Národní zpěvník: Chvála češtiny, Staročeský hymnus

Chvála čestiny

Nuže, nuže, milí bratří,

zpívejme!

křivý hled nás neodstraší,

nedbejme!

Ať si huknou,

kývnou, ťuknou,

my se držme řeči naší,

třeba puknou!

 

Čeština má líbeznosti

zděděné,

lepotou a spanilostí

zplněné:

nehuhňavé,

neříhavé,

ani samou ladičkostí

nešeplavé.

 

Naše není fiflenice

strakatá,

ani žádná tajtrlice

hubatá;

naše měrná

není sběrná,

od věků je milovnice

slávy a věrná.

 

Latinu a francouzštinu

s vlaštinou,

němčinu a židovinu

s turčinou

neokrádá,

v svém je ráda,

ani pustou maďařinu

nezapřádá.

 

Proč se tedy ostýcháme

češtiny?

Proč svou matku zapíráme

jediný?

Není zpěvná?

není zjevná?

proti hancům slova máme

hrdohněvná!

 

Staročeský hymnus

Svatý Václave,

vévodo české země

kníže náš,

pros za nás,

svatého Ducha.

Kriste elevon!

 

Ty jsi dědic České země,

rozpomeň se na své plémě;

nedej zahynouti

nám ni budoucím,

svatý Václave.

Kriste elevon!

 

Pomoci my tvé žádáme,

smiluj se nad námi:

utěš smutné,

zažeň vše zlé,

svatý Václave.

Kriste elevon!

 

Nebeské jest dvorstvo krásné,

blaze tomu, kdož tam dojde,

v život věčný,

 oheň jasný

svatého Ducha.

Kriste elevon!

 

Maria, matko žádoucí,

tys královna velmohoucí,

prosiž za ny

za křesťany,

svého Syna,

Hospodina.

Kriste elevon!

Andělé svatí nebeští,

račte nás k sobě přivésti,

tam kde chvála

nepřestává

věčného Boha.

Kriste elevon!

 

Všickni svatí za nás proste,

zahynouti nám nedejte:

svatý Víte, svatý Norberte.

svatý Zikmunde,

svatý Prokope,

svatý Vojtěše,

svatý Jene Nepomucký,

svatá Ludmilo,

svatý Václave,

Kriste elejson!

 

Bohu Otci chválu vzdejme,

svatým křížem se žehnejme.

ve jménu Otce

i Syna Jeho

i Ducha svatého.

Kriste elevon!