Komentář Lukáše Kovandy
Ti jim za to „děkují“ pohrůžkou, že vypnou dodávky plynu Nord Streamem 1.
Rubl dnes posílil nejvýrazněji za poslední takřka čtvrtstoletí. Ze včerejší uzavírací hodnoty takřka 139 rublů za dolar zpevnil až k úrovni 111 rublů za dolar, jak vyplývá z dat agentury Bloomberg. To značí posílení až o 25 procent během jediného dne. Výrazněji ruská měna zpevňovala naposledy v září 1998.
Ruská měna zpevňuje v důsledku nejednoty EU ohledně uvalení embarga na ruskou ropu a plyn. Embargo odmítají zejména Němci. Podle včerejšího vyjádření kancléře Olaf Scholze by embargo poškodilo evropskou ekonomiku.
Devizoví obchodníci včera zjevně uvalení embarga v nějaké jeho podobě do kursu měn započítali. Nedělní vyjádření amerického ministra zahraničí Anthony Blinkena totiž vyznívalo tak, že uvalení embarga je pouze otázkou času. Německý postoj však včera odpoledne zavedení embarga minimálně oddálil, pokud tedy zcela neznemožnil. To je příznivá zpráva pro ruskou ekonomiku, pročež právě rubl mocně zpevňuje. Pokud totiž Rusko bude do Evropy dále nerušeně vyvážet ropu a plyn, bude za tento vývoz inkasovat zahraniční měnu, zejména dolary, které pak bude směňovat za rubly. To tedy znamená, že poptávka po rublu se udrží na relativně vyšší úrovni, než pokud by embargo bylo zavedeno.
Za svojí jistou zdrženlivost vůči Rusku a pomoc jeho měně i celé ekonomice se však Němci od Moskvy vděku nedočkali. Ta naopak včera ústy premiérova náměstka pro energetiku Alexandra Novaka pohrozila, že přeruší dodávky plynu potrubím Nord Stream 1. Plynovod vede surovinu z Ruska přímo do Německa. Moskva hrozí plynovod vypnout jako odpověď na ekonomické sankce, jež na ni Západ uvalil v reakci na invazi na Ukrajinu.
Ruská hrozba dále stupňuje již tak vyhrocené napětí mezi Moskvou a Západem. Vyhrocení situace zdražilo včera ropu na nejvyšší uzavírací cenu za uplynulé desetiletí. Akcie se ale citelně propadaly. Například ty americké nejvýrazněji od roku 2020.
U příležitosti Mezinárodního dne žen Češi utratí zhruba 550 milionů korun, hlavně za květiny
Mezinárodní den žen, který každoročně připadá na 8. března, si v Česku připomíná více než čtvrtina dospělé populace. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Pouze zhruba šest procent populace preferuje před oslavou Mezinárodního dne žen připomínku květnového Dne matek. Výdaje Čechů spjaté s Mezinárodním dnem žen letos dosáhnou zhruba 550 milionů korun, jak vyplývá z šetření jejich výdajů v uplynulých letech, z vývoje inflace a spotřebitelských návyků.
Češi u příležitosti MDŽ nejčastěji utrácí za květiny. Roste přitom obliba dokonce i socialismem zprofanovaných karafiátů, a to rovněž mezi mladou generací. Dále maloobchodní prodejci registrují vyšší výdaje za bonboniéry, cukrovinky a další pamlsky, do jisté míry i za alkohol. Letos je na rozdíl od loňska – kdy touto dobou vrcholila tehdejší vlna covidové pandemie – možná také oslava MDŽ večeří v restauraci. Dojde k citelnému meziročnímu navýšení právě tržeb gastronomických podniků, jež samozřejmě opět podpoří znatelná meziroční inflace. Navýšené tržby v příslušných segmentech zboží budou registrovat také obchody s potravinami nebo květinami. V porovnání s loňskem ale nebude tak výrazné jako v případě gastronomických podniků. S odezněním pandemie se výdaje spjaté s MDŽ opět rovnoměrněji rozprostírají mezi maloobchodní a gastronomické provozovny.
Z hlediska celkových výdajů MDŽ v ČR zaostává za Vánocemi, Silvestrem, Velikonocemi i Dušičkami. Při těchto příležitostech totiž výdaje Čechů přesahují miliardu korun, v případě Vánoc dosahují desítek miliard. Útraty u příležitosti MDŽ se mohou spíše poměřovat s celkovými výdaji spjatými s Valentýnem, který však slaví spíše mladší generace.
Cena pšenice je rekordní v dějinách, dramaticky zdraží pečivo. Válka na Ukrajině může vyvolat „Arabské jaro 2“
Cena potravinářské pšenice na burze v Paříži, která je určující pro ceny pšenice a mouky v ČR, 7. 3. stoupla na nový historický rekord, v přepočtu až 11 580 korun za tunu. Průměrná cena za období od začátku roku 1999 až dodnes přitom odpovídá zhruba 4603 korun.
Ukrajinská válka totiž přerušuje dodávky pšenice z jedné z nedůležitějších světových obilnic. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin, od chleba přes kuskus po nudle. V důsledku války totiž došlo k uzavření klíčových ukrajinských přístavů, odkud se pšenice rozváží do celého světa, a také k vážnému narušení vnitrozemské logistiky. Obchod s ruskou pšenicí je zase ochromený sankcemi Západu, v jejichž důsledku dramaticky rostou například náklady na pojištění její přepravy.
Nejde jen o pšenici. Blízko desetiletého maxima je také třeba cena kukuřice nebo sójového oleje. Vzhledem k tomu, že jde o celosvětový růst cen základních potravin, poznamená pochopitelně i ceny v Česku. O desítky procent tak letos v ČR zdraží pečivo nebo olejniny. Růst cen potravin letos v Česku citelně přispěje k pádivé inflaci, jež bude nejvýraznější od 90. let – činit může celoročně průměrně až 15 procent.
Ještě závažněji než na Česko ale vysoké ceny základních potravin dolehnou na chudé země. Světově největším odběratelem ukrajinské a ruské pšenice je Egypt. Rusko a Ukrajina zajišťují 86 procent pšenice, kterou Egypt dováží. Egypt, nejlidnatější arabská země, se přitom už nyní potýká s potížemi s dotováním chleba, na které je jeho obyvatelstvo uvyklé už čtyřicet let. Pokud by egyptská vláda musela po tak dlouhé době přistoupit k navýšení cen dotovaného chleba, rozhořčí 70 milionů Egypťanů, kteří z dotací těží.
Egyptská státní kasa je ovšem už vyprázdněná kvůli pandemii. Válka na Ukrajině tak představuje další „šok“. Jestliže by se nespokojení Egypťané vydali v důsledku zdražujících potravin do ulic, hrozí po více než deseti letech propuknutí dalšího Arabského jara. Na začátku minulého desetiletí představovaly právě vysoké ceny potravin klíčový důvod propuknutí tehdejších bouří v arabském světě.
Letošní egyptský rozpočet vychází z toho, že cena pšenice, jež se do země dováží, bude činit 255 dolarů za tunu. Ve skutečnosti ale již nyní Egypt dováží pšenici za 350 dolarů za tunu, tedy o 37 procent dráže, než co předpokládá rozpočet.
Egyptská vláda tak zvažuje, že dotační program na chléb omezí tak, že jeho kritéria bude splňovat přibližně jen 25 milionů lidí. Pro ně by se ceny neměnily. Ostatní desítky milionů Egypťanů by se ale musely smířit s citelně dražším chlebem. Chléb je přitom v Egyptě natolik zásadní potravinou, že mu tam říkají „žití“. Je pro tamní lidi životně důležitý.
V přepočtu do české měny vyjde egyptský dotovaný chléb na lehce přes dvacet korun. Koncem 70. let se tehdejší egyptský prezident pokusil s dotacemi na základní potraviny skoncovat, ale vzedmuly se mohutné lidové bouře, při jejichž potírání zahynulo přes osmdesát lidí. Od té doby postupují egyptští vládci opatrněji – na dotace nesahají, nejvýše třeba jen snižují velikost dotovaného chleba.
Problémy s drahými potraviny ale řeší také třeba Maroko nebo Tunisko.
Pokračující boje na Ukrajině navíc ohrožují letošní tamní výsadbu a obdělávání polí. To ohrožuje úrodu i v příštím roce, kdy budou světové zásoby základních potravin typu pšenice vyčerpanější než dnes. Dramatické zdražování potravin ve světě tak letoškem zřejmě nekončí. (8.3.2022)
