Brazílie, rodná země Petra Freye, je plná tajemství a rozmanitosti. Pulzující Rio, kouzlo vodopádů Iquacu či historické Salvador da Bahia okouzlí nejednoho turistu. Brazilci žijí naplno, s důrazem na rodinu a přátelskou atmosféru. Problémy bezpečnosti některých částí Brazílie vidí Frey pouze jako součást cesty k lepší budoucnosti země.
Jaké jsou vaše zážitky z cestování a prozkoumávání Brazílie? Co považujete za fascinující v této zemi?
Ta země je úžasná hlavně v tom, že je vlastně neprocestovatelná. Díky její pestrosti a ohromné rozloze má stále svá tajemství. Říká se, že v Amazonii zřejmě žijí komunity, které se nikdy nesetkali s naší civilizací. To je, myslím, dost vzrušující záležitost. Každopádně pro mě jsou i opakované návraty vždy nové. Takové pulzující Rio je jiné každý den. Určitě jsou úchvatné vodopády Iquacu a stojí za to koloniální Salvador da Bahia nebo Manaus. Pro mě osobně je největším zážitkem, když se setkám s tím, že se někdo pokusil uskutečnit nějaký sen. S tím se setkávám právě v Brazílii. Nemyslím tím jen město Brasília, které je samo o sobě vyjádření touhy začít jinde a jinak. Představuji si tehdejšího prezidenta Kubitscheka jak vizionářsky diskutuje s architektem Niemeyerem nad plány města, které ze vzduchu vypadá jako letící pták. Sen najdete i v Manausu, kde stojí Teatro Amazonas. Neoklasicistní budova v Amazonii!
.jpg)
Co o nás Brazilci vědí, případně jak ČR vnímají? Vidíte v jejich kultuře nějaké velké rozdíly?
Myslím, že Brazilci si oproti nám dokážou život víc užívat. Nemyslím tím karneval nebo nějaké párty. Dokáží být spolu a radovat se z toho. Rodiny mi přijdou v Brazílii soudržnější. Třeba takové Vánoce jsou o navštěvování. Udělá se stůl s mnoha židlemi a k němu postupně přicházejí návštěvy a každá něco přinese. Jsou to rodinní příslušníci, jejich přátelé a známí. My jsme v Čechách mnohem uzavřenější. Jinak Brazilci o nás vědí, myslím, dost. Nestalo se mi, že by někdo nevěděl, kde je země, ve které žiji nebo Praha. Tedy, neptal jsem se indiánů v Amazonii, ale třeba by mě překvapili. Ono Brazilií prošlo dost významných Čechů, měli i prezidenta s českým původem Juscelina Kubitscheka, a po válce byla Brazílie hlavním působištěm Tomáše Bati, jehož stopy jsou tam dodnes patrné.
Jaká byla vaše inspirace a motivace při psaní románu Mise Rio a proč jste si vybral právě prostředí Ria?
Samotného mě to překvapilo. Měl jsem námět na příběh chlapíka kolem padesátky, kterého v životě potkaly různé věci, a tak je už dost vyhořelý. Mám pár takových kamarádů, i sám jsem se tak někdy cítil. Záleží mu už jen na jeho dospělé dceři, která pracuje daleko v zahraničí. Pak se s ní něco v té cizině stane a on najednou vstane z popela a odletí ji zachránit do pro něj úplně cizího prostředí. No, a jak jsem ten námět rozvíjel, najednou jsem zjistil, že přirozeně píšu o Riu. Když mi to došlo, začal jsem s tím pracovat. Evokovalo mi to vlastní vzpomínky, nastudoval jsem aktuální bezpečností problémy a strukturu drogových gangů. Začal jsem se ještě víc zajímat o současnou brazilskou kulturu. A od té doby jsem v tom stále hlouběji.
Jak vnímáte současný stav Brazílie, zejména s ohledem na její historii, otroctví, diktatury a korupci?
Já to úplně nevnímám, jako něco zcela odlišného. V našich zemích bylo nevolnictví, diktatura i korupce. U Brazílie mi ovšem přijde zajímavé to historické míchání kultur, které mělo a má bezesporu vliv na vývoj země, a hlavně její kulturu. K tomu tam proběhly neuvěřitelné boomy jako portugalská kolonizace a věk cukru. Zajímavé je, že ty miliony otroků z Afriky dovezli proto, že se jim nepodařilo zotročit místní domorodce. Proběhla tam zlatá i diamantová horečka, kaučukový boom a samozřejmě káva. A pak republika, diktatura a nakonec demokracie. Jsou to vzlety a pády. Myslím, že v Brazílii je pořád možné snít nějaký sen o velkém boomu a velkém bohatství. Jsou tam obrovské sociální rozdíly, a to prostě vede ke korupci. Její současný stav vnímám jako cestu, která ještě zdaleka neskončila.
Mohl byste popsat, jaké jsou největší bezpečnostní výzvy, se kterými se obyvatelé Brazílie potýkají?
Největší kriminalita v zemi se odehrává v chudinských čtvrtích – favelách. To se týká hlavně Ria de Janeira a Sao Paula. Proto je největší bezpečnostní výzvou pro všechny, kteří v Brazílii žijí, a hlavně tamních orgánů, zasazovat se o kultivaci těchto částí a jejich obyvatel. Není to ovšem nic snadného. Stejně jako Evropa bojuje s problémy v komunitách uprchlíků. Tak tady to máte dlouhodobě soustředěno na jednom místě. A navíc, díky drogovým mafiím, je tu průplet různých vztahů. Někde se gangy chovají paradoxně trochu jako samospráva obce. Vzniká tam nějaké drobné podnikání, dělají se tam akce. Je to prostě zvláštní svět. Ti lidé, co tam žijí, jsou na samém okraji společnosti. Mnozí z nich důvěřují víc gangům než státu, který tam před nedávnou dobou poslal armádu na zásah. A ti lidé už několikrát zažili boje jak mezi drogovými gangy mezi sebou, tak s armádou. Myslím, že takto zakořeněný problém je ještě složitější než třeba řešení uprchlické krize.
.jpg)
Jak se různé oblasti Brazílie liší v ohledu na bezpečnostní situaci?
Je diametrálně odlišná ve velkých aglomeracích, kde jsou favely. Samozřejmě opatrnosti nikdy nezbývá ani v jiných částech. Nicméně je v tom velký rozdíl. Řekl bych, čím dále od favel a velkých měst, tím je bezpečněji. Brazilci jsou sami o sobě velmi vstřícní a přátelští. Nejlepší je na sebe moc neupozorňovat různými ledvinkami a kamerami na krku. Nejlepší je koupit si nějaké kristusky, co Brazilci nosí, košili nebo triko, věci si dát do igelitky z místního supermarketu a tvářit se, že tam patříte. Mně se to po několika návštěvách už docela daří…
Existují nějaká konkrétní opatření nebo programy, které byly úspěšné při zlepšování bezpečnosti v Brazílii?
Ano, jistě. Problém je podle mě v tom, že každá nová vláda určí trochu jiný směr a řešení, a tak jakoby začíná od nuly. Toho bezpochyby zneužívají gangy a další struktury. Program staronového levicového prezidenta Luly da Silvy, je hodně orientovaný na sociální politiku a školství, což může pomoci. Oblíbený je program Můj dům, kdy Brazilci z chudinských čtvrtí získávají družstevní byty v lepších částech měst. Mimoto mě zaujaly i některé bezpečnostní aplikace podporované státem. Jedna z nich vám například ukáže, kde se právě střílí nebo kde dochází k častým krádežím.
Myslíte si, že je vůbec možné dosáhnout výrazného pokroku v oblasti bezpečnosti v následujících pár letech?
To si nemyslím. Výrazným úspěchem by podle mě bylo alespoň několikaprocentní snížení kriminality a částečné oslabení vlivu drogových gangů ve favelách i státních strukturách. Jinak je to běh na dlouhou trať, ale s velkou nadějí pro tuto úžasnou zemi.
***