2019)
