Národní plán obnovy musí pomoci skutečné obnově

Národní plán obnovy představuje plán pro oživení a odolnost ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Představuje plán, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů a dle prozatímního plánu a posledního návrhu také 20 mld. Kč ve formě půjček (ty však lze ještě případně navýšit). Materiál bude po schválení vládou předložen Evropské komisi k posouzení. Po schválení Evropskou komisí, následného přijetí prováděcího rozhodnutí Radou EU a dokončení posouzení vlivu plánu na životní prostředí, podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, bude plán předložen ke schválení vládě.

Plán pro oživení a odolnost, resp. Národní plán obnovy představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci České republiky a má přispívat:

• zelené transformaci (nutný minimální podíl 37 % všech výdajů NPO);

• digitální transformaci (nutný minimální podíl 20 % všech výdajů NPO);

• inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začleňování, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky;

• sociální a územní soudržnosti;

• zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat

• připravenost a schopnost reakce na krize, a

• politikám pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.

Stanovisko SP ČR k Národnímu plánu obnovy

Mezi obecné požadavky SP ČR k NPO patří zejména požadavek na zastoupení sociálních partnerů v připravovaném řídícím výboru NPO či požadavek na včasné zapojení do přípravy nastavení programů a výzev z NPO, což je zásadní pro budoucí smysluplné nastavení a využití jednotlivých programů MPO. Dále je nutné konkrétní vyčíslení alokace pro průmysl a pro podnikatelskou sféru, která je dle našeho názoru výrazně podhodnocená a měla by být výrazně posílena. NPO musí sloužit zejména rozvoji hospodářství a posilování jeho odolnosti. Neměl by být náhradním zdrojem financování mandatorních výdajů ze státního rozpočtu.

SP ČR konkrétně požaduje v rámci NPO mj. posílení zelené tranzice a umožnění podpory zelené tranzice u všech průmyslových sektorů. Dále je nutné posílit alokaci na digitalizaci podniků, která je stále nedostatečná, a zároveň odstranit v praxi velmi omezující a nesmyslnou podmínku příspěvku digitálních projektů k zelené tranzici, která musí být podporována samostatně v dostatečné míře. V pilíři digitalizace je také potřeba vyčlenit samostatnou část pro pokrytí mobilních bílých míst v malých obcích.

V pilíři zelené transformace je nad rámec výše uvedených požadavků potřeba navýšit podporu úspornému nakládání s vodou v podnicích a řešit tak problematiku sucha, dále posílit oběhové hospodářství a zajistit tak naplnění cílů nové legislativy odpadového hospodářství ČR a další reforem. V oblasti dopravy a čisté mobility je potřeba nejen umožnit podporu zemnímu plynu, ale také výrobě baterií či nákupu železničních kolejových vozidel.

V oblasti modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoje trhu práce je klíčovým požadavkem SP ČR řešení dalšího vzdělávání za spoluodpovědnosti sociálních partnerů a zajištění propojení všech vzájemně souvisejících nástrojů dalšího vzdělávání tak, aby byly aktuální a dokázaly reagovat na rychlé změny dovedností, generované zaváděním principů Průmyslu 4.0. Celé stanovisko je na: https://www.spcr.cz/images/Stanovisko_k_N%C3%A1rodn%C3%ADmu_pl%C3%A1nu_obnovy_fin_opr.pdf (27.4.2021)