Ministryně financí Alena Schillerová ve středu 20. října 2020 rozhodla o mimořádném prominutí daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec tohoto roku. Generální pardon, jehož plné znění naleznete na závěr článku, reaguje na prudký nárůst cen těchto komodit na světových trzích. Zároveň Ministerstvo financí předložilo vládě návrh novely Zákona o DPH, která by dodání elektřiny a plynu osvobodila od 21% DPH na dobu celého roku 2022, a to s účinností od 1. ledna 2022.
„Aktuální a předpokládaný růst cen energií, který zásadním způsobem zasahuje do rodinných rozpočtů domácností, představuje nepochybně mimořádnou ekonomickou situaci. Co se týče souladu s legislativou EU, Česká republika ještě před nabytím účinnosti generálního pardonu požádala o možnost aplikace nulové sazby DPH evropského komisaře pro hospodářství. Očekávám, že této žádosti bude s ohledem na celoevropský rozsah problému vyhověno a ČR tak bude moci od 1. ledna navázat na tento dočasný pardon novelou zákona o DPH,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.
„Těmito kroky se připojujeme mezi všechny zodpovědné vlády na světě, které v tuto chvíli aktivně řeší, jak zmírnit dopad růstu cen energií na domácnosti. Podobně jako u respirátorů, kde se snížení DPH okamžitě promítlo do cen pro konečné spotřebitele, chceme podpořit tuzemské domácnosti zavedením nulové sazby DPH na elektrickou energii. Domácnost, která za elektřinu zaplatí 1000 Kč měsíčně, v následném vyúčtování ušetří jen za listopad a prosinec zhruba 350 Kč,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová s tím, že díky předložené novele bude možné v tomto opatření pokračovat i v roce 2022. „Nejedná se pochopitelně o krok, který by stoprocentně zamezil zdražení elektřiny domácnostem, ale rozhodně povede k jeho zmírnění. A to je podstatné,“ dodává Alena Schillerová.
Plné znění pardonu:
R O Z H O D N U T Í
o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události
Ministryně financí rozhodla podle § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“),
takto:
Osobám povinným přiznat nebo zaplatit daň z přidané hodnoty
promíjím
1. daň z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu, u něhož vznikla povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 1 ve spojení s § 21 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), a daň z přidané hodnoty z přijaté částky úplaty, je-li přijata před uskutečněním dodání elektřiny nebo plynu, u níž vznikla povinnost přiznat daň dle § 20a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty;
2. daň z přidané hodnoty při dodání elektřiny nebo plynu, pokud vznikla při jejich dodání povinnost přiznat daň dle § 24 zákona o dani z přidané hodnoty;
3. daň z přidané hodnoty, pokud vznikla při pořízení plynu z jiného členského státu povinnost přiznat daň podle § 25 zákona o dani z přidané hodnoty, nebo vznikla při dovozu plynu povinnost přiznat nebo zaplatit daň z přidané hodnoty podle § 23 zákona o dani z přidané hodnoty.
Daň z přidané hodnoty se za uvedených podmínek promíjí, pokud se zdanitelné plnění uskutečnilo nebo úplata, u níž vznikla povinnost přiznat daň, byla přijata, v období od 1. listopadu 2021 do 31. prosince 2021.
Toto rozhodnutí je oznámeno podle § 260 odst. 3 daňového řádu zveřejněním ve Finančním zpravodaji a nabývá účinnosti dnem oznámení.
Odůvodnění:
V posledních měsících vzrostly ceny plynu a elektřiny na trzích s těmito komoditami několikanásobně. Příkladně v říjnu 2020 byla průměrná cena plynu na spotovém trhu 383 Kč/MWh, v říjnu 2021 se pohybuje ve výši 2 296 Kč/MWh. U elektřiny se jedná ještě o výraznější nárůst, kdy cena na spotovém trhu v říjnu 2020 byla ve výši 893 Kč/MWH, aktuálně dosahuje částky 4 464 Kč/MWh. Je zřejmé, že vzrůst cen v dlouhodobém porovnání není ovlivněn standardním cyklickým vývojem ekonomiky. Vzrůst cen energetických produktů dopadá negativně na všechny subjekty národního hospodářství, řada podniků nebo domácností se sice zajistila proti růstu cen, ale právě i fixace cen vedla k ukončení dodávek energií zákazníkům u řady společností na českém trhu. Cena energií se následně promítne do všech výstupů v ekonomice.
Vzrůst cen energií vnímají citlivě jak podnikatelské subjekty, tak i domácnosti. Vzhledem k faktu, že s rostoucím příjmem domácnosti platba za energie zpravidla neroste stejným tempem (pozn. méně příjmové domácnosti bydlí zpravidla ve starších stavbách s nižším energetickým standardem, může zde proto platit dokonce i opačná úměra), tvoří náklady na energie u méně příjmových domácností zpravidla větší díl nákladů na provoz domácnosti. Zejména pak u nízko příjmových domácností může skokový nárůst cen energií vést k tzv. energetické chudobě, kdy nutné výdaje na energie jdou na vrub jiných položek, včetně úhrady dluhů. Resp. růst cen energií může být impulsem pro zadlužení těchto domácností s následnými sociálními dopady. Tyto dopady prohlubuje ten fakt, že vývoj cen nebyl předpokládatelný, ale byl skokový, náhlý. Plně se projevuje s okamžitou platností u domácností, které buď nebyly kryty fixací ceny (např. výpověď smluv ze stran distributorů), anebo jejich dodavatel přestal své služby poskytovat, tj. oznámil pozbytí možnosti dodávat elektřinu anebo plyn.
S ohledem na fakt, že daň z přidané hodnoty je konstruována z hodnoty (ceny) plnění, je prominutí daně v zásadě významnější u těch osob, u kterých došlo ke skokovému zvýšení cen energií.
K řešení této události může stát využít nástrojů sociální politiky, které dokonce mohou lépe mířit na konkrétní subjekt, avšak plošné prominutí daně pro všechny subjekty dává možnost reagovat bez zbytečných časových prodlev s minimální výší administrativních nákladů na straně domácností. Náklady na změnu se projeví na straně správce daně a také u dodavatelů plynu a elektřiny (zejména pak náklady na změnu účetních, prodejních a jiných programů).
Prominutí daně z přidané hodnoty se reálně projeví u osob, které si nemohou uplatnit odpočet daně z dodané elektřiny a plynu (tj. projeví se to u domácností, malých podniků, které nejsou plátci daně, ale také i u neziskových organizací, škol apod., které si také neuplatňují nárok na odpočet daně). Z důvodu snížení administrativní náročnosti, neboť toto rozhodnutí je vydáváno na dobu dvou kalendářních měsíců, se nerozlišuje způsob použití plynu nebo elektřiny.
I z tohoto důvodu Vláda České republiky přijala dne 18. 10. 2021 usnesení č. 907, kdy časově omezené prominutí daně z přidané hodnoty je jedním ze čtyř kroků, které cílí k odstranění daňového břemene domácnostem a malým podnikům při dodání elektřiny a plynu v České republice.
Na základě výše uvedeného se ministryně financí rozhodla využít ustanovení § 260 odst. 1 písm. b) daňového řádu a za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události přistoupila k prominutí daně z přidané hodnoty při dodání elektřiny a plynu, včetně přijatých úplat (záloh) na dodání elektřiny a plynu.
Prominutí daně z přidané hodnoty se vztáhne na všechna dodání elektřiny nebo plynu, u nichž povinnost přiznat daň z uskutečněného zdanitelného plnění, nebo z přijatého zdanitelného plnění nastane v listopadu nebo v prosinci 2021.
Pokud před uskutečněním zdanitelného plnění při dodání elektřiny a plynu byla přijata před datem uskutečnění zdanitelného plnění úplata, z níž má plátce povinnost přiznat daň dle § 20a odst. 2 zákona dani z přidané hodnoty, pak se promíjí i daň z přijaté částky této úplaty, pokud tato záloha bude přijata v období listopad až prosinec 2021.
V souladu s principy daně z přidané hodnoty se promíjí daň na výstupu vypočtená ze základu daně dle § 36, § 36a nebo § 37a zákona o dani z přidané hodnoty, tj. např. včetně vedlejších výdajů spojených s dodáním tohoto zboží, které se zahrnují do základu daně (typicky služby spojené s distribucí zemního plynu nebo elektřiny). Prominutí se vztahuje na dovoz plynu a pořízení plynu z jiného členského státu, který nebude dodáván sítěmi nebo soustavami (např. cisternou).
S ohledem na výše uvedené ministryně financí rozhodla tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 259 odst. 4 daňového řádu).
Dopis komisaři Paolo Gentilonimu:
Český překlad dopisu komisaři Paolo Gentilonimu:
Vážený pane komisaři,
oslovuji Vás se žádostí umožnit České republice aplikovat dočasné osvobození od daně z přidané hodnoty s nárokem na odpočet daně pro dodání elektřiny a plynu, a to z důvodu aktuálního skokového vzrůstu cen těchto energetických komodit.
Skutečnost, že růst cen energií je závažným problémem, který se dotýká všech členských států Evropské unie, potvrdila Evropská komise ve svém materiálu „Řešení rostoucích cen energií: soubor nástrojů pro akci a podporu“. V důsledku toho oceňuji, že výbor pro DPH následně učinil vstřícný krok, kdy členské státy mohou požádat zrychleným postupem o konzultaci dle čl. 102 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty ve věci snížené sazby daně. Této možnosti Česká republika v nejbližších dnech také využije.
Možnost aplikovat sníženou sazbu daně na dodání elektřiny a plynu bude sice znamenat v České republice pro postižené nízkopříjmové domácnosti a malé podniky úsporu 11 p. b. (rozdíl mezí základní a nejnižší sníženou sazbou daně), avšak skokové a masivní navýšení cen žádá razantní řešení v podobě možnosti aplikovat osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, a to alespoň na dočasnou dobu.
Toto stanovisko také Česká republika vznesla při projednávání návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty. Z diskuze se však jevilo, že by členské státy upřednostňovaly řešení tohoto problému velkého významu prostřednictvím nového legislativního návrhu.
Z tohoto důvodu se obracím na Vás jako zástupce Evropské komise pro ekonomiku a žádám o zvážení rychlé přípravy nového legislativního návrhu, jehož cílem bude řešení této krize tím, že umožníte členským státům dočasně osvobodit dodávky elektřiny a plynu od DPH.
Současně pokud by členský stát tak již dočasně postupoval, považuji za potřebné, aby nebyl vystaven řízení o nesplnění povinnosti na základě rozporu s unijním právem, neboť ačkoliv nelze společenské a individuální následky pandemie vyvolané virem Covid-19 s čímkoliv srovnávat, je zřejmé, že dopady růstu cen energií mohou vyvolat obdobné a dlouhodobé negativní dopady na ekonomiku všech členských států Evropské unie.
Aktuální situace vyžaduje okamžité řešení. Je proto nutné neprodleně přijmout cílená opatření na ochranu zranitelných spotřebitelů a zmírnění dopadů této energetické krize i na podniky.
Proto bych závěrem ráda vyjádřila přesvědčení, že v nastalé situaci pochopíte nutnost přijmout zmiňovaná řešení, které mohou urychleně zmírnit dopady současně energetické krize.
(20.10.2021)
