Největší propad příjmů mají OSVČ a pochopitelně nově nezaměstnaní

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém únorovém speciálním výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Speciální výzkum byl proveden v rámci projektu Naše společnost, za otázky a design šetření zodpovídá CVVM, data sbírala společnost Median. Výzkum navazoval na šetření, která proběhla čtyřikrát ve stejném aranžmá v minulém roce. V tiskové zprávě se mj. uvádí:

Ve všech pěti speciálech jsme položili dvě otázky, které se týkaly příjmu domácnosti (změna příjmů v souvislosti s koronavirem a na jak dlouho stačí finanční rezervy). Rozložení odpovědí se téměř nezměnilo v případě příjmů domácnosti. V únoru 2021 podobně jako ve všech výzkumech v minulém roce tři pětiny domácností uvedly, že jejich příjmy zůstaly stejné, pětina, že se jejich příjmy mírně snížily, a desetina, že se jejich příjmy výrazně snížily. Jedné dvacetině domácností se příjmy mírně zvýšily.

Změna příjmů domácnosti je výrazně podmíněna sociálně profesním statusem. I když jde o status dotázané osoby, a ne hlavy domácnosti, přesto je zřetelně vidět, že největší propad příjmů mají OSVČ a pochopitelně (nově) nezaměstnaní. Velký propad zaznamenaly domácnosti pracovníků služeb, obou dělnických kategorií a také studenti (omezení pracovních příležitostí). Po první vlně (speciál v červnu) i v prosinci byla situace obdobná.

Souvislost propadu příjmů se subjektivním hodnocením materiálních podmínek domácnosti je ještě více zřetelná. Ve třech pětinách domácností, které hodnotí svoji materiální situaci jako velmi špatnou (26 domácností), se značně snížily příjmy. Platí to i pro čtvrtinu domácností, které považují svoje materiální podmínky za špatné. Naopak desetina domácností z opačného pólu uvedla, že se jim příjmy během pandemie zvýšily. Po první vlně (speciál v červnu) i v prosinci byla situace obdobná.

V druhé otázce zjišťující odhad, jak dlouho domácnost respondenta dokáže vycházet s financemi, téměř tři pětiny dotázaných v únoru odhadují, že více než půl roku. V této odpovědi došlo meziměsíčně jednak ke statisticky významnému rozkolísání a jednak k výraznému nárůstu (plus 11 procentních bodů mezi červnem a listopadem, plus 12 procentních bodů mezi prosincem a únorem). Domácností, které s financemi již nyní nevycházejí, je stabilně kolem 5 %, dalších 5-8 % by vyšlo s financemi nejdéle jeden měsíc.

Pochopitelně je doba, po kterou domácnost dokáže vycházet s příjmy, výrazně ovlivněna materiální situací domácností (a tím, zda se jí snížily příjmy). Převážná většina domácností s velmi dobrou a dobrou materiální situací by dokázala vyjít déle než půl roku (71 %, resp. 86 %). Naopak, ty domácnosti, které jsou na tom velmi špatně, ze dvou třetin již nyní finančně strádají. Vazba na subjektivní materiální podmínky se za dobu sledování mírně prohloubila u domácností, které tyto podmínky hodnotí jako dobré.

Součástí prosincového výzkumu byla i baterie otázek, která zjišťovala, jak se s pandemií změnily různé parametry zaměstnání či podnikání. Tato baterie byla zařazena poprvé do výzkumu v červenci (pravidelné šetření CVVM). I přes rozdílnost metodiky sběru dat v prosinci (dotazování přes internet CAWI a telefonem CATI) má smysl výsledná zjištění porovnat.

Z výsledku únorového šetření vyplývá (viz graf 1), že tři čtvrtiny (76 %) dotázaných ve svém zaměstnání oproti dřívějšku začaly používat ochranné pomůcky. Polovina dotázaných (51 %) pak oproti době do příchodu epidemie COVID-19 uvádí změnu pracovního režimu tak, aby se z epidemiologických důvodů nepotkávala s některými kolegy. Čtvrtině se pak v porovnání s předkoronavirovým obdobím snížil pracovní příjem (26 %) a má nižší podíl odpracovaných hodin (23 %). Střídavě pracuje z domova třetina dotázaných (32 %). Třetina respondentů (35 %) si pak ve svém zaměstnání osvojila nové technologické dovednosti, jako je např. využívání videohovorů. Často zmiňovaný přechod na čistý „home office“ uvedlo 17 % dotázaných. Snížení svého pracovního úvazku oproti předchozímu období pak zmínila desetina ekonomicky aktivních respondentů. Jen 6 % respondentů z řad ekonomicky aktivních uvedlo, že od propuknutí pandemie COVID-19 přišlo o práci nebo bylo nuceno ukončit své podnikání. Oproti prosinci došlo k výraznému nárůstu pouze u setkávání se s kolegy (o 9 procentních bodů), v ostatních položkách jsou posuny v řádu jednotek procent. Ve srovnání s červencem došlo k výraznému nárůstu u používání ochranných pomůcek (o 27 procentních bodů), u využívání nových technologií (o 14 procentních bodů) a u střídavé práce (o 10 procentních bodů). Opačný trend jsme zjistili u snížení příjmů (pokles o 8 procentních bodů) a u počtu odpracovaných hodin (pokles o 7 procentních bodů).

Změny pochopitelně nepostihly všechny socioprofesní skupiny stejně, Následující přehled ukazuje, které skupiny byly „postiženy“ nejvíce. V jednoduchém shrnutí platí, že ekonomické změny nejvíce zasáhly osoby samostatně výdělečně činné, organizační a technologické změny pak vyšší odborníky, manažery a nižší odborníky. Manuální profese ve výrobě byly změnami zasaženy vesměs výrazně podprůměrně. (29.3.2021)