Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření státního podniku ČPP Transgas v letech 2017 až 2021. Kromě hospodaření samotného podniku se kontroloři zaměřili i na to, jak Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) plnilo své povinnosti vyplývající z funkce zakladatele podniku i jak uskutečňovalo vlastnickou politiku státu. Kontrola ukázala, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu, místo toho jen spravuje, pronajímá nebo prodává nemovitosti, případně plní dílčí úkoly, které mu ukládá MPO. Podnik je navíc dlouhodobě ve ztrátě. Podle NKÚ by mělo MPO rozhodnout o jeho zrušení.
MPO uvedlo jako jediný důvod existence Transgasu nevypořádanou pohledávku ve výši 4,6 miliardy korun z tzv. jamburgských dohod. Tu ale Transgas vede v účetnictví neoprávněně. Podle zákona pohledávka náleží Ministerstvu financí, což stálo nejen ve vládním materiálu z roku 2015, ale i v právní analýze z roku 2014, kterou si nechal sám podnik vypracovat. Transgas má mít v této věci pouze roli vedlejšího účastníka, asistovat a dodávat podklady věřiteli, tedy státu zastupovanému Ministerstvem financí.
Tato pohledávka tvoří 91 % aktiv podniku, a výrazně tak zkresluje jeho účetnictví.
Transgas je navíc dlouhodobě ve ztrátě, která v letech 2016 až 2020 dosáhla celkově 22,8 milionu korun. Transgas měl v roce 2020 osm zaměstnanců. Mzdové náklady podniku činily za rok 2020 celkem pět milionů korun. Vzrostla i výše prostředků na zaměstnanecké benefity, a to na 70 500 korun ročně na jednoho zaměstnance. Ke ztrátovému hospodaření přispívá také fakt, že Transgas sídlí v pronajatých prostorách. Za ty v letech 2017 až 2020 zaplatil téměř šest milionů korun.
S ohledem na to, že Transgas nezajišťuje žádný významný zájem státu a jediným důvodem jeho existence je pohledávka, kterou ale podnik vede v účetnictví neoprávněně, NKÚ doporučuje MPO označit Transgas jako zbytný státní podnik a v souladu se „Strategií vlastnické politiky státu“ ho zrušit.
Pozn. Jde o pohledávku spojenou s Dohodou mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování Jamburgského naleziště plynu z roku 1985.
*
Ministerstvo průmyslu a obchodu se ohrazuje vůči výzvě NKÚ ke zrušení státního podniku ČPP Transgas
Ministerstvo průmyslu a obchodu se bude se zveřejněnými závěry kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu zabývat. S některými závěry ale MPO nesouhlasí, protože není možné zrušit státní podnik, který spravuje nemovitý majetek v hodnotě stovek milionů korun a stále plní nezbytné úkoly v rámci aktivit státu i samotného ministerstva. Výzva NKÚ neodpovídá aktuálním úkolům podniku a je v rozporu i se závěry loňské kontroly NKÚ na MPO.
Loňská kontrola NKÚ, která se týkala především hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu, přitom nekonstatuje žádná závažná pochybení. „Díky aktivitám a spolupráci ČPP Transgas s dalšími státními podniky došlo jen v posledních několika letech k milionovým úsporám,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro správu majetkových podílů na MPO Jan Dejl a dodává: „Současně dochází k výraznému zhodnocení spravovaného nemovitého majetku v řádu milionů korun ročně.“
NKÚ ve svém závěru zmiňuje také účetní ztrátu. Ta se ale v posledních letech přibližuje k tzv. „černé nule“, je tedy pouze účetní a nezohledňuje trvalý nárůst tržní hodnoty spravovaného nemovitého majetku a jeho budoucí potenciál. Jinými slovy, jakmile podnik dokončí aktuální investice, projeví se tato skutečnost v kladném hospodářském výsledku.
„Mrzí mě, že NKÚ neakcentuje pozitivní změny, ke kterým v podniku v posledních letech došlo, nezmiňuje úsilí, které bylo zaměřeno na nápravu problematického stavu a vytvoření plně funkčního státního podniku,“ říká ředitel státního podniku ČPP Transgas Václav Černý a dodává: „Samozřejmě by nebylo problémem dosáhnout kladného hospodářského výsledku při omezení péče o svěřený majetek či při méně konzervativní správě aktiv, takto však ředitel státního podniku nemůže postupovat.“
Hlavní důvody, proč MPO se závěry zprávy NKÚ nesouhlasí:
1) Státní podnik kromě správy majetku má na starosti úkoly, které se pozitivně projevují v činnosti jiných státních podniků.
• Transgas zrekonstruoval areál v Brně Zábrdovicích, ve kterém nyní působí státní Textilní zkušební ústav, který původně sídlil v již zcela nevyhovujících prostorech, podílí se na urychlení likvidace jiných státních podniků, realizuje bezúplatné převody ve prospěch jiných státních podniků a obcí.
• Je třeba zmínit objekt v Praze Holešovicích, kde nájemce investoval přes 16 mil. Kč do rekonstrukce objektu a o tuto částku je sníženo nájemné, jedná se tedy o částku, která se ve zkoumaném období neprojevila ve výnosech podniku a o tuto částku je nutné snížit ztrátu, kterou uvádí NKÚ. Současně je nutné zdůraznit skutečnost, že v roce 2024 bude mít podnik k dispozici k dalšímu využití budovu, jejíž hodnota vzrostla min. o 50 mil. Kč.
• Stejně tak je zhodnocován areál v Brně Černovicích, a to postupnými opravami, které se samozřejmě negativně aktuálně projevují v účetnictví podniku, avšak je tak zásadně zhodnocován svěřený majetek a zajištěny budoucí vyšší výnosy. Veškerá investiční aktivita ČPP Transgas je přitom realizována z vlastních zdrojů, tedy bez nutnosti externího drahého financování. Transgas přitom nečerpá ani žádné dotační prostředky státního rozpočtu.
• Majetek, ke kterému má podnik právo hospodaření, bude sloužit k rozvoji dalších subjektů náležejících do gesce MPO, nyní je v počáteční fázi společný projekt s Technickým a zkušebním ústavem stavebním, v jednání je další projekt s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským.
2) V tiskové zprávě NKÚ k závěrům kontroly rezonuje tvrzení, že Transgas vede „neoprávněně“ v účetnictví nevypořádanou pohledávku ve výši 4,6 mld. Kč z tzv. Jamburských dohod.
• Tato pohledávka významné nominální hodnoty je přes poměrně komplikovaný dosavadní vývoj více než 20 let vedena v účetnictví ČPP Transgas na základě rozhodnutí Ministerstva financí. A ČPP Transgas ji proto řádně spravuje a účastní se všech jednání o jejím vymáhání.
• Jedná se o pohledávku, která vznikla v souvislosti se závazkem vlády ČSSR z poloviny 80. let minulého století provést výstavbu plynárenských objektů na území SSSR a vláda SSSR se zavázala splatit úvěr na úhradu vynaložených náklad dodávkami zemního plynu.
• V souvislosti s rozhodnutím Ministerstva financí o privatizaci podniku Transgas z roku 2001 veškeré smlouvy týkající se tzv. Jamburských dohod nebyly součástí privatizovaného majetku a zůstaly ve státním podniku ČPP Transgas včetně práv a povinností z nich vyplývajících. (17.1.2022)
