Obchodníci čekali, že ČNB „do toho bouchne“ ještě více

Komentář Lukáše Kovandy

ČNB letos může být inflací donucena zvýšit svůj základní úrok k úrovni osmi procent.

Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.

Koruna má po oznámení zvýšení tendenci spíše jemně oslabovat. Trh tedy sázel na to, že ČNB „do toho bouchne“ ještě víc. Centrální banka tak zřejmě bude muset nadále intervenovat za silnější korunu prodejem části devizových rezerv, od první půle května už takto vydala více než 125 miliard korun.

Pokud dnes ČNB chtěla trhy překvapit coby opravdu odhodlaný bojovník s inflací, měla základní úrok zvýšit nad úroveň 7 procent. Dokonce ani hodnota 7,25 procenta by trhům zřejmě nestačila, neboť s navýšením na takovou cifru nezanedbatelná část mezinárodních měnových obchodníků počítala.

Další vývoj základní úrokové sazby je nyní značně nejistý, zejména kvůli obměně bankovní rady ČNB a novému guvernérovi. Aleš Michl při jmenování signalizoval, že bude prosazovat stabilizaci základní úrokové sazby. To by tedy znamenalo, že nyní třeba dva až tři měsíce by základní úrok mohl setrvat na úrovni právě sedmi procent, než se bankovní rada rozhodne, jak pak bude postupovat dále.

Právě tato signalizace stabilizace úroků je tím, co ekonomové ve své hantýrce označují za projev holubičího postoje. Ten vede k tlaku na oslabování koruny, proti němuž musí ČNB intervenčně zasahovat.

Vzhledem k dalšímu stupňování inflačního vývoje však nelze vyloučit, že se inflace v příštích měsících přiblíží k úrovni dvaceti procent. Pokud dojde k výraznějšímu narušení dodávek ruského plynu do EU, tak i výše. To by znamenalo, že i bankovní rada v novém, holubičím složení bude nakonec ještě letos muset zvýšit základní úrokovou sazbu k úrovni osmi procent.

Fialova vláda dnes poprvé začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně

Padl by tak stěžejní předvolební slib.

Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.

Kabinet ke sdělení zprávy, která jistě nebude populární, využívá své těleso expertních poradců, Národní ekonomickou rady vlády (NERV). Ta se dnes sešla vůbec poprvé. Projednávala právě i to, co dále s veřejnými financemi „Nejen odborná veřejnost, ale i politická reprezentace začíná cítit, že je potřeba se dívat na všechny možnosti ve státním rozpočtu, včetně zvyšování daní,“ uvedl po skončení jednání ekonom David Marek, člen NERV.

Z Markova vyjádření je zřejmé, že zvyšování daní ještě za vlády Fialova kabinetu se jeví daleko pravděpodobnějším, než se zdá z dosavadních vyjádření jeho představitelů. Ti dosud prakticky jakékoli navyšování daní odmítali. Současně se ovšem ocitají pod tlakem, neboť evidentně nejsou s to uskutečnit dostatečné rozpočtové úspory. Až do roku 2025, tedy do konce svého řádného funkčního období, vláda předběžně plánuje schodky kolem 300 miliard korun, plyne z materiálu, který projednávala počátkem června.

Schodky kolem 300 miliard po celé funkční období ovšem nesouzní se slibem vládních stran ozdravit veřejných financí. Znamenaly by totiž mimo jiné to, že celkový schodek vytvořený Fialovou vládou bude ještě o zhruba 50 procent vyšší než celkový schodek vytvořený předchozí vládou Babišovou.

Za účelem snížení schodku tak Fialova vláda bude evidentně muset zvýšit daně, což nyní už opatrně a nepřímo začala připouštět. Mezinárodní organizace typu MMF doporučují například zvýšit daň z příjmu zaměstnanců. Ta byla citelně snížena v rámci takzvaného zrušení superhrubé mzdy, ze zhruba 20 na 15 procent. Nyní by se mohla částečně vrátit, a činit tak například 17,5 procenta. (22.6.2022)