Ekonomický výhled pro rok 2021 bude na rozdíl od jiných let velmi ovlivněn vývojem pandemie covidu-19. Hlavně počátek roku je stále obestřen značnými nejistotami, protože koronavirus stále není na ústupu. Farmaceutické firmy sice vyvinuly vakcíny, ale pořád není zřejmé, jak budou ve skutečnosti účinné a rovněž na jak dlouho, a také jak si budou umět poradit s různými mutacemi koronaviru.
Když se ohlédneme o rok zpět, věděli jsme, že se v Číně rozbíhá pandemie neznámého viru. Nikdo nevěděl, jestli se bude šířit i do zbytku světa. Když se tak stalo, nevěděli jsme, jak bude vir nebezpečný, a když se ukázalo, že značně omezuje ekonomickou aktivitu, věřili jsme, že se ho podaří brzy utlumit. Že by mohla přejít jedna vlna a situace bude pod kontrolou. Covid-19 nás ale bohužel stále negativně překvapuje. Taky proto ta nejistota. I přesto jsou finanční trhy naplněny optimismem, že se tento rok podaří situaci normalizovat.
Centrální banky obecně pracují se dvěma scénáři. Ten hlavní, optimistický scénář, počítá s tím, že koronavirus se podaří zvládnout vakcínami – že budou vedle „nezbytných“ skupin populace proočkovány hlavně rizikové skupiny obyvatelstva a s nimi dostatečný podíl populace eliminující nadměrné propukání nemoci covid-19 napínající systém zdravotní péče. I když bude nejspíše případů koronaviru stále mnoho, jakmile se podaří ochránit rizikové skupiny, klesne počet hospitalizací a ekonomika se bude moci účinněji odpoutat od zátěže útlumů ekonomické aktivity kvůli tomu, aby byla zvládnuta zdravotní péče. Toto je hlavní plán. Vyjde však vize odsunutí covidu-19 na vedlejší kolej, do šuplíku méně významných nemocí?
Centrální banky počítají s tím, že by proočkování mělo proběhnout během příštích kvartálů. Od druhého pololetí lze předpokládat, že by se situace mohla začít pomalu normalizovat a mohli bychom už konečně vidět stabilizaci i v odvětvích, která jsou koronavirem nejvíce zatížena – služby, které jsou kontaktní, ubytovací služby, stravovací služby, doprava apod. V ten moment by samozřejmě došlo k tomu, že ekonomický růst by se mohl opravdu rozjet na plné obrátky. Situace by se potom mohla brzy vracet do normálu a při stabilní inflaci by se i trhy práce globálně mohly normalizovat.
Pokud by ovšem došlo na negativní scénář, počet hospitalizací by navzdory vakcinaci neklesl a ohrožoval rozumnou míru zdravotní péče obyvatelstva, pak předpokládám, že bychom viděli pokračování současných bizarních jevů.
Ekonomika pracuje s určitými sektory, kterým se daří, které dokonce na koronavirové pandemii vydělávají, ale u řady sektorů by byla jejich ekonomická aktivita hodně stlačena. Myslím si, že bychom pořád viděli, že by se státy snažily pomáhat ekonomice. I co se vývoje dluhu týče, může dojít na negativní scénář a může se opakovat vývoj, který jsme viděli v roce 2020. Díky pomoci států a centrálních bank by ekonomická aktivita opět probíhala ve vlnách podle vývoje pandemie. Vývoj by byl podobný jako loni. Tento systém je možný do té míry, dokud nedojde především k ohrožení vnitřní makroekonomické stability zejména v podobě inflace.
Pozitivní je, že i kdyby nastal tento vývoj – a vidíme to například v USA i Česku – firmy se snaží přizpůsobovat koronavirové situaci. A i kdyby pandemie skutečně přetrvávala, i co se týče pracovních předpisů a nových technologických postupů, ekonomika se přizpůsobuje a tak prudké výkyvy jako loni bychom už pravděpodobně nezažili. Růst by nebyl tak silný, byl by stále hodně rozkolísaný.
Josef Kvarda, hlavní analytik společnosti Finin, která je součástí SFG Holdingu (15.1.2021)
