.jpg)
Komentáře Lukáše Kovandy
Zvažují i využití výnosu z povolenek – to podle české vlády nejde. Přitom všechny tři dané země jsou zadluženější než Česko.
Německo, Polsko i Slovensko budou i v příštím roce ulevovat lidem a firmám od drahých energií. Česko ale žádnou pomoc nechystá. To jeho firmy a podniky může dostat do konkurenční nevýhody.
Německá vláda oznámila, že v příštím roce pomůže podnikům v zemi s platbami energií v objemu zhruba 300 miliard korun. To je, po přepočtu na velikost ekonomiky a dle podílu průmysl v ní, jako kdyby česká vláda pomohla v příštím roce tuzemským podnikům v rozsahu přibližně 30 miliard korun.
České podniky ale nedostanou nic. Naopak, regulovaná složka cen elektřiny jim má stoupnout až o stovky procent. Německo je přitom zadluženější než Česko.
Zadluženější než Česko je také Polsko. I to pomůže svým občanům od drahých energií i v příštím roce. Jacek Sasin, místopředseda stávající polské vlády a ministr zodpovědný za resort státního majetku, se v tomto týdnu nechal slyšet, že kabinet hodlá prodloužit zmrazení cen elektřiny domácnostem do příštího roku. Nynější polská vláda pro letošek zmrazila ceny elektřiny na úrovních konce roku 2022.
Zmrazení cen elektřiny v příštím roce na dalších šest měsíců a na dvanáct měsíců v případě cen plynu slibuje také možná nová vládnoucí koalice vedená Donaldem Tuskem. Je však otázkou, zda a zejména kdy se tato formace dostane v Polsku k moci.
Prominentní polský think-tank Energetické fórum navrhuje pomáhat polským domácnostem s drahými energiemi také formou systému energetických poukázek, které by byly částečně hrazeny z výnosů z emisních povolenek. To je opět zajímavé v porovnání s Českem, neboť Fialův kabinet tvrdí, že v příštím roce již Evropská komise nepovoluje používat výnosy z povolenek k úlevě od drahých energií.
Na Slovensku jsou jako v Polsku cen energií zastropované mírně nad úrovní roku 2022. Slovenské domácnosti tak letos platí jedny z nejnižších cen v EU. Vládní strana Hlas, jejíž členkou je i novopečená ministryně hospodářství Denisa Saková, zodpovědná za energetiku, slibovala před zářijovými volbami dokonce zlevnění energií. Tedy zlevnění z úrovní, které už nyní jsou jedny z nejnižších v EU.
Levné energie jsou nyní zřetelnou prioritou Ficovy vlády. Je proto pravděpodobné, že ta využije nějaké podoby krizové regulace a dohody se slovenskými elektrárnami, aby cenu udržela nízko.
Slovensko je přitom stejně jako Německo či Polsko zadluženější než Česko.
Zlevňování benzínu se po pěti týdnech zastavilo
Není proto ale příliš důvod, pohonné hmoty by měly zlevňovat výrazněji – protože cena ropy padá.
Průměrná cena benzínu v ČR po předchozích pěti týdnech poklesu se přestala v uplynulých sedmi dnech snižovat. Benzín se tak jako o týden dříve 9. 11. prodával průměrně celorepublikově za 38,85 koruny za litr. Nafta pak zlevnila o deset haléřů na litr, na 39,31 koruny za litr.
V příštích sedmi dnech by mělo být zlevňování pohonných hmot výraznější, a to v rozsahu kolem 50 haléřů na litr. Například korunová cena tuny velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu nyní odpovídá úrovni 19 300 korun. Když tolik stála posledně, letos koncem července, prodávala se nafta v Česku jen za zhruba 33 korun za litr. I pokud zohledníme zvýšení spotřební daně z nafty, k němuž došlo k 1. srpnu, které po zahrnutí DPH zvedlo cenu nafty o 1,80 Kč/l, stále existuje výrazný prostor pro postupné zlevnění nafty (a také benzínu), až v rozsahu několika korun na litr.
Důvodem poklesu cen ropy Brent, která poprvé od července zlevnila pod 80 dolarů za barel, jsou slabší ekonomická data z Číny, která je největším světovým dovozcem ropy. Obchodníci s ropou se obávají slabší poptávky po surovině. Zároveň opadají jejich obavy z rozšíření střetu Izraele s Hamásem.
Trhy původně kalkulovaly s razantnější odvetou Izraele, v podobě rozsáhlé pozemní invaze do Gazy, která se však zatím nekoná. To pomáhá snižovat cenu pohonných hmot v ČR. A to i přesto, že koruna zůstává stále poměrně slabá koruna vůči dolaru.
Ropa a ropná paliva nyní mohou výrazněji zdražit, pokud se blízkovýchodní střet mezi palestinským Hamásem a Izraelem rozšíří a potenciálně zahrne i Írán, tedy klíčového světového producenta a vývozce ropy, a také Spojené státy. Sám Izrael příliš ropy netěží, avšak zapojení Íránu by ceny ropy výrazněji zvýšilo. Zapojení Teheránu by mohlo vést k odezvě ze strany Spojených států, které v blízkovýchodní oblasti v říjnu zvýšily svoji vojenskou přítomnost. Zatím zjevně zejména za účelem odstrašení. Je možné, že toto odstrašení zapůsobilo, což ale opět pomáhá držet cenu kolem 80 dolarů za barel, takže díky tomu pak i dále zlevňují pohonné hmoty v ČR.
Izrael je nyní v největším ohrožení za dobu své existence
Válka v arabském světě teprve začíná, chmurně líčí historik Ferguson. Řeči o zkrocení inflace jsou prý proto předčasné, i v Česku mohou výrazně zdražit třeba pohonné hmoty.
Válka Západu s inflací neskončila, válka Izraele s Hamásem a širším arabským světem teprve začíná, chmurně líčí Niall Ferguson, prominentní historik ze Stanfordu. Vymazání Izraele z mapy nikdy nemělo tak vysokou pravděpodobnost jako dnes. Západní levice coby užitečný idiot Íránu a Ruska přesto naskakuje na palestinský narativ o izraelském kolonialismu.
Arabským rivalům Izraele zatím podle Fergusona vše vychází, jak má. Daří se jim vlákávat Izrael k nekonečným bojům v tunelech Gazy. Tím jej oslabí na dalších frontách, kde už útočí Hizballáh a také jemenští povstalci Húsíové. Cílem těchto sil, podporovaných Íránem a méně viditelně i Ruskem, není nic menšího než totální likvidace Izraele.
Většina Západu, zejména EU, zatím nic nepochopila. Naskakuje na palestinský marketing, jenž Izraelce vykresluje jako osadnické kolonialisty, a Palestinu dále štědře financuje. Na nálepku Izraelců coby kolonialistů slyší západní progresivistická levice, tolik ponořená do boje právě se západním kolonialismem. Západní progresivisté tak představují velice užitečné idioty Teheránu a Moskvy.
Progresivní levice z univerzit a médií svojí rolí užitečného idiota fakticky mírní zapojení USA do podpory Izraele, neboť i Bidenova administrativa musí brát ohled na blížící se volby v zemi a nálady americké veřejnosti.
Navíc, jak si všímá doyen americké diplomacie Henry Kissinger, Spojené státy a Izrael jsou i tak dnes vojensky a politicky relativně slabší než roku 1973, kdy na Izrael nečekaně zaútočily Egypt a Sýrie.
Jiná je dnes také role Číny. Ta byla roku 1973 chudým agrárním státem, mající za sebou obrovský hladomor. Dnes jde o úhlavního geopolitického a ekonomického rivala USA, který nepřímo podporuje Írán, skrze nákupy jeho ropy, i Rusko, skrze ekonomickou spolupráci.
Jakékoli závažnější vystupňování konfliktu na Blízkém východě podle Fergusona roztočí na Západě další kolo inflace, zejména kvůli zdražení ropy, jež může v Česku zdražit pohonné hmoty nad 50 Kč/l.
Takže řeči o vítězství nad inflací, jež vede například ekonomický nobelista Paul Krugman, jsou prý značně předčasné.
To však zdaleka není to nejvíce znepokojivé. Tím je něco jiného. Izrael totiž čelí nejen ose „západní levice-Teherán-Moskva-(Peking)“, ale hlavně fakticky nejtísnivější situaci za celou dobu své existence. Pravděpodobnost jeho vymazání z mapy nikdy nebyla tak vysoká jako dnes.
Češi utrácí v Česku méně a v zahraničí více, třeba i za potraviny
Stát tak přichází i peníze z daní.
Maloobchodní tržby se v Česku v září propadly více, než se čekalo, a to meziročně o rovná čtyři procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali pokles jen o 3,7 procenta.
Stále poměrně ponurá nálada spotřebitelů – na poměry posledních dvaceti let výrazně podprůměrná – je klíčovým zdrojem zářijového výraznějšího než předpokládaného propadu maloobchodních tržeb. Lidé v meziročním pohledu šetřili jak na nepotravinářském zboží – zejména na elektronice, oděvech a obuvi a potřebách pro domácnost –, tak na potravinách.
Tržby za nepotravinářské zboží spadly v porovnání s loňským září v očištění o inflaci o 5,9, za potravinářské zboží o 3,2 procenta. Lidé v Česku však meziročně utráceli více za pohonné hmoty, a to o 4,5 procenta. Výrazné zlevnění benzínu a nafty, k němuž meziročně došlo, stejně jako snižování obecné inflace obyvatele Česká pohání k jejich vyšší spotřebě.
Dalším důvodem slabších než očekávaných tržeb je „úprk“ Čechů za nákupy do levnějšího Polska i Německu, jemuž nyní dělá „reklamu“, co se nákupu potravin týče, i sám premiér Fiala. Češi letos v rámci přeshraničních nákupu utratí v cizině zhruba 60 miliard korun, vyjdeme-li z jarního šetření Asociace malých a střeních podnikatelů a živnostníků. Stát přichází o nemalé miliardy na daních.
Za celý letošní rok je třeba počítat s propadem maloobchodních tržeb o zhruba 4,5 procenta, když ovšem v závěrečných měsících roku a pak v příštím roce dojde ke zlepšení situace v oblasti maloobchodu. V příštím roce by tak maloobchod mohl přidat 3,5 procenta, zejména díky odeznění mimořádně vysoké inflace. (11.11.2023)
.jpg?s3=1)
