Národní zpěvník: Kde domov můj?

Kde domov můj?

Kde domov můj?

Voda hučí po lučinách,

bory šumí po skalinách,

v sadě stkví se jara květ,

zemský ráj to na pohled!

A to jest ta krásná země,

země česká, domov můj!

 

Kde domov můj?

V kraji znáš-li bohumilém

duše útlé v těle čilém,

mysl jasnou, vznik a zdar,

a tu sílu, vzdoru zmar?

To je Čechův slavné plémě,

mezi Čechy domov můj!

*

Kde domov můj, kde domov můj?

Svatopluka hrad kde stojí,

Hana s Moravou se pojí,

Jaroslav kde světa rek

porazil Tatarů vztek:

a to jest ta krásná země,

zem moravská, domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

Voda hučí po lučinách,

bory šumí po skalinách,

v sadě stkví se jara květ,

zemský ráj to na pohled;

a to jest ta krásná země,

země česká, domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

kde slovenský větřík věje,

Svatopluka slavné děje

oživujíc v srdcích svých

potomkov rodu věrných;

a to jest ta krásná kraj´na,

zem slovenská, domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

V kraji znáš-li bohumilém

duše útlé v těle čilém,

mysl jasnou, vznik a zdar,

a tu sílu, vzdoru zmar?

A to jest to slavné plémě,

mezi Čechy domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

Velkomoravská koruna

klesla do mořského lůna,

a kde našich králů hrob,

nezůstalo žádných stop;

avšak nová slává vítá

zem moravskou, domov můj?

 

Kde domov můj, kde domov můj?

Co zhynulo, nevzbudíme,

Svatopluka nevzkřísíme,

aniž jeho města zdi

zrak náš více uvidí;

avšak nová slává vítá

zem slovenskou, domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

Pro minulost nezoufejme,

nové naději se vzdejme,

posud živ náš národ jest,

mužně zastává svou čest;

v nové jarní kráse zkvétá

zem slovenská, domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

Bujará orlice pestrá,

lva bílého věrná sestra,

své perutě rozpíná,

na svou slávu vzpomíná;

v nové jarní kráse zkvétá,

zem moravská, domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj!

Tam, kde lidu moravskému,

českému i slovenskému

apoštolé slovanští

věstovali křesťanství,

na posvátném Velehradě,

na Moravě, domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

Bože, velký Hospodine,

ruka Tvoje světům kyne,

Tebe vzývá národ můj,

velký Bože, při něm stůj;

světovládný Hospodine,

chraň slovanský domov můj!

*

Kde domov můj, kde domov můj?

Velkomoravská koruna

klesla do mořského lůna –

nezůstal nám z oněch dob

ani našich králů hrob;

byla druhdy veleslavná

zem moravská, domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

Pro minulost nezoufejme,

času novému se vzdejme,

času duch otvírá nám

nové slávy jasný chrám.

Též se hlásí k matce Slávě

zem moravská, domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

Bujará Orlice pestrá,

Lva bílého věrná sestra,

snášela s ním nehodu,

cítí teď s ním svobodu.

S českým Lvem se nerozloučí

zem moravská domov můj!

 

Kde domov můj, kde domov můj?

Bože, velký Hospodine,

ruka Tvoje světům kyne,

Tebe vzývá národ můj,

velký Bože, při něm stůj;

světovládný Hospodine,

chraň Moravu, domov můj!