Nastavení digitální daně nesmí ohrozit digitální sféru do budoucna

Svaz průmyslu a dopravy ČR se nebrání diskusi nad přenastavením současného systému zdanění. S ohledem na složitost daňové a technologické problematiky nesmí ale vláda nastavením digitální daně způsobit škody, které ovlivní růst naší ekonomiky. Z pohledu firem je ideální hledat jednotné celosvětové řešení, které bude dobře připravené, proto se Svaz průmyslu účastní i diskusí v rámci OECD.

O různých formách zdanění digitální reklamy se diskutovalo již v minulosti. To byla i podstata návrhu užšího evropského řešení ze začátku tohoto roku, který ale nebyl schválen. Ministerstvo financí nyní deklaruje tzv. širší návrh, který počítá i se zdaněním prodeje shromážděných dat o uživatelích digitálních rozhraní a využívání mnohostranných rozhraní. Nepostihuje tedy pouze reklamu.

„Pro digitální sféru bude klíčové nastavení jednotlivých parametrů. Digitální daň nesmí ohrozit rozvoj této oblasti ekonomiky v ČR do budoucna. Většina firem daně řádně odvádí dle platných právních předpisů. Ministerstvo financí bude muset dobře vyřešit spoustu daňových a technických komplikací,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stávající návrh Ministerstva financí je zatím zveřejněn bez zásadních detailů. Sazba 7 % je však vyšší, než Svaz průmyslu očekával. V minulosti se v rámci evropského řešení diskutovalo spíše o 3% nebo 5% sazbách. Nevíme, jak návrh 7% sazby vznikl. Ve srovnání s evropskými zeměmi je to vyšší sazba. Svaz průmyslu proto očekává, že Ministerstvo financí zveřejní doprovodnou analýzu.

„Jednáme s Ministerstvem financí a věříme, že jeho záměrem není postihnout využití a rozvoj technologií v průmyslu a že tyto parametry návrhu ministerstvo zohlední. Doufáme, že nikdo nechce danit něco jen proto, že je to „digitální“, protože právě digitalizace nám může pomoci k vyšší přidané hodnotě,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

Dnes už se prostřednictvím digitálních technologií řeší téměř vše od obchodování a eCommerce, hledání kapacit, sdílení informací. Firmy i občané využívají cloudová řešení, umělou inteligenci atd. (3.5.2019)

Úvahy o digitálním zdanění musejí zohledňovat strukturu české ekonomiky

Svaz průmyslu a dopravy ČR se nebrání diskuzi týkající se přenastavení systému zdanění, ani některým konkrétním možnostem zdanění. Nutné je ale se vzhledem ke složitosti a těžké predikovatelnosti dopadů na dynamicky se rozvíjející digitální oblast nezpůsobit zbytečné škody, proto mj. jako ideální cestu vidíme v hledání globálního řešení. Aktivně se této iniciativy účastníme, zapojili jsme se např. do diskuzí v rámci OECD.

Pohled Svazu průmyslu na digi zdanění

Ministerstvo financí jsme jako největší zástupce podnikatelské sféry upozornili na možnosti nastavení různých variant, možné negativní dopady na ekonomiku s ohledem na její strukturu a omezení u těhcto variant. Blíže se lze vyjádřit až ke konkrétním návrhům, které samozřejmě nejsou jen o sazbě daně. MF deklaruje, že návrhy předloží zhruba do měsíce k připomínkám.

V současné době se už prostřednictvím digitálních technologií řeší téměř vše od obchodování a eCommerce, hledání kapacit, sdílení informací, firmy i občané využívají cloudová řešení, umělou inteligenci atd. Digitální ekonomika by nám měla pomoci v posunu k vyšší přidané hodnotě. Cílem rozhodně nemá být zdanit některé oblasti jen proto, že jsou „digitální“, hledat se skutečně musejí nedostatky v současném daňovém systému. Proto jednáme s MF jak na odborné, tak na principiální úrovni a vnímáme, že záměrem není postihnout využití a rozvoj technologií v průmyslu.

Jsme si vědomi řady daňových a technických komplikací, které je nutné vyřešit. Daně jsou již u řady firem ve většině případů řádně odváděny dle platných právních předpisů. Z pohledu daní to není jednoduchá věc, od vymezení toho, kde příjmy a zisky vznikají, přes existenci smluv o zamezení dvojího zdanění, technické problémy pro správu této daně až po to, co vše je digitální ekonomika.

Průběh přípravy digitálního zdanění

Původní návrh Evropské komise ale nebyl odborně dobře připraven a odmítali jsme jej z řady věcných důvodů. Obsahoval například princip, kde by dotčené tuzemské i evropské firmy, které doma již všechny daně zaplatily, v podstatě byly daněny dvakrát. Nelíbilo se nám také samotné velmi široké a nejisté vymezení, které dle našeho názoru v některých částech návrhu Komise nerespektovalo dynamiku vývoje digitální oblasti. Digitální technologie totiž zasahují do všech oblastí a jejich význam bude růst. V budoucnu tak bude míra digitálních aktivit významnější v každém odvětví, než jak je tomu v současnosti. Vzrůstalo by tak nebezpečí, že by pod dodatečné digitální zdanění spadalo stále více firem. Následně EU jednala o zúženém evropském řešení pouze na zdanění digitální reklamy také nebylo přijato. Konsensus na ještě větší skupině zemí, tedy na úrovní zemí OECD, je ještě složitější.

OECD v současné době představila rámec, na kterém se bude diskutovat mezinárodní konsensus. K tomuto rámci máme připomínky v tom smyslu, že kromě hrozby dvojího zdanění, je nutné nezapomenout na transparentnost a auditovatelnosti dat, které digitální společnosti budou poskytovat o svých uživatelích. Zajímavý je například přístup k zapojení samotného uživatele služeb do procesu zdanění. Uživatel totiž svým jednání spolutvoří hodnotu, jeho interakce s ostatními je nedílnou součástí produktu a od této interakce lze odvozovat zdanění poskytovatele. Jde ovšem o velmi nový koncept, nutné je tuto oblast nejdříve důkladně analyzovat. Diskuzi na evropské úrovni podporujeme a aktivně se jí účastníme.

Problematika oblasti zdanění, tj. co a jak je možné zdanit

Filozofie EK u většiny dosavadních návrhů různých digitálních daní vychází z myšlenky, že část digitálních aktivit poskytovaných např. v EU není dostatečně daněna, neboť firmy sídlí mimo evropské země a díky digitálním technologiím nemusejí být fyzicky přítomné, a proto daní v zemi svého sídla. Faktem je, že daňové inkaso často získávají země, které umožnily vznik a rozvoj vysoce inovativních firem, které získaly globální dosah. Pro EU nelichotivý fakt, že tyto firmy nevznikaly a nesídlí v zemích Unie, bohužel nenapravíme novým zdaněním.

Ze spektra zdanitelných aktivit, kde se ukazuje, že digitální činnosti jsou velmi silné, je samozřejmě nutné zvolit tu oblast, kde bude nejmenší negativní dopad na podnikatelské subjekty. Diskutuje se o reklamních aktivitách, ale záleží na konkrétním vymezení. Určitě je nutné hodnotit dopady takové daňové regulace, abychom v EU zbytečně neomezili růst nadějných oborů, které mohou mít zajímavou budoucnost.

Jaké budou dopady případného zavedení daně

Důležité bude budoucí vymezení, podle dosavadních úvah byly limity poměrně vysoké a například na česky vlastněné firmy by zatím nedopadaly. Záleželo by ale na konkrétní prahové hodnotě obratu, příjmů či tržeb, tedy na tom, jak by zdanění bylo definováno.

U dřívějších návrhů jsme se obávali toho, že případná úspěšná digitální evropská firma bude za svůj globální úspěch na domácí půdě penalizována dalším zdaněním.

Chceme samozřejmě diskutovat efektivní způsob zdanění této oblasti, ale zároveň se musíme ptát, co konkrétního chce vláda udělat, aby i v českém a evropském podnikatelském prostředí mohly vznikat a dlouhodobě existovat firmy, které by měly globální dosah.

Vladimír Štípek, Bohuslav Čížek (SPČR,26.4.2019)