Zájem o náhradu plynového kotle za tepelné čerpadlo roste. Pořizovací cena tepelného čerpadla je oproti plynovému kotli vyšší, ovšem vytápění může vyjít v dlouhodobém horizontu levněji. Roli hraje také obava z dostupnosti paliva. Pro jaké typy staveb je tepelné čerpadlo vhodné a kde je potřeba jeho pořízení více zvažovat? O kolik se liší roční náklady oproti plynovému kotli? A jak při jejich výpočtech zohledňovat aktuální ceny plynu? Nejen na tyto otázky odpovídá následující článek.
Tepelné čerpadlo lze zařadit mezi zařízení vytvářející energii z obnovitelných zdrojů. Využívá se zejména k vytápění, slouží ovšem také pro ohřev vody a stále častěji nahrazuje staré kotle na tuhá paliva, atmosférické nebo i kondenzační plynové kotle. Tepelná čerpadla mohou získávat teplo ze země, podzemní vody nebo vzduchu a ohřívat tak topnou vodu či vzduch v budově. Pořizovací cena kvalitního tepelného čerpadla pro středně velký dům činí zhruba 200 tisíc korun. Nový kondenzační plynový kotel včetně příslušenství a montáže oproti tomu vyjde mnohem levněji, a to přibližně na 80-100 tisíc korun.
„Základním faktorem u obou řešení je pořizovací cena. Na tepelná čerpadla je možné čerpat dotace od státu, nicméně samozřejmě platí, že nejprve je potřeba uhradit celou částku, dotaci pak uživatel obdrží až po realizaci. Pro plynové kondenzační kotle se dotace již neposkytují,“ přibližuje Ondřej Popelka, produktový manažer společnosti Enbra.
Cena však není jediným kritériem, podle kterého se mohou zájemci rozhodovat. Plynový kotel nabízí vysokou servisní dostupnost, je vhodný pro většinu otopných soustav a požadavky na prostor pro instalaci jsou oproti tepelnému čerpadlu podstatně menší. Tepelné čerpadlo ale na rozdíl od plynového kotle využívá obnovitelné zdroje energie a pokud je správně navrženo, nabízí poměrně komfortní provoz.
Účinnost a topný faktor
Účinnost tepelného čerpadla je udávána topným faktorem (COP), který reprezentuje poměr mezi vyrobeným teplem a spotřebovanou elektrickou energií. Čím je tedy vyšší, tím je tepelné čerpadlo efektivnější a jeho provoz levnější. Hodnota topného faktoru se zpravidla pohybuje v rozmezí od 2 do 5, přičemž k výpočtu průměrných výdajů za tepelné čerpadlo se nejčastěji uvádí faktor 3,3, který představuje jeho obvyklou hodnotu v průběhu roku. Topný faktor se významně mění v závislosti na venkovní teplotě a potřebné teplotě otopné vody.
„Je důležité si také uvědomit, že středněteplotní tepelné čerpadlo je schopné dodávat otopnou vodu do teploty cca 50–55 °C. Pokud se tedy instaluje do systému, jenž byl navržen pro starší plynový kotel nebo kotel na tuhá paliva, který topil na 70–80 °C, je vysoce pravděpodobné, že topná tělesa nebudou předávat dostatečný výkon pro vytopení prostoru,“ doplnil Ondřej Popelka.
Topný faktor se u jednotlivých výrobků vždy mírně liší, což produktový manažer společnosti Enbra demonstruje na následujícím příkladu: při venkovní teplotě 2 °C a teplotě topné vody 35 °C bude topný faktor cca 3,7. Při stejné venkovní teplotě a teplotě topné vody 55 °C bude topný faktor zhruba 2,5.
Dalším podstatným faktorem je nákupní cena energie od dodavatele. „V dnešní době se liší ceny od různých dodavatelů i násobně, a proto je nemožné generalizovat srovnání. V příštím roce bude platit zastropování cen energií u plynu na 3025 Kč za MWh a u elektřiny 6050 Kč za MWh, tyto ceny se tak dají pro zjednodušení použít pro výpočet nákladů u plynového kotle i tepelného čerpadla. Takový výpočet je však pouze modelový a zjednodušený – nezahrnuje pravidelné servisní kontroly či případné náklady způsobené vadou samotného zařízení. U topné vody počítá s teplotou cca 50 °C,“ řekl Ondřej Popelka.
