Výboru pro rozpočtové prognózy na svém jednání 18. 9. vyhodnotil zářijovou makroekonomickou predikci Ministerstva financí ČR pro roky 2020 a 2021 z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění jako realistickou. Pro uvedené hodnocení hlasovalo 6 z 9 přítomných členů Výboru. Zbylí tři členové považovali prognózu za optimistickou.
Členové Výboru poukazovali na značnou neukotvenost současných makroekonomických podmínek, která činí obtížným prognózy vytvářet, jakož je i hodnotit. Jako nejdůležitější riziko byl zmiňován vývoj pandemie Covid-19, v němž došlo za dva týdny od zveřejnění prognózy MF do data jednání Výboru k zásadnímu posunu. Hlasování jednotlivých členů tak odráželo do značné míry akcentaci uvedeného rizika a i ti členové, kteří se přiklonili k realistickému hodnocení, jej podmiňovali tím, že nedojde k plošnému vypnutí ekonomik v Česku ani v zahraničí opatřeními proti šíření viru.
Druhým důležitým aspektem, znejišťujícím hodnocení prognózy MF, jsou neustále se měnící záměry ekonomické politiky, prezentované politickou reprezentací. Některé ze záměrů, pokud by se realizovaly, by měly potenciál citelně rozkolísat poptávku v české ekonomice mezi jednotlivými roky.
Stejné stanovisko jako v případě makroekonomické prognózy zaujal Výbor pro rozpočtové prognózy také k zářijové fiskální prognóze ministerstva financí. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění v letech 2020 a 2021 ji Výbor vyhodnotil jako realistickou. Pro toto hodnocení hlasovali 4 z 9 přítomných členů Výboru. Stejný počet členů Výboru považoval fiskální prognózu za optimistickou, jeden člen nehlasoval. Při rovnosti počtu hlasů pro dvě různá hodnocení rozhodl podle Jednacího řádu Výboru o jeho výsledném hodnocení hlas předsedajícího.
Členové, kteří hodnotili fiskální výhled jako realistický, poukazovali na řadu oboustranných nejistot ve vývoji jednotlivých příjmových kategorií s tím, že se případné odchylky od prognózy mají šanci vzájemně kompenzovat. Důvodem k označení prognózy za optimistickou, byl naopak pro některé členy horší očekávaný vývoj ekonomiky proti předpokladům MF. Dále byl zdůrazňován problém velkého množství diskrečních položek, jejichž negativní dopad do celkových příjmů může být podle některých členů větší, než vyčíslila podrobná analýza MF.
Shoda panovala v tom, že největším problémem fiskální predikce jsou ovšem diskreční položky značného rozsahu, o nichž se na úrovni politické reprezentace mluví, ale nebyly zachyceny v prognóze MF, a dokonce ani uvedeny ani mezi riziky prognózy. Jedná se zejména o plánované zrušení superhrubé mzdy, u kterého zatím nelze kvůli nejistým parametrům změny vyčíslit fiskální dopad. Zazněl názor, že právě takové položky vedou k nemožnosti hodnotit celou prognózu rozpočtových příjmů.
„Hodnocení prognóz MF vyšlo jako realistické jen velmi těsně. Členové Výboru vznesli k prognózám řadu připomínek, které se netýkaly analytické práce MF, ale dvou jiných zásadních aspektů. Jedním je dopad pandemie Covid-19 na ekonomiku, v jejímž vývoji došlo během posledních dvou týdnů od zveřejnění prognózy MF k zřetelnému posunu nepříznivým směrem. Druhým je přístup politické reprezentace, která přichází s neustále se měnícími návrhy úprav ve fiskální oblasti,“ shrnul jednání předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Pavel Sobíšek. (21.9.2020)
