Nárůst cen energií a zvýšení příspěvku na bydlení: Pomohlo to? Nová studie IDEA

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR Nárůst cen energií a zvýšení příspěvku na bydlení: Pomohlo to? analyzuje dopady mimořádného navýšení normativních nákladů na bydlení, ke kterým vláda přistoupila v lednu tohoto roku. Opatření vedlo ke zvýšení příspěvku na bydlení a spolu s růstem cen energií rozšířilo počet domácností s nárokem na příspěvek. Byla však tato pomoc účinná?

Od podzimu roku 2021 rostou ceny energií, a tudíž i bydlení tak, že se řada domácností dostává do existenčních potíží. V reakci nato česká vláda rozhodla o zvýšení normativů (zákonem stanovené průměrné náklady na bydlení) u příspěvku na bydlení, čímž se zvýšila maximální možná čerpaná částka příspěvku. V důsledku rostoucích cen energií vzrostl i počet domácností s nárokem na příspěvek.

Studie ukazuje, že ačkoli se počet domácností, které příspěvek na bydlení čerpaly, zvýšil, jejich podíl na všech domácnostech s nárokem se naopak snížil. Příspěvek na bydlení totiž zdaleka nečerpají všichni, kdo na něj mají nárok. 

„Většina domácností o příspěvku ví, ale mnohé o něm mají špatné informace a chybně usuzují, že na příspěvek nárok nemají. Pro některé také nepředstavuje dostatečnou sumu, a to i přes navýšení. Pravděpodobně je odrazuje i velká administrativní náročnost žádosti,“ vysvětluje důvody nedostatečného čerpání příspěvku spoluautor studie Filip Pertold.

Zvyšování normativu mělo kompenzovat domácnostem vyšší náklady na bydlení. Tento cíl se však podařilo splnit jen částečně. Studie dokládá, že ačkoli se zvýšení normativu v mnoha domácnostech do výše příspěvku promítlo, nárůst výdajů na bydlení to zdaleka nepokrylo. Například u domácností, kterým podíl výdajů na bydlení v čistém příjmu vzrostl o 15 procentních bodů, navýšený příspěvek v průměru nenahradil ani pětinu takto zvýšených výdajů.

Nejpočetnější skupinu mezi domácnostmi, které mají nárok na příspěvek, i těmi, co příspěvek čerpají, tvoří důchodci. Z analýzy vyplývá, že podíl důchodců, kteří mají na příspěvek nárok, ve sledovaném období nijak výrazně nevzrostl. Na rozdíl od ostatních demografických skupin však na zvýšení normativu reagovali nejaktivněji a začali ho čerpat ve větší míře.

„Zjištění poukazují na dlouhodobý nepoměr mezi nárokem na příspěvek na bydlení a jeho skutečným čerpáním. Řešením by bylo zvýšení informovanosti ohledně podmínek nároku, výrazné snížení administrativy spojené s žádostí o příspěvek a navýšení normativu tak, aby lépe odpovídal rostoucím cenám energií,“ shrnuje doporučení plynoucí ze studie její spoluautor Petr Pleticha.

Studie vznikla ve spolupráci s PAQ Research a s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21.

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR je nezávislý akademický think-tank zaměřující se na analýzy, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii. IDEA je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky, který spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE) tvoří společné akademické pracoviště CERGE-EI. Celý text k dispozici zde. (14.10.2022)