V České republice evidujeme druhou největší evropskou populaci tohoto východoasijského druhu jelena. Na prvním místě je Skotsko, kde jelena siku již musejí lovit profesionálové. Rychlé rozšiřování jeho výskytu v ČR přináší křížení a s ním spojené zničení populace našeho původního jelena evropského. Přemnožení sikové navíc způsobují lesníkům i zemědělcům rozsáhlé škody a devastují ekosystémy. Současná podoba mysliveckého hospodaření na řešení tohoto problému prokazatelně nestačí, hlavní nadějí pro vyvážené ekosystémy českých lesů je tak prosazení změn v aktuálně projednávané novele zákona o myslivosti v Poslanecké sněmovně.
Informace o vykazovaných početních stavech populace jelenů sika v ČR přináší každoročně myslivecká statistika. Prezentované stavy jsou ale založené na podhodnocených údajích myslivců. Přesto přiznané počty jelenů sika dlouhodobě rostou. Dle aktuálních mysliveckých dat jejich stav téměř osmkrát převyšuje maximální možný počet daný zákonem o myslivosti. Tedy takový počet, kdy zvěř nezasahuje škodlivě do ekosystému a nezpůsobuje výrazné škody v lesích a na polích. Obrovská stáda jelenů sika na Plzeňsku připomínající spíše migraci pakoňů po afrických pláních jsou často natáčena řidiči a turisty.
Lesníci, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků dlouhodobě upozorňují, že dochází k porušování zákona o myslivosti, který v praxi nefunguje. Početní stavy jelenů sika za posledních dvacet let vzrostly v rozporu se zákonem o myslivosti nejméně na dvojnásobek za nečinného přihlížení Ministerstva zemědělství a jím řízené státní správy.
Graf: Porovnání vývoje početních stavů jelena siky přiznaných myslivci a legislativně maximálně možných stavů dle údajů Ministerstva zemědělství
Jelen sika unikl z původně oborních mysliveckých chovů do naší přírody v první polovině 20. století a již v padesátých letech způsoboval lokální problémy. Další prudké rozšiřování areálu jeho výskytu a eskalace problémů s nežádoucí hybridizací a škodami v lesích i na polích byla způsobena tím, že jelena siku myslivci vítají s otevřenou náručí jako zpestření loveckých příležitostí, trofejí i zvěřiny. Umožnila jim to naprosto benevolentní a dosud přetrvávající legislativa i přístup státní správy. [4,5]
Tristní stav mohou nyní napravit poslanci a poslankyně. Vládní návrh novely zákona o myslivosti, který na konci března prošel 1. čtením v poslanecké sněmovně, však neodpovídá potřebám dnešní krajiny. Proto osm významných profesních a nevládních organizací již v polovině července loňského roku deklarovalo jednotný postup a navrhuje nejpotřebnější změny a doplnění vládního návrhu, které je třeba urychleně v zákonu o myslivosti zakotvit [6]. Koalice organizací požaduje ve veřejném zájmu především nastavení rovnováhy mezi početností spárkaté zvěře a krajinou transparentním plánováním lovu spárkaté zvěře v závislosti na způsobených škodách a jeho vykonavatelnost: vysoké škody = vysoký odlov, přiměřené škody = udržování stabilní populace, nízké škody = možné zvýšení početnosti spárkaté zvěře. K tomu má pomoci i umožnění lovu majitelům a pachtýřům pozemků a snížení minimální výměry pro vytvoření vlastní honitby.
