Poslední zastávkou v ústeckém sále Hraničář končí v sobotu 28. 8. program veřejných akcí v rámci Klimajízdy spravedlivou transformací, která propojila uhelné kraje od Chebu po Ústí nad Labem. Diskuse s veřejností potvrzují kritické nedostatky v přípravě zásadních změn, které ovlivní budoucnost uhelných regionů - absence informací o dopadech změn pro běžné obyvatele i netransparentnost ve výběru projektů, které dostanou finanční podporu, ve prospěch velkých firem na úkor občanské společnosti.
Ve veřejných debatách v rámci Klimajízdy opakovaně zazněl požadavek na informace o tom, co transformace bude znamenat pro místní obyvatele. Plánování zásadních změn bez účasti veřejnosti vede k netransparentním rozhodnutím jako v případě výběru strategických projektů.
Výběr strategických projektů, které mají přednostní přístup k polovině vyčleněných evropských dotací, neproběhl transparentně v Ústeckém kraji. Projekty, schválené Regionální stálou konferencí Ústeckého kraje, odporují doporučením hodnotící komise. Projekt Kreativní hub spolku Hraničář a dalších kulturních center, který experti hodnotili velmi vysoko, nebyl politiky schválen. Naopak projekt Gigafactory firmy ČEZ, který zástupci Ministerstva pro místní rozvoj doporučili podpořit z jiných programů a který žádá o podporu ve výši 12 miliard Kč, tedy 75 % alokace celého kraje, krajští politici přijali. Přitom není zdaleka jasné, zda zajistí důstojná pracovní místa pracujícím z uhelného průmyslu. Česká republika se přitom cestou přerozdělení peněz hlavně velkým projektům nemusela vůbec vydat, evropská nařízení upřednostňují spíš malé a střední firmy.
Tématem, které se opakovalo napříč regionem, je nedostatek informací. Veřejnost netuší, co se v procesu spravedlivé transformace chystá, jak ji zasáhne, ani jaké příležitosti může využít. Někteří starostové měst, která podávala návrhy strategických projektů, dokonce ani nedostali informace, proč byl jejich návrh zamítnut. V malých obcích, jako je Vřesová, nebo ve spolcích jako Aver Roma z Chanova zase nevědí, zda bude možné získat dotace i na jejich projekty. Také na setkání s Českým odborovým svazem energetiků zaznělo, že odbory nebyly přizvány k plánování transformace v Ústeckém kraji.
Limity jsme my společně s Hnutím DUHA proto připravili petici, kterou veřejnost podepisuje během Klimajízdy se třemi hlavními požadavky: zapojení občanů do diskuse o směřováním spravedlivé transformace, zveřejnění a zdůvodnění výběru strategických projektů a příprava dotací tak, aby je snadno mohly využít malé obce, firmy a podnikatelé.
Veronika Dombrovská z hnutí Limity jsme my říká:
„Velkou část peněz už mají skoro jistou ti, kteří problém se zastaralou uhelnou energetikou způsobili, firmy jako je ČEZ, Seven nebo Sokolovská uhelná. Veřejnost a dokonce ani obce nebo spolky v regionech přitom zatím netuší, zda by dotaci mohli využít. Plánovat transformaci bez veřejnosti rozhodně není spravedlivé.”
Ondřej Pašek, účastník Klimajízdy z Hnutí DUHA, říká:
„Transformace nebude nikdy spravedlivá, když do ní nezapojíme ty, kterých se týká. Při rozdělování 43 miliard z Fondu spravedlivé transformace musí dát Ministerstvo pro místní rozvoj krajům a velkým firmám jako podmínku zapojení veřejnosti. Rozhodování bez účasti veřejnosti, jaké probíhá v Ústeckém kraji, směřuje spíš k novému ROPu Severozápad než ke spravedlivé transformaci.“ (27.8.2021)
