Komentář Martina Protivy
Už na konci roku 2021 jsme se stali svědky prudkého zdražování energií, jejichž ceny stoupaly o desítky procent. V současné době navíc řešíme samotnou dostupnost běžných zdrojů energie, jako je plyn, elektřina či palivo a potýkáme se ještě s výraznějším navyšováním cen. Už v minulém roce přitom hrozilo, že se do takzvané energetické chudoby dostanou stovky tisíc českých domácností, které si nebudou moci financování dovolit. Dalším důsledkem bylo i ukončení činnosti některých menších dodavatelů, což s sebou přineslo další nejistotu.
Vzhledem k eskalaci konfliktu na Ukrajině a sankcím, které byly uvaleny na Rusko, je nyní jedním z hlavních témat dostupnost plynu. Jeho dodávky z Ruska sice stále pokračují, nicméně se výrazně prodražují a jedná se dokonce i o jejich úplném zastavení. V České republice je přitom na plynu závislá řada domácností – každý druhý byt, jehož výstavba byla dokončena do roku 2000 je totiž na plyn připojen. Rodinné domy od plynu v posledních letech ustupují, nicméně je i přesto dále nutné zvyšovat důraz na používání jiných energetických řešení.
Evropská komise v březnu představila předběžný plán, kterým chce do roku 2030 dosáhnout výrazného snížení závislosti Evropské unie na dodávkách ruského plynu, a který zahrnuje také urychlení přechodu na obnovitelné zdroje. Za hlavní z nich označuje solární energii, kterou lze vyrábět relativně levně a efektivně. Vzhledem k současné situaci i budoucím plánům tak nastává čas, kdy je vhodné a zároveň nezbytné začít zelená energetická řešení využívat a ušetřit tak v budoucnu za provoz bydlení. To potvrzuje i změna legislativy v oblasti energetických štítků nemovitostí, jejichž kategorizace se v průběhu minulého roku změnila a vyžaduje výrazně vyšší energetickou úspornost.
Udržitelné technologie jsou v České republice podporovány dotačním programem Nová zelená úsporám, který financuje ekologické stavby i rekonstrukce nemovitostí. Kromě dotací na jednotlivá řešení poskytuje také řadu bonusů vztahujících se na efektivní kombinace technologií, které se šplhají až na 90 tisíc korun. I bez nich je přitom při stavbě rodinného domu možné dosáhnout na podporu v hodnotě 200 až 500 tisíc. Mezi dotovaná řešení patří například fotovoltaika, tepelná čerpadla, zateplení, systémy na využití šedé a dešťové vody, ale i rekuperace vzduchu či odpadní vody. Všechny tyto kroky mohou vést i k úplné nezávislosti domu na dodávkách energií a vody, což je vzhledem k probíhající energetické krizi správný krok i do budoucna. Stále častěji se začneme setkávat také s takzvanými nezávislými či hybridními domy, které se částečně či zcela obejdou bez připojení k sítím. Díky tomu lze navíc dosáhnout dalších úspor za přípojky i cenu pozemků, která je u těch hůře či nijak zasíťovaných logicky rovněž nižší.
Zelené technologie kromě peněz ušetřených díky dotacím a nižší ceně provozu také celkově zhodnocují nemovitost díky lepšímu zařazení do úspornější kategorie energetického štítku a stávají se proto velmi vhodnou investicí. V současné době totiž pozorujeme výrazné zvyšování ceny i běžných vystavěných domů, které se za poslední čtyři roky až zdvojnásobily. Probíhající inflace navíc snižuje reálnou sumu peněz půjčenou od banky na výstavbu, a to i přes zvýšení úrokových sazeb, které je pouze několikaměsíční záležitostí. Znamená to tak, že pořízení ekologicky vybaveného domu představuje investici, jejíž hodnota bude do budoucna výrazně růst. Jde tedy o jasný důkaz toho, že „zelená" budoucnost může být opravdu přínosná nejen pro planetu, ale v dlouhodobém kontextu i pro vlastní peněženku.
Autor je místopředseda představenstva Ekonomických staveb (11.4.2022)
