.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Německo tam rekordně investuje. Čína si zatím pochvaluje úzkou spolupráci s Ruskem.
Největší americká banka, JPMorgan, i největší evropský správce majetku, francouzská Amundi, chystají další velkou expanzi v Číně. Prý totiž jde o „nenahraditelný“ trh. Němci zase loni v Číně historicky rekordně investovali.
Tento vývoj tak kontrastuje s často povrchními a zkratkovitými zprávami z médií, z nichž by mohl nejeden soudit, že Západ Čínu ekonomicky opouští.
Divize správy aktiv zmíněné americké banky JPMorgan v Číně pokračuje v náboru nových zaměstnanců. Druhá největší světová ekonomiku pro ni totiž vskutku představuje „nenahraditelný“ trh, jak v rozhovoru 8. 3., z nějž cituje agentura Bloomberg, říká Desiree Wangová, výkonná ředitelka JPMorgan Asset Management China.
JPMorgan v Číně masivně investuje a expanduje. Loni americká banka získala plnou kontrolu nad tamními fondy, které do té doby vlastnila společně s místními partnerskými společnostmi. Loni také pořídila podíl v divizi správy aktiv čínské banky China Merchants Bank. Číňané mohou s JPMorgan investovat do více než devadesáti jejích podílových fondů, zaměřených jak na akcie, tak dluhopisy, tak další možné investice. Aktuálně má JPMorgan Asset Management China v Číně 64 milionů klientů.
Čínský trh stále skýtá – a samozřejmě nejen pro americkou banku – značný potenciál, jelikož pouze desetina majetku domácností tam má podobu investic v akciích nebo podílových fondech, zatímco v USA je to hned celá třetina, jak vypočítává Wangová.
Průkopníkem zásadního pronikání západních finančních domů na čínský trh je však francouzská společnost Amundi, největší správce majetku v EU a potažmo v Evropě. Amundi vznikla roku 2010 sloučením divizí správy aktiv francouzských bank Crédit Agricole, jež je nyní jejím většinovým vlastníkem, a Société Générale, tedy matky tuzemské Komerční banky.
V roce 2019 se Amundi stala vůbec první zahraniční firmou, jež získala většinový podíl v některé z čínských společností zaměřených na správu majetku. Většinu získala ve společném podniku s divizí správy majetku velké státní čínské banky Bank of China. Do roku 2025 chce Amundi, která patří k největším poskytovatelům služeb kolektivního investování také v Česku, v Číně navýšit objem tamních spravovaných investic na 250 miliard dolarů, tedy zhruba 5800 miliard korun dle aktuálního kursu.
Potenciálu Číny si všímá také Německo, resp. německé firmy a podniky. Německé přímé zahraniční investice v Číně loni dosáhly historicky rekordní úrovně – v přepočtu více než 300 miliard korun. Loni se přitom také zvýšil podíl Číny na celkových zahraničních investicích Německa.
Západ se tak k Číně staví nejednoznačně, což budí rozpaky, ba posměšky. Nejnověji se jich dopustil čínský ministr zahraničí Wang I. Nejprve ocenil úzkou spolupráci s Ruskem a pak si na adresu EU postěžoval, že je jako semafor, kde naráz svítí zelená, oranžová i červená. EU totiž Čínu současně nazývá „partnerem“, „ekonomickým konkurentem“ i „systémovým rivalem“.
Tato rozpolcenost je ostatně patrná i v Česku. Z médií či od řady politiků se tu dozvídáme, že Čína představuje Západu úhlavní hrozbu, leč pak zjišťujeme tvrdá fakta, jež tomu příliš neodpovídají: třeba právě to, že největší finanční domy z USA a EU, včetně firem aktivních i v Česku, v Číně mohutně expandují, přičemž tam současně své investice rekordně uskutečňují například i německé firmy a podniky.
Trump nemá v úmyslu zakročit proti bitcoinu či kryptoměnám
Trump nemá v úmyslu zakročit proti bitcoinu či kryptoměnám obecně, vrátí-li se do Bílého domu.
Pokud se Donald Trump stane opět prezidentem USA, proti bitcoinu ani kryptoměnám obecně nijak nezakročí. Trump to dnes řekl v rozhovoru pro CNBC. Doplnil, že jej pozitivně překvapilo, v jakém objemu lidé kryptoměnami platili za luxusní „Trump-tenisky“, které nedávno uvedl na trh.
Bitcoin dnes odpoledne středoevropského času, po zmíněném rozhovoru s Trumpem, vykázal svoji historicky nejvyšší cenu, 72 385 dolarů, plyne z dat agentury Bloomberg. V korunách se cena jednoho bitcoinu dnes poprvé v historii přiblížila úrovni 1,7 milionu korun za jeden bitcoin.
Trumpova slova mohou podpořit další růst ceny bitcoinu a obecně kryptoměn. Prezident USA má stěžejní slovo při výběru kandidáta do čela americké centrální banka. Trh si tedy dnešní Trumpova slova zřejmě vyloží tak, že stane-li se prezidentem, přístup jak centrální banky, tak regulačních orgánů v USA k bitcoinu a dalším kryptoměnám bude poměrně benevolentní. To by mělo umožnit jejich rychlejší šíření.
Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko dnes podepsaly přelomovou dohodu
Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko 10. 3. podepsaly přelomovou dohodu o volném obchodu s Indií, nejlidnatější země světa.
Členské země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) tak získávají značnou výhodu oproti členským zemím EU. Čtveřice zemí EFTA – Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko – totiž uzavřela přelomovou dohodu o volném obchodu s Indií. Tu EU zatím nemá, a ani se k ní neblíží, na rozdíl od Británie.
Země ETFA se v rámci úmluvy, dojednávané dlouhých šestnáct let, zavázaly investovat v Indii sto miliard dolarů. Během patnácti let by tak úmluva měla vést k vytvoření milionu pracovních míst v Indii. Země EFTA získávají snazší přístup na indický trh, jenž patří k nejperspektivnějším na světě, a také snazší přístup k četnému indickému zboží typu potravin, nápojů nebo elektrických zařízení. Jeden příklad za všechny: Indové snáze a levněji vyvezou do zemí EFTA rýži, Švýcaři zase budou moci levněji v Indii prodávat své hodinky.
Tři ze čtyř zemí EFTA – Norsko, Island a Lichtenštejnsko – jsou zároveň členy Evropského hospodářského prostoru, což znamená, že mají přístup na jednotný vnitřní trh EU, takže mohou těžit z jeho výhod i bez členství v EU. V současnosti se tak tyto tři země ocitají ve zcela unikátní pozici, které jistě dosyta využijí, kdy budou sdílet zónu volného obchodu jak se všemi zeměmi EU, tak zároveň s Indií, tedy s nejlidnatější zemí světa.
Bloomberg: Bitcoin za 100 000 dolarů nyní vypadá mnohem dosažitelněji
Jeho pohyby ovlivňují patrně i vývoj ceny akcií technologických firem typu Nvidie.
Bitcoin za 100 000 dolarů nyní vypadá mnohem dosažitelněji, konstatuje agentura Bloomberg s odvoláním na nejnovější dění na opčním trhu.
Nárůst ceny bitcoinu nad 70 000 dolarů 8. 3., na nový historický cenový rekord, se totiž odehrával na dluh v mnohem nižší míře než předchozí, úterní výstup nad 69 000 dolarů.
To signalizuje, že páteční růst má pevnější základy. Páteční vzestup táhne mnohem více poptávka drobných investorů na okamžitém trhu než poptávka skrze deriváty, tedy i dluh.
Když 8. 2. bitcoin vyšplhal nad 70 000 dolarů, prudce se propadl. Buď jej, hantýrkou bitcoinové komunity, „dumpla“ nějaká „velryba“ (rozuměj: prodal nějaký velký investor, s relativně velkým podílem na trhu) nebo prostě houf investorů měl na kulaté hranici nastavený prodejní příkaz. Nebo obojí naráz.
Pozoruhodné je, že se zdá, že propad bitcoinu stáhl dolů i akcie Nvidie (viz graf – Nvidie bíle). A také další technologické akcie, Mety či AMD. Vlastně to vypadá, že dané technologické akcie srazil okamžitě dolů negativní, euforii narušující sentiment, jenž zavládl bezprostředně poté, co se ukázalo, že bitcoin není s to se nad psychologickou hranicí 70 000 dolarů udržet jakkoli déle.
Pokud by se opravdu sentiment bitcoinového trhu přenášel do obchodování s akciemi, svědčí to o jeho rostoucím vlivu, leč také o tom že stát, resp. jeho regulační orgány či centrální banka získávají argument – z hlediska širší, laické veřejnosti poměrně přesvědčivý – pro paragrafové spoutávání bitcoinu.
Vzestup bitcoinu k novým historickým maximům až nad 70 000 dolarů ovšem táhne vzhůru i akcie s ním související. Třeba akcie Coinbase, největší kryptoburzy v USA a zároveň největší kryptoburzy světa, s jejímiž akciemi se veřejně obchoduje, stouply za poslední měsíc o zhruba 100 %. Překonaly tak cenovou úroveň ze dne primárního úpisu na burze takřka před třemi lety. Překonaly ji poprvé od začátku roku 2022.
