Odborná sféra akceptuje jako kompromis navrhovanou strukturu stavebních úřadů. Nový stavební zákon, který nyní MMR připravuje, musí především přinést zrychlení povolování staveb, zjednodušení administrativy, která ho dnes provází, a systémový tlak na dodržování lhůt. V tom jsou zajedno všichni, kdo se k novému stavebnímu zákonu vyjadřují. Velkou diskusi však vyvolalo navržené vytvoření státní stavební správy a následná dohoda se Svazem měst a obcí, která počítá se vznikem státní stavební správy na úrovni krajů a Nejvyššího stavebního úřadu. Na úrovni obcí s rozšířenou působností chce ponechat stavební řízení v přenesené působnosti tak, jako je doposud.
Na jednání Kolegia ministryně pro místní rozvoj 28. 1. proto odborníci z praxe – představitelé stavebních firem sdružení v SPS nebo HK ČR, zástupci samospráv sdružení ve Svazu měst a obcí a profesních komor diskutovali nad tím, jak se aktuálně projednávaný kompromis s přenesenou působností na obcích s rozšířenou působností a státní správou na krajích a centrální úrovni o struktuře stavebních úřadů promítne do praxe. Shodují se na tom, že jde o kompromis. Apelovali však na to, aby na další ústupky ministryně nepřistupovala.
„Jsem ráda, že odborníci ze všech možných oblastí z praxe, nacházejí shodu. Nový stavební zákon je velmi komplexní norma a jako takový dopadá na řadu subjektů, které mají mnohdy rozdílné zájmy. Je třeba jít cestou kompromisu, ale ten je možný jen do jisté míry. Pokud bychom chtěli 100procentně vyhovět úplně všem, nikdy bychom se nepohnuli z místa,“ vysvětlila ministryně Klára Dostálová.
V obcích zůstane zachováno zhruba 300 stavebních úřadů
Po přijetí nového stavebního zákona se už nestane, aby občané a investoři museli čekat, až se zaměstnanec stavebního úřadu uzdraví nebo vrátí z dovolené. Rekodifikace stavebního práva řeší i tzv. zastupitelnost úředníků, která je dnes velkým problémem. Ze 714 stavebních úřadů je totiž 17 procent jednohlavých – pracuje tam pouze jeden člověk. V současném modelu přenesené státní správy, kdy stavební agendu vykonávají pro stát za úplatu obce, nemůže stát pomoci, tedy poslat svého úředníka na místo, kde aktuálně chybí nebo tam, kde úřad povoluje komplikovanou stavbu či nestíhá vyřizovat žádosti.
„V systému je dnes celkem 13 500 úředníků, kteří si nemohou vzájemně pomoci. A tím dochází k obrovskému zdržení a nedodržování lhůt, což jsme mohli sledovat například při vyřizování žádosti o územní rozhodnutí pro Pražský okruh do Běchovic. Stavbu za více než deset miliard korun řeší malinký úřad v Uhříněvsi a nikdo jim nemůže přijet pomoc. Nebo například v Nechanicích onemocněla úřednice, stavební úřad zavřel a investor musel počkat, až se uzdraví,“ popsala současný stav ministryně. A ten se musí změnit.
V roce 2021 začne platit nový stavební zákon, který přinese nové uspořádání stavebních úřadů. Na obcích s rozšířenou působností zůstanou zachovány stavební úřady v přenesené působnosti tak jako dosud. Ty budou povolovat stavby místní významu, jejich definice bude zakotvena ve vyhlášce k zákonu. Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje, že vyjde z kategorizace staveb, kterou již v souvislosti s novým zákonem vytvořili hasiči. Další úroveň stavební správy představují krajské stavební úřady, které budou již plně v režii státu a jejich úředníci budou zaměstnanci státu ve služebním poměru. Do krajských úřadů budou integrovány dotčené orgány, které dnes vydávají závazná stanoviska.
Krajskou stavební správu bude tvořit 14 úřadů plus jeden specializovaný úřad pro vyhrazené stavby, který se bude soustředit na ty nejsložitější stavební záměry typu dálnic. V čele soustavy bude stát Nejvyšší stavební úřad, který bude ústředním správním orgánem a nebude podřízen žádnému z ministerstev. Řídit jej bude vládou jmenovaný předseda, nikoliv politik, čímž bude zaručena maximální nezávislost státní stavební správy.
Povolovat stavby místního významu bude do budoucna zhruba 300 stavebních úřadů, čímž se Česká republika přiblíží Polsku, kde téměř čtyřikrát větší území obslouží 396 stavebních úřadu, nebo Maďarsku, které si vystačí s 217 stavebními úřady. Stavební úřady v první linii zůstanou zachovány na obcích s rozšířenou působností, jejich struktura ale tuto síť nebude kopírovat úplně přesně – kritériem bude hlavně dostupnost stavebních úřadů. Některé tyto stavební úřady si budou moci zřídit územní pracoviště. Kde tyto stavební úřady a pracoviště vzniknou, je v gesci ministerstva vnitra, starostové se tedy budou moci dohodnout s resortem Jana Hamáčka.
„Pro nás je důležité dodržení několika kritérií, mezi ty hlavní patří zachování lokální dostupnosti služeb a personální zabezpečení služeb, tedy že i na této nejnižší úrovni budou úředníci zastupitelní,“ uvedla Klára Dostálová. Ministryně počítá, že zaměstnanci stavebních úřadů na obcích prvního a druhého typu, které zaniknou, posílí zachované úřady na obcích a krajskou stavební správu. Tento model, který je kompromisním řešením Ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí a Ministerstva vnitra, umožní naplnit cíl nového stavebního zákona – zrychlit stavební řízení, minimalizovat potřebná razítka a zajistit dodržování lhůt. Zároveň s přípravou samotného stavebního zákona pracuje Ministerstvo pro místní rozvoj na digitalizaci stavební agendy, díky které budou moci občané a investoři podávat žádosti o povolení z domova prostřednictvím on-line Portálu stavebníka a komunikovat s úřady elektronicky. (28.1.2020)