Loni se podle ČSÚ postavilo 18 287 domů a třetina z nich by od ledna 2020 nevyhověla přísnějším ekologickým normám na spotřebu energie. Počátkem roku začne platit nový předpis (NZEB 2020 – Domy s téměř nulovou spotřebou energie), který se bude vztahovat i pro budovy s menší užitnou plochou než 350m2. Nově postavená obydlí musí být o pětinu úspornější, než stávající a podle odborníků tak výstavba nových domů podraží až o 10 %. Se snižováním energetické náročnosti se přitom musí umět i vypořádat i veřejné stavby jako jsou školy nebo nemocnice.
Každá třetí novostavba v Česku by neobstála
„Nové domy musí být podle nové normy ekologičtější. Příští rok už bude možné stavět jen budovy v energetické třídě B a výš. Jen pro srovnání, každá třetí dokončená novostavba z loňského roku by od ledna 2020 podle nových pravidel neobstála,“ říká Jakub Jiříček ze společnosti Schneider Electric, expert na řízení energií v budovách. Nové domy musí podle jeho slov nahradit až 20 procent energie z primárního zdroje. „To znamená, že dům si musí elektřinu vyrobit sám ze slunce nebo pomocí tepelného čerpadla. Dnes jsou velkým trendem inteligentní budovy, které umí velmi šetrně hospodařit s energií, například optimálním nastavením vytápění, větrání a osvětlení, pokud bych zmínil jen tři dílčí věci. Přibližně 30 procent energie používané v budovách je vyplýtváno kvůli neúčinnému řídicímu systému budov,“ dodává Jakub Jiříček ze Schneider Electric.
Nové stavby musí snížit spotřebu energie o pětinu
Podle usnesení Evropské komise je cílem nové normy snížit spotřebu primární energie v domácnostech o 20 %. Základem je porovnání energetické náročnosti budovy s tzv. referenční budovou. „Referenční budova, vůči které bude energetická náročnost stavby posuzována, má stejný geometrický tvar, míru prosklení, orientaci i zónování. To, co totiž bude při hodnocení určující, nebude tvar ani velikost stavby, ale způsob řešení její vnější obálky a volba technického zařízení pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, úpravu vlhkosti vzduchu a mechanické větrání, osvětlení a pomocné energie,“ vysvětluje Jan Frankovič ze společnosti KORADO.
Jaké parametry budov jsou určující
Aby budova vyhověla, musí mít stejné nebo lepší parametry. Hodnotí se následující ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy: neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie do budovy za rok a průměrný součinitel prostupu tepla. Spotřeba energie z neobnovitelných zdrojů potřebná pro provoz budovy by podle asociace Šance pro budovy neměla přesáhnout 160 kilowatthodin na metr čtvereční ročně, jde tedy až o 20 % pokles. Podle ČSÚ připadalo v roce 2017 v České republice na obnovitelné zdroje 11 % vyprodukované energie.
Chytré osvětlení redukuje náklady na energii
Snížit energetickou náročnost budovy lze i osvětlením, na které by se měl klást velký důraz už během projektové přípravy stavby. Chytré řízení systému osvětlení dovede uspořit energetické náklady v řádu desítek procent: „Volbou vhodného svítidla, například s inteligentním systémem detekce pohybu, lze výrazně snížit spotřebu energie, protože se svítí jen tam, kde to je skutečně potřeba. Systém dokáže rozpoznat denní dobu a přizpůsobit tomu barvu či intenzitu světla, což vedle úspor přispívá i ke zdravému pracovnímu prostředí v budově,“ říká Jan Kavka z české firmy Modus, která vyrábí svítidla i pro veřejné stavby a průmyslové objekty. Senzory spolu navzájem komunikují. Pokud například večer v otevřené kanceláři sedí už pouze poslední pracant, zůstane svítit naplno jenom svítidlo nad ním. „Jakmile se pracovník zvedne a jde si do kuchyně pro kávu, tak se svítidla po cestě rozsvěcují. Díky inteligentním senzorům můžeme ušetřit na nákladech na elektrickou energii,“ míní manažer firmy Modus a doplňuje: „Například klasické vestavné zářivkové svítidlo má příkon 72 W, dnes již není problém ho nahradit LED svítidlem a příkonu 26 W. Další úspory lze dosáhnout právě použitím sensorů.“ (20.11.2019)
