Nízkopříjmové domácnosti mohou získat až 250 tisíc na zateplení z programu Nová zelená úsporám Light

Zástupci Ministerstva životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí dnes představili změny v programu Nová zelená úsporám. Nově mohou nízkopříjmové domácnosti získat z dotačního podtitulu Nová zelená úsporám Light až 250 tisíc korun na zateplení svého domu. Do této doby bylo nutné k získání podobně vysoké dotace kombinovat zateplení s investicí do zařízení na ohřev vody. Na podporu z Nové zelené úsporám Light už také nedosáhne senior, který vlastní další nemovitost určenou pro trvalé bydlení. Naopak v dalším dotačním podtitulu programu Nová zelená úsporám s názvem Oprav dům po babičce, který je určen především mladým rodinám a podporuje komplexní renovace rodinných domů, bude moct žadatel nově vlastnit ještě jednu nemovitost. Tedy například byt a k tomu dům, který pomocí programu opraví.

Změny v Nové zelené úsporám Light

Finanční podporu na modernizaci svého bydlení mohou z Nové zelené úsporám Light čerpat senioři pobírající starobní důchod, invalidé 3. stupně, příjemci přídavku na dítě nebo příspěvku na bydlení. Aktuální změny se týkají starobních důchodců, kteří od teď mohou žádat o dotaci jen v případě, že nevlastní další nemovitost určenou k trvalému bydlení. U ostatních žadatelů se podmínky nemění, ale musí prokázat trvalý pobyt v nemovitosti v době podání žádosti a po dobu udržitelnosti. Mění se i maximální možná výše podpory z 240 tisíc korun na 250 tisíc korun. Celou tuto částku bude nyní možné využít pouze na zateplení domu. Příjem žádostí bude opět spuštěn 25. června 2024 s alokací 3 miliardy korun s výhledem na další navyšování.

Větší důraz na zateplení, menší na ohřev vody

Původně bylo potřeba dělit maximální výši dotace v Nové zelené úsporám Light mezi zateplení, do kterého mohlo jít až 150 tisíc korun, a ohřevu vody (až 90 tisíc korun). Nyní mají nízkopříjmové domácnosti k dispozici částku ve výši 250 tisíc korun, kterou mohou celou využít na zateplení svého domu. Nově se také dotace počítá podle m² zateplovaných ploch, což povede ke spravedlivější a efektivnější podpoře. U ohřevu vody došlo ke snížení dotačních částek. Instalace solárního termického systému s novým bojlerem může být nově podpořena až 70 tisíci Kč (dříve 90 tisíci Kč) a 50 tisíci Kč (dříve 60 tisíci Kč) bez nového bojleru, což lépe odpovídá tržní nabídce.

Oprav dům po babičce – dotaci mohou získat i majitelé další nemovitosti

Na až miliónovou dotaci na celkovou renovaci staršího rodinného domu dosáhnou podle aktualizovaných podmínek i lidé, kteří vlastní další nemovitost. Bude tak možné vlastnit například byt a zároveň si požádat o dotaci na opravu zděděného domu. Podmínka trvalého bydliště po dobu 10 let v zrekonstruované nemovitost od doložení realizace zůstává.

Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu, říká:

 „S klienty, kteří mají nárok na podporu z programu Nová zelená úsporám Light, jsme nejčastěji řešili výměnu oken a instalaci solárního ohřevu vody, což odpovídá celkové statistice nejčastěji realizovaných opatření. Nyní budou moct žadatelé získat až 250 tisíc korun na zateplení svého domu, očekávám tedy větší zájem o poradenství v této oblasti, protože kvalitní zateplení přináší skutečně razantní úsporu energie. Zmírnění podmínek programu Oprav dům po babičce zase uvítají klienti, kteří řeší celkovou renovaci domu, což obnáší kromě zateplení a výměny oken i výměnu zdroje tepla, případně také instalaci fotovoltaické elektrárny. A protože roste zájem o zdravé vnitřní prostředí, mnozí už počítají i s instalací řízeného větrání. Chtějí si tak nejen zajistit pravidelný přísun čerstvého vzduchu, ale zejména zabránit vlhkosti a plísním v interiéru, což bývá bohužel častý neduh špatně realizovaných renovací. Je dobře, že jak Nová zelená úsporám, tak její dotační podtitul Oprav dům po babičce podporují právě tato komplexní a zdravá řešení. Čím více lidí si bude moct takové bydlení dopřát, tím lépe.“ 

Michal Čejka, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu, říká:

„U změn v Nové zelené úsporám Light kladně hodnotím zejména snahu zúžit okruh žadatelů tak, aby na dotaci měli nárok skutečně jen nízkopříjmové domácnosti, kterým je primárně určena. Správným krokem je i vyšší podpora na zateplení domů, protože se jedná jednoznačně o nejefektivnější opatření snižující energetickou náročnost budovy. Stejně tak oceňuji spravedlivější rozdělení podpory podle množství zateplených m². Energetická chudoba je však složitější problém, který sám o sobě program Nová zelená úsporám Light nevyřeší. Vláda by proto měla v rámci přípravy renovační strategie zavádět širší promyšlené nástroje šité na míru konkrétním skupinám obyvatel a důrazněji podporovat vznik energeticky úsporného sociálního bydlení.“

 „Není žádným tajemstvím, že lidé, kteří bydlí v nerenovovaných domech, o poznání více topí. Jen zateplením můžeme ve výsledku snížit náklady za vytápění až o 60 %, a to už je částka, která je v rodinném rozpočtu znát. Dům získá na hodnotě, zlepší se jeho technický stav a také komfort bydlení. Vyšší podpora pro zateplení je proto v rámci Nové zelené úsporám Light krokem správným směrem“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Návratnost investice do zateplení se kvůli vysokým cenám energie a také díky dotacím zkracuje: „Zvážíme-li vysoké ceny energií s inflací na jedné straně a trvalé úspory, které zateplení domu přinese na straně druhé, je investice do zateplení domu jednou z nejvýhodnějších forem zhodnocení úspor na trhu. Investice se s dotací běžně navrátí do 10 let, často i dříve. To je 5x kratší doba, než je dosahovaná životnost opatření,“ dodává Zemene.

Aktuálně se v Česku opravuje jen kolem 1–1,2 % rodinných domů ročně. Ne vždy ale majitelé dosáhnou na 60–90% úsporu energie, protože dům opraví jen částečně a neefektivně. Centrum pasivního domu společně se Sdružením EPS ČR upozorňují, že majitelé rodinných domů, ale i bytová družstva nebo SVJ, by vždy měla zvážit, jakým způsobem dojít, třeba i postupně, k celkové renovaci domu.

Kvalitně zrenovovaný dům má nadstandardně zateplené stěny i střechu, je osazen okny s trojskly s vnějším stíněním a má vyregulovanou nízkoteplotní otopnou soustavu s efektivním účinným zdrojem. Dům může využít solární kolektory na ohřev teplé vody nebo zapojit menší fotovoltaiku okolo 4 kWp na výrobu elektřiny. Centrum pasivního domu doporučuje i realizaci řízeného větrání s rekuperací tepla, která zajistí stálý přívod čerstvého vzduchu. Výsledný stav budovy pak odpovídá přibližně nízkoenergetickému standardu, tedy mívá měrnou potřebu tepla na vytápění v rozmezí 25 až 50 kWh/m² za rok. (30.5.2024)