V roce 2020, navzdory pandemii COVID-19, byly nemoci oběhového systému hlavní příčinou úmrtí ve všech zemích EU s výjimkou Dánska, Irska, Francie a Nizozemska, kde byla hlavní příčinou rakovina. Tyto dvě skupiny nemocí zůstaly hlavními příčinami úmrtí a celkem zemřelo 1,7 milionu lidí na nemoci oběhové soustavy a téměř 1,2 milionu na rakovinu.
Mezi členy EU byl nejvyšší podíl úmrtí na nemoci oběhové soustavy zaznamenán v Bulharsku (61 %) a nejnižší ve Francii (20 %), zatímco nejvyšší podíl úmrtí na rakovinu byl pozorován v Irsku (29 %) a nejnižší podíl v Bulharsku (15 %).
Nemoci oběhového systému a rakovina společně představovaly 55 % příčin úmrtí v EU, v rozmezí od 42 % v Belgii a 76 % v Bulharsku.
V roce vypuknutí pandemie byl COVID-19 třetí hlavní příčinou úmrtí v EU s celkovým počtem téměř 439 000 úmrtí. Nejvyšší podíl úmrtí na COVID-19 byl registrován v Belgii (18 %) a Španělsku (15 %), naopak nejnižší byl ve Finsku a Estonsku (shodně 1 %).
Úmrtnost byla nejvyšší v Bulharsku a nejnižší ve Francii, všechny nové země nad průměrem EU
Aby bylo možné provést spolehlivé srovnání mezi zeměmi, je třeba absolutní počty úmrtí v jednotlivých zemích přizpůsobit velikosti a struktuře populace. S 1 787 úmrtími na 100 000 obyvatel mělo Bulharsko v roce 2020 nejvyšší úmrtnost v EU. Za ním následovalo Rumunsko (1 622), Maďarsko (1 513), Litva (1 482) a Lotyšsko (1 445).
Na opačném konci žebříčku byla nejnižší úmrtnost ze zemí EU zaznamenána ve Francii (863 úmrtí na 100 000 obyvatel) a Irsku (892), před Lucemburskem (905), Finskem (917) a Španělskem (919). (8.3.2023)