Ačkoli loni resort obrany hospodařil s nejvyšším rozpočtem v novodobé historii, podařilo se vyčerpat téměř všechny přidělené peníze. Nespotřebované výdaje tvoří pouhá dvě procenta z celkového rozpočtu, přičemž z této částky ještě podstatnou část tvoří projekty EU, jejichž financování bude pokračovat i letos. “Výsledky loňského rozpočtu jsou podle mě nejlepším argumentem vůči kritice, že obrana nepotřebuje víc peněz, protože neumí spotřebovat ani to, co má. Z výsledků je zřejmé, že to obrana umí a že investice do obrany posilují bezpečí nás všech,” řekla ministryně obrany Jana Černochová. O výsledcích rozpočtu za loňský rok byla dnes informována vláda.Rok 2022 byl pro oblast obrany z řady důvodů mimořádný. Resort obrany celkem hospodařil s čátskou 92,7 miliardy korun, což je nejvíce v novodobé historii. Zároveň hned zkraje roku vypukla válka na Ukrajině, která pro Českou republiku znamenala okamžité nastartování vojenské i jiné pomoci této zemi. Zároveň došlo k obrovskému celosvětovému nárůstu popotávky po vojenském materiálu, což se projevilo prodloužením dodacích lhůt a navýšením cen.Navzdory těmto komplikacím však resort obrany dokázal svůj rozpočet efektivně čerpat. Z celkové částky 92,7 miliardy korun se do dalšího roku převádí jen 1,9 miliardy v podobě tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů, což je o 0,3 miliardy méně než v roce 2021. Klesá také podíl nespotřebovaných výdajů na celkovém rozpočtu, který ještě v roce 2016 tvořil bezmála osm procent, zatímco loni šlo o dvě procenta.Z nespotřebovaných prostředků připadá největší částka na programové financování. Více než 700 milionů korun z této kategorie připadá na projekty EU, které však budou pokračovat i v letošním roce. U dalších více než 300 milionů jde o problémy na straně dodavatelů, které souvisely s bezpečnostní situací, případně s pandemií COVID 19. A dále šlo o 283,7 milionu korun, které představují úspory z akvizičního procesu a prostředky, které do konce roku nebyly fakturovány.Zbylé nevyčerpané prostředky představuje 280 milionů neakvizičních běžných výdajů vzniklých z devizových plateb v době výhodného směnného kurzu koruny vůči dolaru a euru, což v praxi znamená úsporu vůči státnímu rozpočtu. A dalších více než 200 milionů připadá na úsporu v oblasti mandatorních výdajů, konkrétně příplatky za službu v zahraničí, protože na zahraničních misích nakonec sloužil menší počet vojáků, než s jakým se původně počítalo. (15.1.2023)
