V České republice se dlouhodobě setkáváme s nízkou nezaměstnaností, nepříznivým demografickým vývojem, nedostatečnou strukturou uchazečů o zaměstnání a také těžší situací ve vybraných mikroregionech. Firmy navíc vedle komplikací, kde sehnat kvalifikované i méně kvalifikované zaměstnance, v posledních měsících řeší i zdražování energie a dalších surovin, problémy s dodávkami řady komponent a také dopady inflace a obecné nejistoty o dalším vývoji. Dlouhodobě nepříznivou situaci na trhu práce navíc nevyřešil ani očekávaný příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto téma nepříznivé situace na trhu práce otevřel na setkání s novináři.
V souvislosti s válkou na Ukrajině získalo k 10. 8. v Česku víza k ochraně 409 363 lidí, z nichž více než třetinu tvoří děti. Práci si pak zatím našlo 101 000 ukrajinských uprchlíků. „Obecným problémem ale je, že nabídka volných pracovních míst obvykle nekoresponduje s kvalifikací a možnostmi uprchlíků. Většina z nich jsou ženy s dětmi. Dalším důvodem, proč se podařilo doposud zaměstnat jen necelou čtvrtinu uprchlíků, je, že jejich jazyková výbava stále ještě neumožňuje zcela využít jejich kvalifikaci. Velkou roli hraje také nejistota z dalšího vývoje války a případného návratu zpět do vlasti, což je samozřejmě pochopitelné,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Volná místa by firmy nabídly cizincům, nedostatečné kvóty jim to ale znemožňují
V Česku jsou dlouhodobě nedostatkové profese, jako např. CNC obráběč, zámečník či nástrojář, které jsou firmy připraveny řešit zaměstnáním kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU za využití Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Ani po dlouhých měsících usilovné administrativní práce ale podniky obvykle nemůžou takového zaměstnance z ciziny najmout. Můžou za to nedostatečné kvóty na zahraniční pracovníky, které jsou navíc pouze pro vybrané státy, dále vysoká administrativní náročnost a dlouhý proces vyřízení zaměstnaneckých karet.
Konkrétním příkladem je tradiční strojírenský výrobce Ostroj Opava, který má řadu nových objednávek a možnost nabídnout zaměstnání například svářečům. Kvalifikovaných zaměstnanců je však na českém trhu nedostatek, který se ve firmě dále prohloubil odchodem ukrajinských mužů zpět do vlasti na začátku války. „K řešení situace jsme se postavili aktivně a zorganizovali výběrové řízení, tedy praktické zkoušky pro potenciální zaměstnance z Indie. Probíhaly jak v našem závodě, kam se nám podařilo za tímto účelem dostat indické pracovníky, kteří byli na projektech v Polsku, tak přes našeho obchodního partnera přímo v Indii prostřednictvím videokonference. Předvybrali jsme si takto potenciální zaměstnance, pro které jsme hned začali proces získání zaměstnaneckých karet. Ale od března tohoto roku jsme se nikam nepohnuli a vybrané pracovníky stále zaměstnat nemůžeme. To znamená, že máme problémy s plněním objednávek a tedy vytvářením ekonomické hodnoty pro náš podnik i společnost. Měsíčně tak přicházíme o tržby v objemu cca 5 milionů korun, tedy zhruba 60 milionů za rok. Dokud tuto situaci nevyřešíme, nemůžeme využít naši optimální výrobní kapacitu a alespoň částečně sanovat neúměrný růst cen energií,“ popisuje situaci Ladislav Botur, personální ředitel společnosti OSTROJ a.s.
V podobné situaci se nachází Věra Vávrová, zakladatelka společnosti VAVI, rodinného podniku založeného v roce 1990 vyrábějícího košile a firemní oděvy ve vlastních dílnách ve Vimperku a v Lysé nad Labem. „Před dvěma roky jsme začali budovat novou výrobní halu a nebudeme schopni využít její kapacitu, protože se potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v textilním odvětví. V našem kraji mnoho místních lidí pracuje v sousedním Bavorsku. Začali jsme situaci sice řešit výrobou v zahraničí, ale kvůli zvyšujícím se nákladům na dopravu a problémům v dodavatelských řetězcích je toto řešení stále více komplikovanější. Snažili jsme se také zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny. Překážkou je pro nás ale především chybějící podpora pro rekvalifikace a také podpora mobility mezi jednotlivými regiony u těch Ukrajinců, kteří chtějí v Česku zůstat. V našem kraji v tuto chvíli nejsou patřičně kvalifikované síly a zaučení na potřebnou úroveň trvá několik měsíců, které pro nás znamenají dodatečné náklady, jelikož z pohledu výroby je po tu dobu pracovník neproduktivní. Proto potřebujeme zaměstnat již kvalifikované pracovníky. Víme, že jsou například v Mongolsku, ale kvůli nízkým kvótám a zdlouhavému procesu nemůžeme stále problém vyřešit. Již téměř rok jsme v kontaktu s 10 kvalifikovanými pracovníky ze zemí mimo EU a za tuto dobu se nám nepodařilo dostat sem právě kvůli nízkým kvótám a dlouhým čekacím lhůtám ani jednoho z nich,“ říká Vávrová.
Situace ve společnosti VAVI není ojedinělá. V řadě zpracovatelských firem se zaměstnavatelé setkávají se situací, že potřební pracovníci v Česku nejsou. „Když pomineme dlouhodobý problém s učňovským školstvím a přípravou pro výkon vybraných profesí, tak se nám nabízí možnost většího zapojení ukrajinských uprchlíků, žen, a to alespoň ze střednědobého pohledu. Kdyby stát poskytl vybraným firmám dostatečnou cílenou podporu pro rekvalifikaci uprchlíků, kteří mají zájem se v Česku na nějakou dobu usadit, a k tomu aktivně podpořil jejich přemístění za vhodnými pracovními příležitostmi mezi kraji a městy, řada firem by nejenom vyřešila své problémy, ale zároveň pomohla i v integraci uprchlíků. Přestože na tuto skutečnost vládu upozorňujeme již od začátku války na Ukrajině, tyto programy stále neexistují a jediným řešením pro firmy je získávat pracovníky z třetích zemí, v čemž ale brání kvóty a zdlouhavý administrativní proces,” popisuje situaci a možná řešení Jan Rafaj.
Stát se na nepříznivý vývoj na trhu práce musí připravit
Kromě navýšení kvót a zrychlení povolovacího řízení pro zaměstnávání cizinců ze třetích zemí je také důležité, aby stát připravoval opatření a programy na předpokládaný nepříznivý vývoj na trhu práce. „Důraz je potřeba klást na rozvoj kompetencí a odpovídající nastavení rekvalifikací. Zejména u lidí, kteří jsou již ohroženi ztrátou zaměstnání a také s ohledem na aktuální vývoj, ale i z hlediska budoucnosti. S nástupem digitalizace, automatizace, ale i větším důrazem na ekologii vznikají a vzniknou nová povolání a kompetence. Je proto nutné rozvíjet stávající systémy jako NSK, NSP či Kompas. Ty jsou důležité i pro kvalifikované poradenství úřadů práce a zaměření rekvalifikací,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Na první pohled paradoxně, nicméně, zcela logicky a legitimně je pro firmy také důležité, aby stát připravil a v případě potřeby realizoval i kurzarbeit. Ten doposud není notifikován ze strany Evropské komise a vláda také nemá připravená nařízení, která by měla v případě potřeby nastavit jeho spouštěcí mechanismus. Právě Svaz průmyslu a dopravy přijetí kurzarbeitu dlouhodobě prosazuje a sociální partnery upozorňuje na jeho absenci i na tripartitě. „Kurzarbeit vnímáme jako možnost zaměstnavatelů udržet si kvalifikovanou pracovní sílu, nikoliv jako prostředek pro řešení problémů hospodaření firem, toto jsou dvě oblasti, které je třeba oddělit. Je důležité mít spuštění kurzarbeitu připravené a schválené tak, aby ho šlo využít pro zcela neočekávané zásadní situace, jako jsou přírodní katastrofy či například neovlivnitelný nedostatek plynu,“ vysvětluje Jan Rafaj. (26.8.2022)
