Ministerstvo vnitra připravilo novelu azylového zákona, která zásadním způsobem zpřísňuje podmínky pro udělení azylu. Díky rozsudku Evropského soudního dvora, který dal za pravdu českému Ministerstvu vnitra, rozšiřujeme důvody pro neudělení či odejmutí azylu na osoby, které spáchaly závažný zločin.
Nově nebudeme muset udělit azyl člověku, který sice důvody pro udělení azylu formálně splňuje, a nelze ho tedy vrátit zpět do země původu, současně se však dopustil vážného zločinu. „Novela znamená zásadní zrychlení návratu migrantů do jejich zemí poté, kdy se tamější situace uklidní. Strpěné osoby bude možné navracet hned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které by se mohlo protáhnout na roky,“ uvedl ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a doplnil: „Pokud v Česku požádá o azyl cizinec, který spáchá např. loupež, a přesto by měl jinak nárok na azyl, nově mu azyl udělen nebude.“
K těmto případům dochází velmi ojediněle, nicméně zatímco dnes azyl udělit musíme, nově budeme moci cizince z „azylu“ tzv. vyloučit. Stejně tak bude možné rychleji než dnes odejmout už přidělený azyl cizinci, který se dopustí závažného zločinu i poté, co už azyl získal. Po schválení novely půjde i v těchto případech, tedy při spáchání závažného trestného činu, využít tzv. institut strpění, který existuje v českém právním řádu už 20 let.
„Strpěná“ osoba u nás sice získá minimální základní práva do doby, než pominou důvody (politické, humanitární atd.), pro které ji nelze vyhostit, v případě změny situace lze však „strpění“, a tedy i pobyt v Česku, ukončit na rozdíl od azylu prakticky ihned. Jak to v praxi funguje teď a jak by to fungovalo po novele azylového zákona, ukazuje příklad.
Azylové řízení u osob, které spáchají vážný zločin + institut strpění
Materiál zachycuje fiktivní případ občana Běloruska, který v České republice požádal o azyl a během azylového řízení zde spáchal ozbrojenou loupež. V průběhu řízení o azylu Ministerstvo vnitra zjistilo, že cizinec splňuje důvody pro udělení azylu. Trestní řízení za spáchanou loupež běží standardně a současně s azylovým řízením.
• Kombinace faktorů spáchání vážného zločinu + zároveň splnění důvodů pro udělení azylu nastává v praxi velmi ojediněle (max. jednotky ročně).
• Pod pojmem AZYL se rozumí „mezinárodní ochrana“ – zahrnuje azyl a tzv. doplňkovou ochranu. V roce 2017 MV ze 1450 žádostí udělilo: 27 azylů, 118 doplňkových ochran. V roce 2018 MV ze 1702 žádostí udělilo: 47 azylů, 118 doplňkových ochran.
Před novelou
• Cizinec v ČR žádá o azyl
• Během řízení spáchá ozbrojenou loupež
• MV zjišťuje, že cizinec splňuje důvody pro udělení azylu
MV rozhodnutím MUSÍ UDĚLIT AZYL – cizinec získává PLNÁ PRÁVA
• MV zahajuje řízení o odnětí azylu z důvodu spáchané loupeže
• Finální potvrzení odnětí – krajský soud + Nejvyšší správní soud: až po několika letech cizinec ztrácí azyl a nemá již plná práva
• Získání VÍZA STRPĚNÍ podle zákona o pobytu cizinců – vízový štítek v pase, střední forma pobytu na území
• Jakmile je s ohledem na mezinárodní právo možná deportace – MV zahajuje řízení o zrušení víza
• MV rozhodnutím ruší vízum strpění
• Cizinec se proti tomu může odvolat
• Následně může cizinec podat žalobu a kasační stížnost
• Po potvrzení odnětí soudem – možnost realizace deportace
Po novele
• Cizinec v ČR žádá o azyl
• Během řízení spáchá ozbrojenou loupež
• MV zjišťuje, že cizinec splňuje důvody pro udělení azylu
MV rozhodnutím VYLUČUJE CIZINCE Z AZYLU – cizinec MÁ STÁLE JEN MINIMÁLNÍ ROZSAH PRÁV
• Získání POTVRZENÍ O STRPĚNÍ podle zákona o azylu – nemá formu víza, nejnižší forma pobytu na území, povinnost pravidelně docházet na MV
• Jakmile je s ohledem na mezinárodní právo možná deportace – MV neprodlužuje potvrzení o strpění
• Možnost realizace deportace
(16.10.2019)
