V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.
Z výsledku šetření vyplývá (viz graf 1), že o málo více než čtvrtina (26 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi pozitivně, když 2 % ji označila za „velmi dobrou“ a 24 % za „dobrou“. 32 % lidí hodnotí současnou ekonomickou situaci nepříznivě, když 26 % ji charakterizovalo jako „špatnou“ a 6 % jako „velmi špatnou“. Přibližně dvě pětiny (41 %) občanů pak považují současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou“. Zbývající 1 % oslovených se k tomuto dotazu nedokázalo vyjádřit a zvolilo odpověď „nevím“.
Z časového srovnání, vyplývá, že oproti poslednímu předchozímu šetření z konce června 2020 se hodnocení ekonomické situace statisticky významně nezměnilo. V porovnání s obdobím před nástupem koronavirové pandemie je tak aktuální hodnocení ekonomické situace výrazně horší, pohybující se zhruba na úrovni, na které se pohybovalo naposledy v průběhu druhého čtvrtletí roku 2015.
Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní respondenta (viz graf 3) a rovněž se zvyšující se spokojeností s vlastním životem, zvyšující se spokojeností s politickou situací a se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání. Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují absolventi vysokých škol, Pražané, dotázaní z Jihomoravského kraje či kraje Vysočina a obecněji Moravané, voliči ANO či ODS a ti, kdo důvěřují vládě. Naopak kritičtějšími v tomto směru jsou nezaměstnaní, lidé pracující v dělnických profesích, dotázaní z obcí a malých měst s populací do 5 tisíc obyvatel, obyvatelé Středočeského, Karlovarského či Pardubického kraje, respektive obyvatelé Čech, voliči KSČM, rozhodnutí nevoliči a lidé, kteří vládě nedůvěřují.
Druhá otázka se týkala hodnocení životní úrovně samotných domácností, v nichž respondenti žijí. Jak ukazují výsledky v grafu 4, více než polovina (55 %) lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 10 % ji hodnotí jako „velmi dobrou“ a 45 % jako „spíše dobrou“. Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti 11 % občanů, když 10 % ji označilo za „spíše špatnou“ a 1 % za „velmi špatnou“. Přibližně třetina (34 %) lidí pak životní úroveň své domácnosti charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“.
Jak ukazují údaje zachycené v grafu 5, oproti předchozímu výzkumu z června 2020 se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti statisticky významně nezměnilo. V porovnání s výsledky zaznamenanými v červnu nebo v září 2019 je aktuální hodnocení rovněž srovnatelné. Pokud jde o dlouhodobější trend vývoje subjektivního hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti, ten poněkud zřetelněji zachycuje graf 6 ukazující klouzavé průměry souhrnných podílů tohoto hodnocení vždy z posledních 10 měření, což je standardní počet výzkumů realizovaných CVVM během roku v rámci projektu Naše společnost.
Od února 2013 až do jara 2015 lze vidět v podstatě nepřerušený vzestup podílu příznivého hodnocení, jehož roční průměr se postupně zvýšil z 37 % rovných na více než 44 %. Tento trend vzestupu příznivého hodnocení se následně zastavil, ale v říjnu 2015 podíl příznivého hodnocení opět vzrostl a dosáhl do té doby maximální úrovně 45 %, na které se v posledním čtvrtletí roku 2015 ustálil, aby od počátku roku 2016 opět začal růst, přičemž se postupně dostal zřetelně nad hranici 50 %, kde se v roce 2018 víceméně ustálil na úrovni okolo 53 %. Tu pak v posledním období od října 2018 začal mírně, avšak zcela soustavně překračovat a postupně vzrostl na nové historické maximum 54,7 % zaznamenané v březnu 2020. Aktuální hodnota 54,5 % je jen nepatrně nižší. Podíl negativního hodnocení činí 10,8 % z posledních deseti měření, což je jen 0,2 procentního bodu nad hodnotou historického minima 10,6 % z března 2020, hodnocení „ani dobrá, ani špatná“ v průměru posledních deseti měření činí 34,7 %. Do hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti se nastupující ekonomická krize zatím zřetelně nepromítla, což ovšem není překvapivé, protože hodnocení životní úrovně v čase vždy vykazovalo značnou setrvačnost a na změny trendu ekonomického vývoje reagovalo jen zvolna a s určitým časovým odstupem.
