Tradiční konference společnosti Coface, odborníka na pojištění pohledávek, přinesla jednu z nejživějších panelových diskusí letošního podzimu. Mezi řečníky nechyběli mimo jiných také Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, novinářka a analytička Lenka Zlámlová, proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Miroslav Ševčík či Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.
Tradičním tématem konference byla aktuální ekonomická rizika nejen v České republice, ale také v celosvětovém měřítku. Účastníci diskutovali dopady brexitu, obchodní války mezi USA, Evropou a Čínou i připravenost českých podniků na případné krize. „Donald Trump je v právu, jde mu jen o narovnání obchodních podmínek nespravedlivých vůči USA,“ zaznělo mimo jiné na konferenci.
Během konference a před ní provedla společnost Coface průzkum mezi takřka třemi stovkami různě velkých společností z různých ekonomických sektorů. Vrcholným manažerům kladla otázky spojené s aktuálním tématem pravděpodobnosti nástupu ekonomické krize a jejich případné přípravy na oslabení domácí ekonomiky.
České firmy očekávají růst, pětina z nich případnou krizi vůbec neřeší
Navzdory prvním signálům o zpomalení růstu ekonomiky srší většina oslovených firem optimismem. V roce 2020 se povede podle názoru oslovených manažerů výrazně lépe než letos 13 % firem, lépe než letos pak 36 % společností. Spíše hůře než v letošním roce bude podle očekávání dotázaných prosperovat 7 %. Zbylých 43 % očekává v roce 2020 přibližně stejné výsledky, jako v letošním roce.
„Vůči krizi, jaká přišla v roce 2008, není nic imunní. Připomínám, že podobné krize jsme zažili za posledních 100 let jen dvě. A ačkoli krizi nelze vyloučit nikdy, „normální“ krize vypadá podstatně lépe než to, co si pamatujeme z období 2008 až 2013. Neměli bychom se proto tolik strašit,“ uvedl Miroslav Singer, člen dozorčí rady pojišťovny Generali a bývalý guvernér České národní banky.
V souladu se svým optimismem se rovných 21 % dotázaných společností aktuálně vůbec nezabývá případným nástupem ekonomické krize. I přesto jsou tyto firmy při svém obchodování opatrné, je mezi nimi významný podíl těch, které aktivně řeší běžná rizika z obchodních vztahů: 25 % z nich používá produkt pojištění pohledávek, 55 % z nich pak své obchodní partnery pomocí různých databází prověřuje a investuje do kreditních reportů a analýz.
Případným nástupem krize se nyní aktivně zabývá 20 % dotázaných firem. Zbylých 59 % firem řeší případnou krizi v odvětví průběžně, aktuální situace na trzích je nijak významně neovlivňuje ani je nenutí k preventivním krokům.
„Velké hospodářské krize v historii měly obvykle poměrně originální důvody, rozsah i průběh. Ať už se jednalo o ropné krize, inflační nebo měnové krize, zaměstnanostní krize, až po tu poslední hypoteční, jednu věc si jako poučení z historie vzít můžeme. A to takové, že přijde-li teoreticky dříve či později další ekonomická krize globálních rozměrů, velmi pravděpodobně bude mít opět originální spouštěcí mechanismus,“ komentoval potenciální příští krize s nadsázkou Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR.
Zaměstnanci v ohrožení
Očekávaný pokles počtu zaměstnanců avizovalo v posledních měsících několik bankovních domů, případnou nutnost redukovat zaměstnanecké stavy však řeší i další společnosti. Podle průzkumu očekává snížení počtu zaměstnanců v roce 2020 oproti dnešku 14 % dotázaných firem: 2 % očekávají pokles počtu spolupracovníků o dvacet procent, 12 % pak o deset procent.
„Redukci počtu zaměstnanců očekávají podle výsledků našeho průzkumu zejména společnosti z oboru financí, velkoobchodu a výroby. Zatímco v případě finančních institucí je očekávaný pokles počtu zaměstnanců dán především rozvojem technologií a změnou chování zákazníků, u ostatních firem dominují obavy z nedostatku pracovníků a jejich potřebné kvalifikace,“ uvedl Ján Čarný, generální ředitel společnosti Coface v České republice.
Krize na obzoru?
Riziko zpomalení ekonomického růstu nebo nástup recese v České republice nepředstavují podle účastníků konference jen vnější hrozby (důsledky obchodních válek či brexitu), ale i vývoj domácích ukazatelů. Negativní vliv může mít zejména růst mezd předstihující růst produktivity práce, nedostatek pracovních sil, rekordně nízká ziskovost firem či růst úrokových sazeb.
Přestože vidí budoucnost svých firem optimisticky, obává se většina dotázaných manažerů, že obchodní války mezi Spojenými státy americkými, Čínou, ale i EU mohou odstartovat novou globální obchodní a ekonomickou krizi. Přesvědčeno je o tom 67 % dotázaných manažerů. 13 % manažerů si myslí, že podobná krize v důsledku obchodních válek spíše nehrozí, 21 % si není odpovědí jistá.
„Z průzkumu mimo jiné vyplývá, že zejména menší a střední firmy díky současnému přebytku zakázek nemají čas řešit budoucí strategii a rizika. Firmy sice vnímají signály o zpomalení ekonomiky a obchodních válkách na globálních trzích, ale palčivějším problémem je pro ně aktuální nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Případná krize, která dopadne na českou ekonomiku, tak může mít pro nepřipravené společnosti i jejich zaměstnance značné následky,“ dodal Ján Čarný. (12.10.2018)
