Nejen zvýšení počtu kuřáků. Sporný návrh vyhlášky o e-cigaretách přináší řadu negativních dopadů

Nedávno zveřejněný návrh ministerstva zdravotnictví ke změně vyhlášky č. 37/2017 Sb. o elektronických cigaretách vzbudil vlnu pozornosti. Komora elektronického vapování (KEVAP) opakovaně upozorňuje, že je tato vyhláška v rozporu s vědecky podloženým přístupem politiky snižování rizik (harm reduction), ke kterému se hlásí Vláda ČR ve svém programovém prohlášení a dalších strategických dokumentech. Prozatím je návrh ve vnitřním připomínkovém řízení. Komora proto svým stanoviskem apeluje na zákonodárce, aby své kroky přehodnotili a zabránili faktickému zákazu všech e-cigaret na českém trhu.
„Tato regulace negativně dopadne na zdraví a práva spotřebitelů, omezí podnikatelské svobody a podpoří vznik černého trhu a s ním související daňové ztráty pro státní rozpočet,“ shrnuje Robert Hrdlička, prezident Komory elektronického vapování, hlavní argumenty stanoviska komory. Ministerstvo podle něj podcenilo dopady navrhované novely i názory odborníků, a ignoruje míru škodlivosti jednotlivých produktů. Regulace by nelogicky zlikvidovala jeden z nejméně rizikových segmentů na trhu pro uživatele nikotinu a posílila ten nejvíce rizikový (cigarety). Změny by se přitom dotkly více než milionů lidí, kteří v tuzemsku e-cigarety užívají.
„Snahy ministerstva vedoucí k omezení dostupnosti e-cigaret mladistvým chápeme, je však třeba podnikat rozumné a komplexní kroky, ne populistická, uspěchaná a v praxi nefunkční rozhodnutí, která mají negativní celospolečenské důsledky,“ komentuje situaci Hrdlička a dodává: „V prvé řadě by měl stát důsledně vymáhat v současnosti platnou legislativu, která umožňuje mnohem přísnější postihy – včetně zavření provozoven porušujících zákaz prodeje mladistvým – či se zaměřovat na lepší osvětu.
Plošný zákaz navíc neodstraní e-cigarety z rukou uživatelů. Příklady z Estonska a Dánska ukazují, že v otevřeném evropském trhu není problém náplně koupit v zahraničí. Průzkum společnosti Ipsos z roku 2023, který proběhl v Dánsku, ukazuje, že 93 % vaperů považuje za „snadné“ sehnat si zakázané náplně online. „Víme, že si lidé zakázané zboží bez problému koupí v zahraničí. Jeho kvalita ale může být sporná, nikdo to nebude kontrolovat,“ komentuje to Robert Hrdlička.
Navrhovaná regulace probíhá formou změny technické vyhlášky. „Tím je z této důležité debaty zcela vyřazen parlament – i proto jsme se na zákonodárce obrátili, abychom je na celou situaci upozornili,” uvádí Hrdlička. Pravidla pro prodej elektronických cigaret definuje zákon č. 110/1997 ve znění z roku 2016. „Zákon na nás jako prodejce klade řadu podmínek, je proto nepřijatelné, aby se pak pomocí technické vyhlášky celý trh plošně zakázal,” říká Hrdlička a dodává: „Proč tedy stát nastavil čtyřletý plán růstu spotřební daně, aby celý sektor k září příštího roku zrušil?” KEVAP bude i nadále bojovat za to, aby ministerstvo zdravotnictví svůj přístup přehodnotilo.
Stanovisko KEVAP k návrhu Novely vyhlášky o elektronických cigaretách
PROBLEMATICKÉ BODY VYHLÁŠKY
■ Zákaz všech existujících druhů příchutí kromě tabákové i všech sladidel, cukrů, složek podporující chuť a dalších běžně užívaných látek.
■ Zavedení jednotného obalu a regulovaného vzhledu balení, náplní i zařízení.
■ Účinnost se navrhuje 9 měsíců od zveřejnění vyhlášky, tj. cca podzim 2025.
OKAMŽITÉ DOPADY REGULACE
■ Faktický zákaz e-cigaret v ČR, protože žádné výrobky nesplňují navrhovanou regulaci.
■ Povolená tabáková příchuť připravená ze schválených látek bude neprodejná.
■ Většina samotných zařízení (bez náplně) nesplní požadavky a bude neprodejná.
■ Zánik sítě 500 prodejen, e-shopů, výrobních kapacit a pracovních pozic.
■ Omezení podnikatelského prostředí a svobodné volby pro cca 1 milion uživatelů.
DLOUHODOBÉ DOPADY
Zdravotní a sociální dopady: mnoho kuřáků se vrátí ke škodlivějším cigaretám.
Prodej přístrojů i náplní se přesune do zahraničí, převoz přes hranice nelze kontrolovat.
■ Vznikne domácí černý trh bez kontroly kvality, jakosti a koncentrace škodlivých látek.
■ Vznik „domácí výroby” náplní, která bude mít zásadní dopady na zdraví uživatelů.
■ Zásadní výpadek daňových příjmů do rozpočtu v řádu miliard:
• Existující DPH, daně z příjmů i odvody zaměstnanců celého sektoru.
• Letos nově přijatá spotřební daň na výrobky, které chce ministerstvo zakázat.
PROBLEMATICKÝ PŘÍSTUP K REGULACI
Návrh je v rozporu s Programovým prohlášením vlády, přijatým Akčním plánem v oblasti závislostí 2023–2025 a dalšími koncepčními dokumenty:
• Regulace by podle strategií měla motivovat spotřebitele k méně rizikovým výrobkům, nejrizikovější je toxické spalování tabáku.
• Akční plán: „...je nutné navrhnout legislativní rámec zvýhodňující méně rizikové alternativy tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků a snížit tak výskyt kouření cigaret a tabákových výrobků se spalovaným tabákem a minimalizovat tak dopady kouření na populační zdraví v ČR.
■ Regulace by nelogicky zlikvidovala jeden z nejméně rizikových segmentů na trhu pro uživatele nikotinu a posílila ten nejvíce rizikový (cigarety).
■ Smysl nové spotřební daně by zanikl, výdaje firem na adaptaci by byly promarněné.
■ Proces regulace je nesystémový a nelogický – zákaz trhu s méně škodlivou variantou pro cca 1 milion uživatelů probíhá formou technické vyhlášky. Tedy bez debaty mezi odborníky či na půdě Parlamentu ČR.
NÁZORY ODBORNÍKŮ
K tématu vyhlášky a elektronických cigaret (EC) se v médiích v posledních dnech vyjádřila i řada odborníků.
Profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN sdělila Deníku Vektor: „Především, EC se nekouří, to je jeden z hlavních důvodů, proč je jejich riziko velmi malé v porovnání s kouřením. Neobsahují ani tabák, jen tekutinu, to je další důležitý fakt – není to tedy zahřívaný tabák, jehož zdravotní riziko je mnohem vyšší. EC nejsou neškodné, ale toxických látek vdechuje vapér jen zlomek v porovnání s kouřením. Je škoda, když se kuřák vrací ke kouření, protože si myslí, že EC jsou horší než cigarety, a také mne mrzí, když nekuřáci včetně dětí sahají po EC v domnění, že jsou neškodné.
Expert na drogovou problematiku a vědecký poradce národního protidrogového koordinátora, docent Viktor Mravčík pro iDNES.cz upřesnil: „Pokud by všichni kuřáci přešli na vapování, umíralo by v ČR v horizontu deseti až třiceti let ročně ne 15 tisíc, ale jen cca 300 lidí na nikotin. Alternativy mají prostě obrovský veřejnozdravotní a ekonomický potenciál. Bránit alternativním výrobkům je podobné, jako bránit antibiotikům nebo vakcínám s argumentací, že lidé by se měli s infekcemi vypořádat přirozenou imunitou.“ Pro lidovky.cz dále dodal námět vhodnější regulace prodeje: „Situace by byla zcela jiná, pokud by například elektronické cigarety – a zejména ty jednorázové –, nebyly stejně jako jakýkoliv jiný tabákový či nikotinový výrobek dostupné za každým rohem v každé večerce, ale například jen v trafikách. Ty by měly licenci a pokud by porušily zákaz prodeje nezletilým, přišly by o ni. K tomu by však byla nutná mnohem důslednější kontrola prodeje, než jaká je ta současná, dosti chabá.
Vládní protidrogový koordinátor a expert na řešení závislostí Jindřich Vobořil potvrdil Lidovým novinám: „Principiálně platí, že více škodlivé výrobky má stát regulovat a omezovat víc než ty méně škodlivé. Vláda se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení a také ve schváleném akčním plánu. Cokoliv jiného je chyba. A elektronické cigarety jsou jednoznačně rizikové méně než ty klasické. Takže návrh ministerstva zdravotnictví nechápu.“ (20.8.2024)