Národní zpěvník 23: Prosba za pohodu, Prosba za úrodu, Ve žně

Prosba za pohodu

Pane Bože Abrahamův,

Králi a Pane všech pánův!

Prosíme s ponížeností,

žádáme tvé velebnosti:

Rač z nebe pohledět svýma

očima svatosvatýma,

kterak na poli nyníčko

stojí pěkné obilíčko.

Zachovej od vod rozlití,

od přívalů, krupobití,

bouře hromobití, škody,

a od každé zlé příhody.

Dej tiché, jasné počasí!

Prosíme zbožnými hlasy:

dej pěkné jasné sluníčko,

na tak zdárné obilíčko!

Prosba za úrodu

Ty sám oblaky zdržuješ,

sloupy země pohybuješ,

k tvému slovu hrozně hřímá,

led, hrom pohotově bývá.

Vydáváš všemu potravu,

lidem i dobytku stravu,

když svou rosičkou svlažuješ,

zemi k zrostu připravuješ.

Protož tě všickni žádáme,

k tobě srdečně voláme:

Rač úrod zemských chrániti,

živností našich šetřiti.

Ve žně

Alleluja zpívejme!

Obilí dozrálo –

veselou píseň pějme,

nebudemť žít málo.

Bůh nám mnoho požehnal,

chvalmež milosť jeho!

On znik, on vzrůst polím dal

chvalmež všemocného!

Ne mám, Pane, ó ne nám,

ale jménu Tvému

buď česť a dík vroucí vzdán,

jen Tobé samému!

My jsme sic zem vzdělali,

Tys pak požehnával;

my jsme snopky skládali,

jimž´s Ty sám zrůst dával.

Nuž teď s věncem kláskovým

pojďme k Hospodinu,

který zas chlebem novým

obdařil krajinu,

teď snopků prvotiny

k nebesům zdvíhejme,

a za chlebné zrostliny

vroucné díky vzdejme.

V Pánu se dnes radujme,

z jeho darů vděčni,

s Davidem poskakujme

s veselkou sváteční.

Bůh nám ty radovánky

milostně přihostil

a naše sprosté stánky

hladu, péče sprostil.

Ne pak jen pro nás samé

svou ruku otvírá;

jsouť mu nuznosti známé,

hlad, jenž chudé svírá.

I na ně pamatoval,

děliv zrnka v klásky,

nás hojně obdaroval

nuzníků na částky.

Oniť pole nemají,

jak ptactvo nebeské,

v chudobě nás žádají

o živnůstky zemské.

Ó dejmež mile rádi,

co nám Bůh požehnal;

Onť ty zrnka nahradí,

které chudý dostal.

Při konci polních prací

Bože, nás požehnej, všecko nám dobruo daj,

daj zdravia a chleba, však nám viac netreba.

Bože náš, požehnaj ai ty naše volky,

čo nám navozili žita do stoduolky.