.jpg?s3=1)
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR sleduje vývoj růstu sociálních dávek v posledních deseti letech v porovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Odpovídalo zvyšování sociálních dávek ekonomickému vývoji nebo šlo o jen zdánlivé navyšování?
Nominální výše všech sociálních dávek, které tato studie sleduje, jako je příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky v hmotné nouzi atd., byla v letech 2012–2023 zvýšena alespoň jednou. Jejich navyšování se však lišila, takže se reálné hodnoty jednotlivých dávek v roce 2023 pohybují v rozmezí 70 % až 200 % jejich reálné hodnoty roku 2012.
Aby byla zachována reálná kupní síla sociálních dávek, jejich růst by měl odpovídat inflaci. Úroveň dávek by se měla zvyšovat zhruba tempem růstu mezd, pokud má sociální systém udržet krok s dlouhodobým ekonomickým vývojem země. To by při stejném počtu příjemců zhruba vyžadovalo navyšování objemu výdajů podle tempa růstu HDP.
Analýza ukazuje, že většina sociálních dávek v poměru k průměrné mzdě či průměrnému důchodu v letech 2012–2023 klesala. Výjimku představovaly dávky pěstounské péče, u kterých došlo k výraznému navýšení k rokům 2013 a 2018, a také příspěvek na mobilitu, který ve sledovaném období reálně vzrostl o polovinu.
„Zajímavým příkladem klesající reálné hodnoty dávek je rodičovský příspěvek. Přestože byl v roce 2020 jednorázově navýšen z 220 tisíc na 300 tisíc Kč, jeho reálná hodnota v roce 2023 je stále výrazně nižší než v roce 2012,“ přibližuje výsledky studie její spoluautor Petr Janský.
Studie dále ukazuje, že klesající reálná hodnota se týká i navyšování životního minima, od nějž se odvíjí nárok na většinu sociálních dávek. Navzdory opakovanému navyšování minima v uplynulých letech je jeho současná reálná hodnota pod reálnou úrovní v roce 2012. V důsledku toho došlo ke snížení nároku na dávky podmíněné životním minimem.
