V Pardubicích se na dva dny setkali zájemci o problematiku spin-off společností využívajících výsledků výzkumné a vývojové činnosti výzkumných organizací. Téma je velmi aktuální i vzhledem k tomu, že jeden pilíř nově schválené Inovační strategie ČR 2019–2030 se specificky věnuje podpoře start-up a spin-off společností.
Dvoudenní workshop s názvem „Zakládání spin-off společností“ pořádala společnost alevia s partnery – Charles University Innovations Prague s.r.o., dceřinou společností Univerzity Karlovy, IOCB TECH s.r.o., dceřinou společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a advokátní kanceláří HOLEC, ZUSKA & Partneři.
Více než dvě desítky zájemců reprezentovalo vysoké školy, Akademii věd ČR a její ústavy, ostatní veřejné výzkumné instituce, fakultní nemocnice a jiné přímo řízené organizace, které se zabývají nezávislým výzkumem. O své zkušenosti se zakládáním spin-off společností výzkumnými organizacemi veřejnoprávní povahy se podělili Otomar Sláma (CUIP) a Martin Fusek (IOCB TECH). O právních aspektech hovořil Matej Kliman z AK HOLEC, ZUSKA & Partneři.
Účastníci se shodli na tom, že samotný pojem „spin-off“ společnost v kontextu výzkumných organizací se používá v zahraničí i v Česku velmi široce a k označení různých subjektů. Na jednom konci spektra se může jednat o obchodní či jiné společnosti, do kterých vstupuje výzkumná organizace majetkovým podílem. Na opačné straně spektra jsou za spin-off společnosti označovány i subjekty, které nemají na výzkumnou organizaci finanční ani osobní vazbu a je jim poskytnuta licence k využití výsledků výzkumné a vývojové činnosti výzkumné organizace – ať už k patentu, užitnému vzory či k jinému know-how. Jako typický příklad pak lze označit společnost, kterou si zakládá zaměstnanec výzkumné organizace (který se současně podílel na vzniku duševního vlastnictví), přičemž obě organizace spolu uzavírají licenční smlouvu a také smlouvu o spolupráci, která stanoví všechny ostatní podmínky. A to především v případě, kdy zakladatel spin-off společnosti zůstává i nadále zaměstnancem výzkumné organizace.
Také je nutno rozlišit účel, pro který je spin-off společnost v nejširším slova smyslu zakládána. Může se jednat například o přesunutí některých existujících doplňkových činností (služby, pronájmy atd.), které s výzkumnou a vývojovou činností mohou souviset pouze nepřímo, do samostatné právnické osoby. Dále se jedná o založení samostatné právnické osoby určené výhradně pro realizaci transferových aktivit, což je právě příklad společností CUIP a IOCB TECH. Dále se může jednat o spin-off společnosti, které jsou založeny výhradně z důvodů využití výsledků výzkumné a vývojové činnosti výzkumné organizace – ať už s či bez majetkového podílu výzkumné organizace.
Účastníci workshopu diskutovali o nutnosti některých systémových opatření, které se však musí týkat všech typů výzkumných organizací, které vytvářejí aplikační potenciál – nejen vysokých škol, ale také veřejných výzkumných institucí, přímo řízených organizací či fakultních nemocnic. V průběhu workshopu zaznělo, že v současné chvíli panuje poměrně vysoká míra právní nejistoty, zda výzkumné organizace veřejnoprávního charakteru mají výslovné zákonné zmocnění pro vkládání majetku do spin-off společností, což je statisticky nejrizikovější způsob podnikání. Jako žádoucí se jeví úpravy příslušných legislativních předpisů – například zákona o vysokých školách, zákona o veřejných výzkumných institucích či zákona o nakládání s majetkem státu u dalších právnických osob, které by tento způsob nakládání s majetkem výzkumné organizace veřejnoprávní povahy výslovně umožnily a případně stanovily přesné podmínky.
V rámci podpory efektivního přenosu výstupů výzkumu a vývoje z výzkumných organizací do aplikační sféry jsou v současné době realizována a také připravována různá finanční a jiná schémata na podporu tohoto procesu. Bylo by vhodné, aby podpora spin-off společností směřovala téměř výhradně k nově vzniklým společnostem. A to při jasně definovaných podmínkách, které musí daná obchodní společnost naplňovat – například využití výsledku výzkumu a vývoje výzkumné organizace, maximální doba od založení do 3 let, nastavení vzájemných vztahů s výzkumnou organizací atd.). Do výzkumných organizací by měla směřovat primárně podpora na vlastní výzkumnou a vývojovou činnost, která má být dále různými způsoby transferována a komercializována. Jakákoliv další podpora efektivního transferu mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou včetně podpory vzniku spin-off společností v žádném případě nesmí znamenat zvýšenou administrativní a projektovou zátěž výzkumných organizací jako celku či jednotlivých výzkumných pracovníků.
Podpora by měla sloužit mimo jiné k zajištění zvýšení kompetencí osob zodpovědných za úspěšné fungování spin-off společností – a to například formou mentoringu, koučinku, efektivních metod vzdělávání, rozvoje obchodní sítě a marketingu. Popřípadě k vytváření „poolu“ osob s podnikatelskými kompetencemi (znalosti, dovednosti, osobnostní předpoklady), ze kterých by bylo možné rekrutovat jednotlivce schopné pomoci při rozjezdu specifických spin-off společností s vazbou na výzkumné a vývojové aktivity. Vhodných osob na tyto pozice je velký nedostatek.
Účastníci workshopu v neposlední řadě diskutovali důvody podpory zakládání spin-off společností ve výzkumném prostředí. Většina se shodla na tom, že zásadním faktorem je především společenský dopad – tj. využití produktu, technologie či služby, které by jinak nemusely být využity, vznik nových pracovních míst atd. V žádném případě by neměl být hlavním a jediným cílem či monitorovacím indikátorem počet založených či podpořených spin-off společností. (AVČR,30.4.2019)
