Neefektivní regulace významnou měrou přispívají k prohlubování drahoty v Česku

V roce 2022 prožívá česká ekonomika nejvyšší inflaci od poloviny 90. let, kdy byla potlačena tzv. transformační inflace. Politici se navzájem obviňují, zda jde o Fialovu drahotu, nebo Babišovu drahotu. Studie zpracovaná Liberálním institutem mapuje pětici oblastí, ve kterých je růst cen tažen nevhodně nastavenou státní regulací. „Říct, že vysokou inflaci mají všude, je příliš zjednodušující. Naše studie se zabývala pouze oblastmi bydlení, restaurací a služeb, mateřského školství, byrokracie v podnikání a sektorem hříchu neboli daněmi na alkohol a cigarety. Ve všech pěti oblastech jsme našli prostor pro významné zlepšení. Například v přeregulované oblasti bydlení nemá česká drahota obdoby ani v zahraničí. Vedle cen energií jde přitom o jednu z nejtěžších koulí u nohou Čechů,“ vysvětluje ekonom Martin Pánek, hlavní autor studie a ředitel Liberálního institutu.

Studie s názvem „Regulační drahota: Jak neefektivní regulace zdražují život v Česku“ je jednou ze studií, které daly dohromady ekonomické think-tanky podobné Liberálnímu institutu v řadě dalších evropských zemí (v Německu, Francii, Polsku, Itálii, Řecku, Rumunsku a Švédsku). Studii pro celou EU dává dohromady v Londýně sídlící think-tank Epicenter, který rovněž celý projekt koordinuje.

„Epicenter celý projekt řídí, rovněž poskytuje finanční prostředky na výzkum a informační kampaň. Studie, kterou dnes zveřejňujeme, je ovšem dílem výhradně naším. Liberální institut si sám vybral oblasti, ve kterých bádal a sám zvolil metodiku. Analytické práce probíhaly od října do prosince letošního roku,“ dodává Martin Pánek, který je pod studií podepsaný spolu s kolektivem autorů.

Studie na 27 stranách popisuje a zasazuje do kontextu stávající stav v daných oblastech, přikládá analytické komentáře, politická doporučení, grafy, tabulky a mezinárodních srovnání. Mezi nejzajímavější závěry patří například:

► Lepším řízením kapacit školek a zrychlením výstavby tam, kde jsou potřeba, může vláda ušetřit mladým rodičům nejméně 6000 Kč měsíčně.

► Za posledních pět let vzrostly ceny bydlení v EU o 40 %. V České republice byl tento růst více než dvakrát rychlejší. Průměrný dům v ČR by stál o milion Kč méně, pokud by se růst cen omezil na průměrný růst v EU.

► V případě zrušení poplatků pro kolektivní správce (jako OSA) může středně velká restaurace ušetřit 62 tisíc Kč ročně. Kromě toho by vláda mohla v zájmu snížení cen pro spotřebitele snížit sazby DPH. Pokud by se 15% sazba DPH snížila na 10 %, každému Čechovi by zbylo ročně 3800 Kč disponibilního příjmu navíc.

► V malém podniku zabere vyplnění potřebných dokumentů pro vládu a vyřízení úkolů nařízených vládou téměř šest týdnů práce jednoho zaměstnance – 60 tisíc Kč mzdy. Pokud tuto zátěž snížíme o 25 %, stále to našemu modelovému podniku přináší úsporu 15 000 Kč ročně, kterou může využít k tomu, aby dal zaměstnanci více dovolené nebo zvýšil výrobu.

► Vláda ročně vybere téměř 8800 Kč na spotřebních daních a téměř 4000 Kč na DPH ze spotřeby alkoholu a cigaret průměrného Čecha.

Pro širší kontext doporučujeme četbu celé studie, dostupné na webu Liberálního institutu: https://libinst.cz/neefektivni-regulace-vyznamnou-merou-prispivaji-k-prohlubovani-drahoty-v-cesku/ (16.12.2022)