Návrh klimaticko-energetického plánu řeší náhradu uhlí, ale nevyužívá možností obnovitelných zdrojů a příliš sází na jádro

Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí předložily do meziresortního připomínkového řízení návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Ekologické organizace z asociace Zelený kruh upozorňují, že návrh plánu se sice oproti předchozím verzím přiblížil k českým cílům pro obnovitelné zdroje a úspory energie, ale nedosahuje jich. Návrh stále uměle zastropovává rozvoj obnovitelných zdrojů a naopak jako povinný vstup do modelování zadává čtyři nové jaderné reaktory, bez ohledu na cenu a rizika zpoždění výstavby. Návrh plánu přináší i řešení náhrady uhlí, tak aby mohla jeho těžba a spalování skončit v roce 2033, a naplňuje tak podmínku tohoto cíle v programovém prohlášení vlády.

Návrh Vnitrostátního plánu na základě modelování nového (třetího) scénáře energetiky počítá s pokrytím třiceti procent spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, což je více, než vycházelo v předchozích dvou scénářích (24-26,6 %). Ministerstva toho dosáhla korekcí nereálně vysokého výhledu celkové spotřeby energie oproti minulým verzím. Nový scénář ale stále nenaplňuje cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na spotřebě energie v ČR, který by měl být mezi 33 a 35 procenty.

Scénář totiž počítá s větším umělým omezením rozvoje větrné (maximálně 1,5 GW v roce 2030) a solární energetiky (maximálně 10,1 GW v roce 2030) než ambicióznější z původních scénářů. Odborné studie přitom ukazují možnost dostat se do roku 2030 na 15 GW ve fotovoltaice a na 2 GW větrných elektráren. Pro zvýšení podílu OZE na spotřebě energie v ČR na úroveň minimálně 34 % se vyjádřila také veřejnost v první kole veřejné konzultace, jejíž výsledky ale při přípravě návrhu nebyly nijak zohledněny.

Ekologické organizace opakovaně upozorňují, že výsledky modelování pracující s ekonomickou nákladovostí jednotlivých zdrojů dávají falešné výsledky, protože zadání ministerstev počítá s naprosto nereálně nízkými náklady na výstavbu nových reaktorů a nerealisticky blízkými termíny jejich spuštění (2035 první malý modulární reaktor, v roce 2036 první velký v Dukovanech a v roce 2039 a 2041 další dva v Temelíně). 

Návrh Vnitrostátního plánu počítá s koncem uhlí nejpozději v roce 2033 z důvodu neúnosných nákladů na jeho spalování. Ekologické organizace oceňují, že v oblasti elektroenergetiky jsou mezi hlavní vrcholové cíle České republiky zařazeny cíle jako:

► zásadní rozvoj větrných elektráren, která doplní už probíhající rozvoj fotovoltaických elektráren;

► rozvoj prvků řízení flexibility, mj. různých forem akumulace, nebo demand side response, aby byla zajištěna stabilita elektroenergetické soustavy;

► zajistit urychlení povolovacích režimů pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie.

Meziresortní připomínkové řízení probíhá do 5. října. Následně budou vypořádány připomínky a návrh Vnitrostátnío plánu bude projednán vládou ČR a odeslán Evropské komisi, která pošle své připomínky a návrhy změn. Finální plán by měla ČR odevzdat do 30. června 2024. Ještě předtím (do konce roku 2023) chce vláda projednat návrhy Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: „Návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu již nyní na základě robustního modelování energetiky ukazuje, že je možné zajistit náhradu uhelných elektráren do roku 2033. Stále však počítá se zbytečnými stropy pro obnovitelné zdroje, nevyužívá český potenciál a v důsledku toho nepřináší cestu ke splnění férového podílu České republiky na novém celounijním cíli pro obnovitelné zdroje. To kontrastuje s tím, že zároveň - velmi správně - označuje rozvoj větrných elektráren, akumulace, chytrého řízení spotřeby či urychlení povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje za vrcholové cíle ČR. Aby se to povedlo, je nutné zvýšit ambici a využít potenciál.”

Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká: „Návrh plánu správně počítá s rychlejším snižováním emisí skleníkových plynů a navýšením příspěvku České republiky k plnění klimatických cílů. Například v oblasti obnovitelných zdrojů energie si ale klade zbytečně nízké cíle. Existuje přitom hned několik aktuálních scénářů a studií, které s rychlejším rozvojem OZE počítají. Analýzy jasně ukazují, že bez budování nových zdrojů obnovitelné energie by evropské ceny elektřiny byly v posledních letech ještě výrazně vyšší. Čím rychleji výstavbu obnovitelných zdrojů nastartujeme, tím bude celá transformace energetiky pro Česko výhodnější.“

Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká: „Vítáme, že scénář, ze kterého vychází návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu počítá s koncem uhlí nejpozději v roce 2033. A že návrh také řeší náhradu za uhlí, aby jeho těžba a spalování mohly skutečně skončit. Klíčové ovšem je, aby se to promítlo i v praxi a státní orgány se podle něj řídily, a to konkrétně v případě velkolomu Bílina, kde Obvodní báňský úřad už nepravomocně rozhodl o prodloužení těžby minimálně do roku 2035. V opačném případě hrozí, že Vnitrostátní plán zůstane pouze na papíře.” 

Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí řekl:  „Probíhající modelování mělo najít  nákladově optimální transformaci naší energetiky.  Bohužel výstupy jsou výrazně zkreslené, protože namísto ekonomiky  dostala přednost politická touha prosadit jádro za každou cenu - model musí povinně vybrat tři velké reaktory a jeden střední a pro jistotu jsou pro ně zadány naprosto nereáně nízké očekávané investiční náklady, které neodpovídají reálně stavěným blokům v Evropě či USA a neodpovídají ani analýzám ministerstva financí.” (21.9.2023)