.jpg?s3=1)
Když se řekne dřevostavba, většina si představí spíš chatu nebo rodinný dům. Ale trend se dynamicky mění. Kromě rodinných domů, které dnes v Čechách tvoří kolem 20 %, se dřevostavby posouvají do sektoru veřejných a komerčních objektů a bytových domů.
Potenciálem jsou komerční budovy
V zahraničí již dlouho sledujeme rostoucí trend výstavby dřevěných veřejných staveb a bytových domů. U nás tento sektor, tvořící dnes maximálně 1 %, představuje velký potenciál.
„Výstavba v oblasti veřejných a průmyslových dřevostaveb v Česku je zatím v začátcích. V zahraničí jsou dřevěné kancelářské budovy, školy, školky, nemocnice, logistická centra, a dokonce i výrobní haly běžné. Přestože u nás už pár větších dřevostaveb stojí – komunitní centra, školky, penziony – jsme stále na začátku.“ komentuje situaci Jiří Oslizlo, předseda představenstva AGROP NOVA, která je výrobce konstrukčního systému NOVATOP a doplňuje: „V zahraničí se potkáváme už i s výraznou podporou ze strany státu. Ve Švýcarsku například každá státní zakázka na výstavbu budovy musí být ze dřeva, nebo alespoň s velkým podílem tohoto materiálu.“
Největší výzvou budou výrobní haly
Rozšiřující trend potvrzuje i první dřevěný Penny Market na Chrudimsku o rozloze 830 m2, nebo sídlo společnosti Kloboucká lesní, které díky své 18metrové výšce získalo titul doposud nejvyšší dřevostavby v České republice. V příštím roce plánuje společnost Skanska postavit v Praze první dřevěný čtyřpatrový dům s téměř 80 byty. V přípravě je už nyní celá řada dalších velmi zajímavých projektů vícepodlažních soukromých i veřejných staveb ze dřeva, které tomuto oboru přinesou nový vítr. Patří mezi ně i vítězný návrh českého pavilonu pro EXPO 2025 v Ócase, který bude mít výrazný podíl dřeva ve své konstrukci.
„Potenciál v České republice vidím ve výstavbě výrobních a skladovacích hal ze dřeva. V zahraničí na takových projektech už spolupracujeme. Jedním z příkladů je logistické centrum firmy Kuratle&Jaecker ve švýcarském Märstettenu, které je s téměř hektarovou skladovací plochou největším logistickým centrem postaveným ze dřeva v Evropě. Navíc díky použitým materiálům stavba uvázala téměř 3 500 tun CO2. Dalším projektem je hala na výrobu helikoptér o rozloze 2800 metrů čtverečních, kde dřevo vyhrálo nad ocelí. V Čechách však zásadně narážíme na problematiku požáru. Naše strnulá legislativa neumožňuje individuální přístup u jednotlivých objektů. V zahraničí se to řeší doložením výpočtů celé konstrukce. Kde je vůle, je i cesta,“ doplňuje Jiří Oslizlo a dodává: „Aktuálně díky bohatým zkušenostem a podpoře celé řady expertů intenzivně pracujeme na projektu naší výrobní dřevěné haly. Pro mě osobně je to jedna z největších výzev.“
Udržitelnost, rychlost a zdravé prostředí
Kromě toho, že dřevo jako stavební materiál je obnovitelným zdrojem a jedním z hlavních pilířů udržitelné výstavby, dřevostavby mají další výhody. Jednou z nejdůležitějších je stále rychlost výstavby, která díky nedostatku kvalifikované pracovní síly nabírá stále větší význam a směřuje celý obor k výrazně větší prefabrikaci a modularitě. Suchá výstavba navíc umožňuje celoroční stavění. Dřevostavby významně přispívají i k uhlíkové neutralitě, protože ve srovnání s jinými stavebními materiály dřevo CO2 pohlcuje a jeho uvázání v konstrukci se dá jednoduše spočítat.
.jpg)