„Přejme si, aby byl přijat nový stavební zákon, který by nám usnadnil život,“ uvítal primátor Hradce Králové Alexandr Hrabálek ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou. Ta přijela do svého rodného kraje představit aktuální stav komplexní rekodifikace stavebního práva starostům a zaměstnancům stavebních úřadů. „Věcný záměr zákona byl maximalistickou variantou. Bylo nám jasné, že v rámci vypořádání připomínek paragrafového znění dojde ke kompromisům. My jsme uzavřeli 13. ledna dohodu se Svazem měst a obcí, kterou ctím. Je nám líto, že Hospodářská komora dala ruce pryč od zákona, který expertně zaštítila. Stavební zákon je tu ale pro nás pro všechny,“ komentovala Klára Dostálová aktuální stav projednávání nového zákona a reagovala tak i na to, že Hospodářská komora ukončila spolupráci s ministerstvem.
Dohoda se Svazem měst a obcí a Ministerstvem vnitra nic nemění na cílech zákona: zrychlení, dodržování lhůt a maximální redukci razítek. Stále platí, že stavební zákon urychlí povolování staveb z několika let na maximálně jeden rok. „Ukončení spolupráce s Komorou pro nás fakticky neznamená žádnou komplikaci. Vypořádání připomínek paragrafového znění zákona už bylo od samého počátku plně v režii MMR,“ dodala ministryně. Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj dnes v Hradci Králové a v Liberci hovořili také o tom, jak bude vypadat budoucí soustava stavebních úřadů.
Starosty ministryně ujistila, že ke změně uspořádání stavební správy musí dojít – v tuto chvíli máme neuvěřitelně roztříštěnou strukturu, a to 714 obecních stavebních úřadů, 609 speciálních stavebních úřadů, 9 báňských a 4 vojenské. Takže celkem více než 1300 úřadů a pro srovnání 4x větší Polsko jich má jen 300. Na našich stavebních úřadech pracuje více než 13 tisíc úředníků, kteří si kvůli této roztříštěnosti nemohou pomoci a navzájem se zastoupit. Starostové během debaty s ministryní ocenili, že stavební úřady v první linii zůstanou na obcích v přenesené působnosti a čistě státní stavební správa bude fungovat od krajů výš.
Extrémní roztříštěnost stavebních úřadů ale není jediným problémem současné legislativy. Dalším je například velké množství dotčených orgánů, nedodržování lhůt ze strany státu, soudy při přezkumech nemohou změnit rozhodnutí stavebních úřadů, což spolu s možností dotčené veřejnosti vyjadřovat se v každém dílčím kroku vytváří onen pověstný ping – pong, jehož výsledkem je i několikaleté martýrium, než stavebník získá konečné rozhodnutí.
Tím nejabsurdnějším příkladem toho, jak současná stavební legislativa selhává, je tzv. systémová podjatost, se kterou mají v Hradci Králové bohaté zkušenosti. Kvůli námitkám systémové podjatosti – tedy riziku, že by úředníci stavebních úřadů nemuseli být dostatečně nezávislí při rozhodování - musel stavební úřad v Hořicích převzít povolování dvou velkých prioritních staveb města, a to rekonstrukci klíčové křižovatky Mileta a Velkého náměstí. To by do budoucna nemělo připomínat jedno velké parkoviště. (Mimochodem jen za rok 2018 zaregistrovaly stavební úřady po celé republice 163 námitek systémové podjatosti). „Nový zákon by měl tím, že se budou dotčené orgány integrovat do státní stavební správy, systémovou podjatost částečně odstranit,“ uvedla ministryně. Zároveň krajský stavební úřad převezme od stavebního úřadu na obci řízení v případě, že bude podáno odvolání. (11.2.2020)
