Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – září 2020

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

Z výsledku šetření vyplývá (viz graf 1), že o málo více než pětina (21 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi pozitivně, když 1 % ji označilo za „velmi dobrou“ a 20 % za „dobrou“. 34 % lidí hodnotí současnou ekonomickou situaci nepříznivě, když 28 % ji charakterizovalo jako „špatnou“ a 6 % jako „velmi špatnou“. Přibližně dvě pětiny (42 %) občanů pak považují současnou ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou“. Zbývající 3 % oslovených se k tomuto dotazu nedokázala vyjádřit a zvolila odpověď „nevím“.

Z časového srovnání vyplývá, že oproti poslednímu předchozímu šetření z července 2020 se hodnocení ekonomické situace zhoršilo, když podíl pozitivního hodnocení poklesl o 5 procentních bodů, ovšem v porovnání s koncem června 2020 je hodnocení srovnatelné. V porovnání s obdobím před nástupem koronavirové pandemie je aktuální hodnocení ekonomické situace výrazně horší a je zhruba srovnatelné s úrovní, na které se pohybovalo naposledy v průběhu první poloviny roku 2015.

Podrobnější analýza ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní respondenta (viz graf 3) a rovněž se zvyšující se spokojeností s vlastním životem a zvyšující se spokojeností s politickou situací. Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují studenti, voliči ANO a ti, kdo důvěřují vládě. Naopak kritičtějšími v tomto směru jsou nezaměstnaní, lidé pracující v nekvalifikovaných nebo polokvalifikovaných dělnických profesích, voliči KSČM, rozhodnutí nevoliči a lidé, kteří vládě nedůvěřují.

Druhá otázka se týkala hodnocení životní úrovně samotných domácností, v nichž respondenti žijí. Jak ukazují výsledky v grafu 4, více než polovina (56 %) lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 9 % ji hodnotí jako „velmi dobrou“ a 47 % jako „spíše dobrou“. Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti 12 % občanů, když 10 % ji označilo za „spíše špatnou“ a 2 % za „velmi špatnou“. Necelá třetina (32 %) lidí pak životní úroveň své domácnosti charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“.

Jak ukazují údaje, oproti předchozímu výzkumu z června 2020 se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti statisticky významně nezměnilo. V porovnání s výsledky zaznamenanými v září 2019, kdy 54 % dotázaných hodnotilo životní úroveň svých domácností jako dobrou, 11 % jako špatnou a 35 % jako „ani dobrou, ani špatnou“, je aktuální hodnocení rovněž srovnatelné.

Pokud jde o dlouhodobější trend vývoje subjektivního hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti, pak výsledky ukazují klouzavé průměry souhrnných podílů tohoto hodnocení vždy z posledních 10 měření, což je standardní počet výzkumů realizovaných CVVM během roku v rámci projektu Naše společnost. Od února 2013 až do jara 2015 lze vidět v podstatě nepřerušený vzestup podílu příznivého hodnocení, jehož roční průměr se postupně zvýšil z 37 % rovných na více než 44 %. Tento trend vzestupu příznivého hodnocení se následně zastavil, ale v říjnu 2015 podíl příznivého hodnocení opět vzrostl a dosáhl do té doby maximální úrovně 45 %, na které se v posledním čtvrtletí roku 2015 ustálil, aby od počátku roku 2016 opět začal růst, přičemž se postupně dostal zřetelně nad hranici 50 %, kde se v roce 2018 víceméně ustálil na úrovni okolo 53 %. Tu pak v posledním období od října 2018 začal mírně, avšak zcela soustavně překračovat a postupně vzrostl na nové historické maximum 54,7 % zaznamenané v březnu 2020. Aktuální hodnota 54,8 % je tak novým maximem, které ovšem pouze potvrzuje stabilizaci hodnocení životní úrovně na dosažené úrovni, která je zaznamenávána v období posledního půldruhého

roku od jara 2019, odkdy hodnocení nevykazuje ani růst, ani pokles, ale jen mírné kolísání většinou v rámci možné výběrové chyby. Podíl negativního hodnocení činí 11 % z posledních deseti měření, což je jen 0,4 procentního bodu nad hodnotou historického minima 10,6 % z března 2020, hodnocení „ani dobrá, ani špatná“ v průměru posledních deseti měření činí 34,2 %. Do hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti se nastupující ekonomická krize zatím zřetelně nepromítla, což ovšem není překvapivé, protože hodnocení životní úrovně v čase vždy vykazovalo značnou setrvačnost a na změny trendu ekonomického vývoje reagovalo jen zvolna a s určitým časovým odstupem.

Hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta a rovněž s rostoucí spokojeností s vlastním životem, jakož i s ekonomickou a politickou situací v ČR a s rostoucím zájmem o politiku. S rostoucím věkem se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti naopak zhoršuje. Z hlediska politické orientace se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti zlepšuje s posunem ve směru od levice k pravici. K lidem lépe hodnotícím svou životní úroveň patřili dotázaní mladší než 45 let, absolventi vysokých škol studenti, podnikatelé se zaměstnanci, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, nižší odborní pracovníci a voliči ODS či TOP 09. Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především lidé ve věku od 60 let výše, respondenti se základním vzděláním nebo vyučení a se středoškolským vzděláním bez maturity, nezaměstnaní, důchodci, lidé pracující v nekvalifikovaných nebo polokvalifikovaných dělnických profesích, voliči KSČM a rozhodní nevoliči. (30.10.2020)