CzechIndustry > Nový strašák českých domácností: obavu z drahoty střídá strach z propouštění a nezaměstnanosti
Nový strašák českých domácností: obavu z drahoty střídá strach z propouštění a nezaměstnanosti
Komentář Lukáše Kovandy
České domácnosti se obávají zhoršení své vlastní finanční situace v nadcházející době jako dosud nikdy v historii měření od roku 2003. Jejich obava je hlubší dokonce než během světové finanční krize před třinácti lety a je mnohem hlubší než kdykoli během pandemie. Vyplývá to z říjnových dat k náladě v ekonomice, která zveřejnil ČSÚ (viz graf níže).
Mění se ovšem postupně hlavní „strašák“. Poněkud totiž ustupují obavy z dalšího růstu cen, naopak do popředí se dostává strach z propouštění a nezaměstnanosti.
Růst míry nezaměstnanosti nastane v důsledku právě současné drahoty, zejména energetické, která nutí podnikatele, firmy a podniky osekávat své náklady, včetně těch personálních. S růstem cen vstupů a nákladů na straně firem dochází současně – opět z důvodu drahoty a souvisejícího růstu úrokových sazeb – k omezení kupní síly obyvatelstva. Což jen dále umocňuje finanční tíseň podnikové sféry, neboť tak ochabuje poptávka po její produkci.
Rozsáhlejšímu propouštění se česká ekonomika nevyhne ani podle Kariny Kubelkové z bankovní rady České národní banky. Ta v rozhovoru pro Lidové noviny upozorňuje na nevyhnutelnost takového vývoje.
Nejnovější čísla ČSÚ k důvěře v ekonomiku může jako potvrzení správnosti svých kroků vnímat ta převažující část bankovní rady, k níž se řadí i Kubelková, která v posledních měsících hlasuje pro ponechání klíčových úrokových sazeb na stávající úrovni. Jestliže totiž polevují obavy lidí z inflace, značí to, že i při stagnaci úrokových sazeb dochází ke zmírňování jejich inflačních očekávání.
Naopak stoupající obavy z růstu míry nezaměstnanosti naznačují, že ještě výraznější zvýšení klíčových úrokových sazeb by mohlo již tak mdlou vyhlídku kondice trhu práce dále zhoršit.
Čínské akcie se dnes propadly nejvíce do roku 2008, v důsledku komunistického sjezdu
Akciové tituly pevninské Číny obchodované na hongkongské burze se dnes (25. 10.) propadly o 7,3 procenta. Jedná se o nejhlubší propad příslušného ukazatele – Hang Seng China Enterprise Index – od světové finanční krize roku 2008. Prudce rovněž oslabil hlavní ukazatel hongkongských akciových titulů – Hang Seng –, jenž ztratil 6,4 procenta. Slábnou také čínské akcie obchodované jinde ve světě, třeba v USA.
Jde o nejhorší reakci ukazatele Hang Seng China Enterprise Index na výsledek vrcholného sjezdu komunistické strany, konaného jednou za pět let, od roku 1994, kdy začal být daný ukazatel sestavován.
Výsledek by přitom byl zřejmě ještě horší, pokud by Čína nevykázala překvapivě solidní údaj k růstu své ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Čínská ekonomika od července do září přidala meziročně 3,9 procenta, zatímco podle expertů to nejspíše měla být jen 3,4 procenta.
Navzdory pozitivnímu překvapení z čínské reálné ekonomiky tedy pevninské akcie obchodované v Hong Kongu zlevnily na svoji nejnižší úroveň (za celé období od roku 2001) vůči americkým akciím zařazeným do stěžejního indexu USA, Standard & Poor’s 500, vyplývá z dat agentury Bloomberg (viz graf níže). Koncem roku 2001 přitom Čína byla přijata do Světové obchodní organizace, což je zásadní milník jejího ekonomického i geopolitického vzestupu posledních desetiletí.
Až příliš hladký průběh vrcholného sjezdu čínských komunistů, jenž skončil o víkendu, je pro trhy špatnou zprávou. Burzy stahovaly dolů předně technologické tituly typu Alibaby. Na sjezdu totiž svoji moc upevnil stávající prezident Si Ťin-pching, který tak bezprecedentně započíná své třetí funkční období. Stává se tak nejdéle vládnoucím čínským „kormidelníkem“ od dob Mao Ce-tunga.
Si přitom uplatňuje razantní postoj vůči právě technologickým firmám. Jedni mají za to, že tak činí z obavy, aby mu technologičtí byznysmeni, jakým je třeba Jack Ma, nepřerostli přes hlavu. Jiní míní, že nechce dopustit přílišné bohatnutí úzké skupiny technologických podnikatelů a vrcholných manažerů jejich firem, které by dále markantně rozevíralo nůžky bohatství čínské společnosti a zadělávalo tak na její nebezpečnou destabilizaci.
Prezident Si se ovšem po sjezdu v nejužším vedení politbyra obklopí nejen loajalisty, trhu méně nakloněnými pohlaváry, ale také zastánci tvrdé linie postupu vůči covidové nákaze. Trhy tak padají i z důvodu obavy, že režimní politika nulové tolerance covidu nezmírní.
Podle oficiálních čínských statistik, jež je ovšem třeba brát s jistou rezervou, je dosavadní tvrdý postup Peking vůči covidu účinný. Vždyť třeba ve Spojených státech podlehlo covidu dosud přes milion lidí. Navzdory tomu, že Čína je více než čtyřikrát lidnatější než USA, covid si tam dosud vyžádal jen něco přes 5000 obětí. Přitom pokud by měl počet covidových úmrtí vzhledem k lidnatosti odpovídat situaci v USA, muselo by být v Číně těchto úmrtí zhruba 4,2 milionu.
Zastánci nulové tolerance vůči covidu se obávají, že zmírnění restrikcí by mohlo způsobit citelný nárůst počtu zemřelých a rovněž destabilizovat společnost. Raději tak volí cestu restrikcí, které ovšem zapříčiňují slabší hospodářský růst, čímž omezují ziskovost firem obchodovaných na burzách pevninské Číny i Hong Kongu. (25.10.2022)