Nejsou letušky. Doba ultralevných letenek je i proto pryč

Komentář Lukáše Kovandy

Doba ultralevných letenek je pryč. Meziročně letenky v Česku zdražují o zhruba 40 procent, v porovnání s dobou před pandemií jsou výše o bezmála 30 procent.

Důvodů cenového nárůstu je několik. Zaprvé, lidé jsou lační po cestování, protože dva roky kvůli zmíněné pandemii si příliš turistiky neužili, hlavně ne té dálkové. Navíc podstatná část veřejnosti má z doby pandemie polštář úspor, který teď může využít i na nákup letenek. Vysoká poptávka lidí po letenkách, který v řadě případů předčí předpandemickou sháňku, umožňuje dopravcům a prodejcům navyšovat si marže zvýšením prodejních cen. Zároveň, a to je další důvod zdražování, se ovšem ve zdražování letenek promítá růst nákladů aerolinek. Kvůli pandemii a válce na Ukrajině vzrostla cena paliv, včetně leteckého paliva. Během pandemie aerolinky i letiště také přicházely o personál, který nyní musí lákat zpět. Případně získávat a zaškolovat úplně nové lidi. To si žádá atraktivní mzdovou politiku a další výdaje. I ty pak ovšem navyšují náklady, tedy i cenu letenek. Z důvodu války na Ukrajině a souvisejících sankcí musí letečtí dopravci také oblétávat Rusko, což prodražuje specificky lety do řady asijských destinací.

V nejbližších měsících by se mohlo dostavit mírné zlevnění letenek v souvislosti s koncem hlavní turistické sezóny. Také nyní klesá cena ropy, ovšem to se v cenách letenek projeví až s odstupem, neboť letecké palivo se pochopitelně kupuje dopředu. Takže zlevnění ropy se hned nepromítne. Ropa přitom může opět dramaticky zdražit, a to ještě letos. Problémy s personálem se také nevyřeší hned, spíše jen budou postupně zmírňovat. Nutnost oblétávat Rusko letos přetrvá, a zřejmě i v příštím roce. Takže výraznější zlevnění letenek by v příštím roce mohl způsobit snad jedině dramatický propad poptávky. Ten nelze vyloučit. Lidé u nás i v zahraničí kvůli inflaci budou muset v roce 2023 na výdajích za dovolené daleko více šetřit než letos. Navíc již nebudou tak hladoví po létání jako letos, kdy si cestování mohli po letech pandemie poprvé zase celkem dosyta užít – a mnozí se nabažili i na rok či dva dopředu.

Pokud tedy nedojde k dramatickému zhoršení průběhu války na Ukrajině a jejích ekonomických dopadů lze za předpokladu silného propadu poptávky v příštím roce čekat v nadcházejících měsících a pak v roce 2023 postupnou stabilizaci cen letenek a případně určitý pokles cen v porovnání s letoškem, maximálně však o 15 procent. Doba ultralevných letenek je tedy proto opravdu pryč.

Středopravá Fialova vláda zřejmě zastropuje marže pohonných hmot

Jde o krok, na nějž si netroufla ani levicová ČSSD.

Ministerstvo financí navrhuje zastropovat marže čerpacích stanic a distributorů pohonných hmot. Činí tak v reakci na výsledek červencového sledování marží. Ta se v případě benzínu a nafty pohybovala v průměru pro oba druhy pohonných hmot kolem úrovně 5,50 koruny na litr. Přitom v lednu a v únoru, před ruskou invazí na Ukrajinu, se marže benzínu pohybovala kolem 2,60 koruny na litr a marže nafty kolem 3,40 koruny za litr.

Marže čerpacích stanic začalo ministerstvo sledovat už letos na jaře. Tehdy se poprvé objevily pochybnosti, že si čerpadláři marže nadsazují a zneužívají tak výkyvů na trhu s ropou a velkoobchodně prodávanými palivy, které nastaly v důsledku zmíněné ruské invaze a souvisejících sankčních opatření Západu.

Už ve své první reakci na předběžné výsledky červencového šetření marží tuzemské ministerstvo financí vyjádřilo určitém pochybnosti o tom, že marže byly stanovovány přiměřeně. V návaznosti na to začali čerpadláři v obavě ze zastropování marží, jímž vláda pohrozila, své nadměrné zisky až překotným tempem snižovat. Za poslední měsíc tak například benzín zlevnil dle údajů CCS takřka o nevídaných 6,60 koruny na litr

Zlevňování pohonných hmot bylo totiž v posledních týdnech poměrně rychlé i v porovnání s poklesem cen ropy na světových trzích a v porovnání s poklesem cen paliv na surovinové burze v Rotterdamu. Toto rychlé „vyfukování“ červencových marží však čerpadlářům, příp. distributorům, jak vidno, nakonec podle všeho nebude nic moc platné.

Své marže si totiž čerpadláři v červenci přefoukli tak moc, že je už ani jejich překotné „vyfukování“ nezachrání. Tak moc si „namíchli“ vládu, že i když ta se označuje za středopravou, paradoxně se pravděpodobným zastropováním marží uchýlí k levicovému opatření, na nějž si netroufla ani strana typu ČSSD.

Premiér Fiala udělal „kiks“, zapomněl na normativy

Pokud by neexistovaly, lidé by „dojili“ stát tak, že by rychle zbankrotoval.

Premiér Petr Fiala se při středeční tiskové konferenci dopustil zásadního „kiksu“. Slíbil totiž proplácet náklady na bydlení nad hranici třetiny příjmů domácnosti. To vláda skutečně činit může – a také v řadě případů činí (budeme-li zcela přesní, v Praze proplácí 35 procent, jinde 30 procent). Premiér však nedodal, že výše takové pomoci je legislativně zastropována. A to prostřednictvím takzvaných normativů. Pokud by pomoc od státu měla strop vzniklý na základě normativů převýšit, domácnost už se žádné pomoci nad rámec stropu nedočká, i když splňuje uvedenou podmínku a její náklady na bydlení tedy přesahují třetinu příjmů.

Normativ je finanční částka – horní limit – stanovený platnou legislativou. Zpravidla jej stanovuje vláda na kalendářní rok. Tato finanční částka se odvíjí od počtu osob domácnosti a od velikosti obce, kde daná domácnost bydlí (a od toho, zda jde o byt nájemní, nebo v osobním či družstevním vlastnictví). Takže například důchodkyně, říkejme jí Alena, samostatně žijící v nájmu ve vesnici s počtem obyvatel do 10 tisíc, má pro letošek legislativně stanovený normativ 6746 korun.

Předpokládejme nyní, že naše důchodkyně Alena pobírá průměrnou výši penze. Ta letos v březnu v případě žen představovala 14 859 korun. Předpokládejme dále, že tato penze představuje veškerý čistý měsíční příjem domácnosti této seniorky Aleny.

Stát je ze zákona připraven prostřednictvím příspěvku na bydlení Aleně pomoci, jsou-li její náklady na bydlení vyšší než třetina příjmu příslušné domácnosti, to už víme. Třetinu uvedené částky 14 859 korun představuje suma 4458 korun. Pokud tedy seniorka Alena úřadu prokáže, že její náklady na bydlení (počítá se do nich nájem, energie, vodné a stočné a další příslušné poplatky) přesahují částku 4458 korun, má nárok na pomoc od státu. Ale výše této pomoci není neomezená, jak plyne z výroku premiéra Fialy.

Výši pomoci totiž limituje právě normativ. Ten pro domácnost typu té, v níž v nájmu bydlí paní Alena (tedy v jednočlenné domácnosti v obci do 10 tisíc obyvatel), pro letošní rok vláda stanovila na již uvedených 6746 korun.

Jestliže – pro jednoduchost – činí náklady na bydlení paní Aleny celkem přesně 5000 korun (a splňují tedy podmínku, že jsou vyšší než třetina příjmu, protože 5000 > 4458), dostane paní Alena od státu plnou pomoc, protože její náklady na bydlení jsou i tak nižší než normativ (5000 < 6746). Dostane tedy 5000 – 4458 = 542 korun, neboť stát plně pokryje náklady na bydlení přesahující částku odpovídající třetině příjmu.

Pokud by náklady na bydlení paní Aleny ovšem činily 7000 korun, budou také pochopitelně splňovat podmínku, že jsou vyšší než třetina příjmu. Avšak zároveň by už přesahovaly legislativně daný normativ, tedy 6746 korun. Takže paní Alena by od státu dostala pomoc jen do výše právě tohoto normativu. Pomoc by tak činila 6746 – 4458 = 2288 korun.

Premiér Fiala včera hovořil tak, že by naší seniorce Aleně přišla pomoc od státu plně, tedy až do výše jejího nájmu, 7000 korun. Fiala totiž doslova uvedl, že „veškeré náklady nad 30 procent příjmu je stát připraven uhradit.“

Fiala tedy mylně sugeroval, že by Alena v našem příkladě, při nákladech na bydlení 7000 korun, získala 7000 – 4458 = 2542 korun (tedy o 254 korun více než nač má dle platné legislativy nárok, protože 2542 – 2288 = 254 korun). To je ale nesmysl. Protože Alena by se pak mohla domluvit s majitelem nemovitosti, v níž bydlí, že jí stanoví – uměle – nájem takový, že její náklady na bydlení budou třeba 20 000 korun. Pokud by platilo, co včera říkal premiér, stát by ji v takovém případě musel proplatit 20 000 – 4458 = 15 542 korun. O tuto částku by se pak Alena podělila s majitelem nemovitosti, v níž bydlí, takže by oba „podojili“ stát.

A záhy by si řekli, proč si nestanovit uměle nájem ještě vyšší, třeba 30 000 korun, vždyť nějaké zdůvodnění tak enormního nájemného se vždy najde…

Jestliže by všichni takhle stát „dojili“, ten by rychle zbankrotoval. Normativy tedy mají svůj smysl. Samozřejmě, tématem pro debatu je to, zda by nemohly být třeba i poměrně výrazně vyšší, zvláště když nyní tak vydatně zdražují energie. Ovšem bezbřehá pomoc státu bez ohraničení normativy, jak ji včera mylně předestřel premiér, je sci-fi.

Cena benzínu míří pod 40 korun, čerpadláři „vyfukují marže“, ropa padá

Pohonné hmoty jsou v Česku netradičně dražší než Chorvatsku.

Pohonné hmoty v Česku nadále poměrně rychle zlevňují, zejména pak benzín. Ten se v neděli poprvé od prvních březnových dnů, tedy také od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu, prodával celorepublikově průměrně za méně než 41 korun za litr. Včera už stál průměrně 40,66 koruny za litr. Za poslední měsíc tak benzín zlevnil takřka o 6,60 koruny na litr. Nafta je rovněž nejlevnější od prvních březnových dní, když se včera jeden její litr prodával průměrně celorepublikově za 42,44 koruny za litr.

Zlevňování pohonných hmot je momentálně poměrně rychlé i v porovnání s poklesem cen na světových trzích a s poklesem cen paliv na surovinové burze v Rotterdamu. To svědčí o tom, že čerpadláři nadále „vyfukují své marže“, které byly zvláště v červenci nebývale vysoké. Čerpadláři tak činí z částečně z důvodu hrozby zastropování marží, kterým v důsledku červencového sledování marží pohrozila vláda. Částečně je důvodem obecnější zklidnění situace na evropském trhu s palivy a to, že se schyluje ke konci vrcholné letní motoristické sezóny.

V příštím týdnu by měly pohonné hmoty dále výrazněji zlevnit, o zhruba korunu na litr. Cena benzínu se tak dostane pod psychologickou hranici 40 korun za jeden litr. Klíčovým důvodem už bude zlevňování ropy na světových trzích. Ropa Brent za poslední měsíc zlevnila o více než deset dolarů na barel. Nyní stojí 93,60 dolaru za barel. Za zlevněním jsou rostoucí obavy ze závažného ekonomického útlumu v USA, Číně, EU či Británii. „Vyfukování marží“ českých čerpadlářů a uklidňování situace na evropském trhu s palivy, které nyní hraje podobně zásadní cenotvornou roli jako vývoj cen ropy nebo směnného kursu koruny k dolaru, bude pokračovat i v příštích sedmi dnech. Pokles cen však bude tlumit oslabení koruny k dolaru, v němž se ropa i ropné produkty burzovně obchodují. V první polovině srpna koruna zpevnila až k úrovni 23,50 za dolar, avšak v posledních zhruba týdnu opět slábne, nad 24,10.

Cenu pohonných hmot dále snižují vládní opatření, zejména snížení spotřební daně z pohonných hmot, k němuž došlo letos v červnu. Toto opatření trvá do konce září, poté by měla být nadále snížena daň z nafty. Řidiči benzínových vozů se tak musí připravit na skokové zdražení benzínu na přelomu září a října.

Čeští řidiči momentálně benzín tankují dráže než motoristé v Bulharsku, Rumunsku, Slovinsku, Chorvatsku či Polsku. V Maďarsku je cena – ta platící pro cizince, nikoli zastropovaná platící pro Maďary – srovnatelná s cenou v ČR. V Německu, v Itálii či na Slovensku a v Rakousku jsou ceny vyšší. Na Slovensku a v Rakousku řidiči tankují dráže než v Německu a Itálii, což je opravdu nebývalé. Nafta vyjde levněji než v ČR opět v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Chorvatsku a Slovinsku. Cenově srovnatelná je pak nezvykle v Itálii, kdy bývá dražší. Dražší než v Česku je pak nafta na Slovensku, v Maďarsku, v Německu či Rakousku. (19.8.2022)