Místo části doby na neschopence dovolená nebo neplacené volno. Tak lidé v Česku reagovali v roce 2008 na zavedení tzv. karenční doby, tedy nevyplácení dávek nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR s názvem „Nemocenské pojištění: co způsobilo zavedení karenční doby?“ Podle ní se nepotvrdily obavy, že karenční doba bude motivovat k přecházení nemoci a šíření nákazy v práci.
Čeští zaměstnanci v reakci na zavedení třídenní karenční doby nemocenského pojištění v roce 2008 snížili počet hodin čerpání nemocenské. Toto snížení výrazněji nezvýšilo výskyt přecházení nemoci, ani šíření chřipkové nákazy na pracovišti.
„Zaměstnanci totiž pokles čerpaných dnů nemocenské téměř plně nahradili využíváním jiných forem absence, placenou dovolenou a neplaceným volnem. Celkový rozsah pracovní absence v reakci na výskyt chřipkových epidemií se tedy zavedením karenční doby zásadně nezměnil,“ vysvětluje spoluautorka studie Lucie Zapletalová.
Graf: pracovní neschopnost z důvodu nemoci
Podle studie zaměstnanci vystavení jednomu týdnu chřipkové epidemie snížili v reakci na zavedení karenční doby počet dní čerpání dávek nemocenské v průměru o 6,7 pracovních dní. Zatímco před reformou čerpali v situaci týdenní chřipkové epidemie nemocenskou o 5 dnů více, než když epidemii vystaveni nebyli, po reformě to bylo o 1,7 dne méně.
I přes propad počtu čerpání nemocenských dávek po zavedení karenční doby není kvůli jejich nahrazení jinými typy absencí důvod předpokládat, že by zavedení karenční doby zvýšilo přecházení chřipky a posílilo její šíření na pracovištích.
