.jpg?s3=1)
Výrazné navýšení peněz na vzdělávání i vědu a výzkum, rekordní investice především do dopravní infrastruktury. Všechny tyto vládní priority zohledňuje návrh státního rozpočtu na rok 2025, který dnes odeslalo Ministerstvo financí k projednání vládě. Návrh navíc dodržuje plánovaný deficit ve výši 230 mld. Kč, a snižuje ho tak meziročně o 22 mld. Kč.
Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice - a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu.
„Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice - a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Půjčujeme si tak převážně na investice.“
Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2025 je sestaven s celkovými výdaji státu ve výši 2316,1 mld. Kč a příjmy 2086,1 mld. Kč. Výsledný deficit 230 mld. Kč je meziročně o 22 mld. Kč nižší.
„I přesto, že z vládního manévrovacího prostoru ukrajují rostoucí mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které tvoří přes 93 % celkových výdajů rozpočtu, podařilo se nám dodržet všechny klíčové priority a zákonné závazky vlády. Ať už jsou to rostoucí sociální výdaje, dodržení 2 % HDP na obranu, platy učitelů v regionálním školství na úrovni 130 % průměrné mzdy nebo navýšení peněz pro vysoké školy a vědu a výzkum. Ačkoliv jsme se jako vláda zavázali ke snižování rozpočtových deficitů, našli jsme v kabinetu rozumný kompromis a navýšíme meziročně rozpočty většině kapitol. Navržený rozpočet tak dle mého názoru zachovává i sociální smír,“ doplnil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Pozn.: Bez peněz z EU a finančních mechanismů počítá návrh státního rozpočtu s příjmy 1931,8 mld. Kč (vs. 1811,4 mld. Kč v roce 2024), výdaji 2161,8 mld. Kč (vs. 2063,4 mld. Kč) a deficitem 230,0 mld. Kč (vs. -252,0 mld. Kč).
Z celkových výdajů 2316,1 mld. Kč (2161,8 mld. Kč bez výdajů financovaných z EU) tvoří největší objem mandatorní a kvazimandatorní výdaje (platy a odvody do EU) ve výši 1789,7 mld. Kč (meziroční nárůst o 55,4 mld. Kč). Z toho samotné mandatorní, tedy zákonem dané výdaje dosáhnou 1371,3 mld. Kč (+37,4 mld. Kč). Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 154,6 mld. Kč (meziroční nárůst o 36,7 mld. Kč), resp. 250,8 mld. Kč po započtení fondů EU (meziroční nárůst o 66,2 mld. Kč), běžné výdaje státu vzrostou o 57, 9 mld. Kč, tedy o 3 %.
Struktura výdajů odráží priority vlády posilovat finance určené na školství (navýšení kapitoly Ministerstva školství o 15,6 mld. Kč bez zdrojů z EU včetně 3 mld. Kč na vysoké školy), vědu a výzkum (celkové výdaje na výzkum a inovace bez zdrojů z EU meziročně posílí o 3 mld. Kč) a závazky ve výdajích na obranu (2 % HDP ročně) nebo v sociální oblasti. Investice státu budou směřovat především do dopravní infrastruktury (kapitálové výdaje Ministerstva dopravy v celkové výši 91,5 mld. Kč včetně zdrojů z EU, nárůst o 49,2 mld. Kč).
V mandatorních výdajích představují sociální transfery a dotace (sociální dávky včetně důchodů) objem 939,0 mld. Kč (nárůst o 28,8 mld. Kč), z toho připadá na důchody 717,4 mld. Kč (nárůst o 11,2 mld. Kč). Výdaje na platbu státu za státní pojištěnce jsou rozpočtovány v objemu 154,6 mld. Kč (nárůst o 3,6 mld. Kč). Výdaje na dluhovou službu mají v příštím roce dosáhnout 100 mld. Kč (nárůst o 5 mld. Kč). Zákonem daný každoroční nárůst výdajů na obranu (v roce 2025 se jedná o sumu 160,8 mld. Kč) je rozprostřen do více rozpočtových kapitol – kromě Ministerstva obrany také např. v kapitolách SSHR, NÚKIB, NBÚ a MZV. Objem peněz na platy učitelů je od ledna 2025 navržen o 7 % vyšší, u ostatních státních zaměstnanců pak o 5 % vyšší.
Největšími rozpočtovými kapitolami (bez peněz EU) nadále zůstávají Ministerstvo práce a sociálních věcí s objemem rozpočtových peněz ve výši 951,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 28,2 mld. Kč vzhledem k mandatorním výdajům), Ministerstvo školství s rozpočtem 271,6 mld. Kč (meziročně +15,6 mld. Kč), Ministerstvo obrany s rozpočtem 154,3 mld. Kč (navýšení o 3,1 mld. Kč) a Ministerstvo vnitra s rozpočtem 101,2 mld. Kč (navýšení o 5,6 mld. Kč).
V procentuálním vyjádření (bez peněz EU) stoupl z jednotlivých rezortů meziročně nejvíce rozpočet Ministerstva dopravy (+ 29,3 %), Ministerstva zemědělství (+28,2 %), Ministerstva kultury (+26,1 %) a Ministerstva zdravotnictví (+25,3 %). V absolutních částkách nejvíce proti letošnímu roku získá Ministerstvo práce a sociálních věcí (+28,2 mld. Kč vlivem nárůstu mandatorních výdajů), Ministerstvo dopravy (+23,1 mld. Kč na investice do dopravní infrastruktury) a Ministerstvo školství (+15,6 mld. Kč zahrnuje zákonné navýšení platů učitelů na úroveň 130 % průměrné mzdy a posílení výdajů na vysoké školy o 3 mld. Kč).
Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2025 dosáhnout 2086,1 mld. Kč, z toho inkaso z pojistného na sociální zabezpečení představuje částku 809,4 mld. Kč (meziročně o 53,2 mld. Kč více), výběr DPH se očekává ve výši 414,0 mld. Kč (+27,2 mld. Kč), výběr spotřebních daní ve výši 157,0 mld. Kč (-1,7 mld. Kč), inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 244,3 mld. Kč (+29,1 mld. Kč) a výběr daně z příjmu fyzických osob ve výši 184,7 mld. Kč (+29,2 mld. Kč). Rozpočet také zahrnuje příjem 153,6 mld. Kč z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů.
Vláda návrh státního rozpočtu musí dle zákona projednat do konce září, poté ho odešle do Poslanecké sněmovny. (31.8.2024)