Digitální technologie mění obory dříve založené na fyzické práci, jako jsou bezpečnostní služby a ostraha. V nedávném průzkumu společností Microsoft a Accenture “Budoucnost fyzické ostrahy“ mezi 200 lídry bezpečnostních služeb respondenti uvedli, že největší investice v následujících 3 až 5 letech budou do tzv. velkých dat, analytiky, cloudu a internetu věcí. 89 % respondentů považuje digitální transformaci za důležitou.
Boj proti současným hrozbám vyžaduje inteligentní technologie schopné projít množství dat, které sám člověk nedokáže zpracovat. Odvětví ale přesto vykazuje různé stupně vyspělosti a v některých případech je až o desetiletí pozadu. Pro firmy je proto zásadní začít s digitalizací co nejdříve.
Útočit mohou i spotřebiče
Před pár lety zlodějům stačilo vystlat tašky alobalem a mohli krást, aniž zboží zapípalo. Bezpečnostním agenturám tak stačili strážní a kamery. Dnes musí systém fungovat efektivněji. Problémem je i rozvoj kyber kriminality. „Dělali jsme audit v nemocnici, kde jsme se mohli přes internet připojit na rentgen a pacienta ugrilovat,“ popisuje tristní stav zabezpečení v některých zařízeních Martin Uher ze společnosti Cyber Gym Europe.
Největší dohledové centrum střední Evropy je v Praze
Moderní odpovědí na tyto hrozby je například největší dohledové centrum střední Evropy - pražské M2C Space. To z jednoho místa monitoruje a vyhodnocuje pomocí 17 000 kamer situaci zhruba 400 klientů v 11 zemích Evropy. „M2C Space je jako lidský mozek, umí zpracovávat a reagovat na mnoho obrazových informací najednou, což nedokáže ani lidské oko. Toho jsme schopni i z online reality,“ vysvětluje Matěj Bárta, ředitel společnosti M2C.
Analytické softwary sledují vše, co se naprogramuje a umožnují práci operátora na více objektech. „Prodavačka najde v prodejně štítek od ztracených džínsů a spojí se s operátorem. Dle štítku poté zjistí, kde v prodejně bylo zboží vystaveno. Software poté operátorovi ze záznamu do několika minut ukáže jenom ty, kteří s danými džínsy manipulovali. Pracovníci centra pak v rovině osobní zkušenosti často poznají známé osoby,“ dodává provozní ředitel Oldřich Rutar.
Nové hrozby musí zvažovat i pojišťovny. „Například riziko blackoutu je v digitálním světě mnohem větším strašákem, než bývalo. Hrozby kyberútoků sledujeme a vyhodnocujeme, kdy se fenomén stane natolik rozšířený, že lze jeho existenci a funkcionality zohledňovat v rizikových kalkulacích,“ říká Eva Svobodová z pojišťovny UNIQA s tím, že zatím zavedli službu Kyber Asistence. Ta je 24 hodin denně připravena poskytnout koncovým uživatelům ochranu při zneužití platební karty, osobních dat, při napadaní počítače hackery či škodlivými viry, ale i při poškození pověsti na sociálních sítích nebo kyberšikaně a stalkingu. (25.7.2019)
