Galerie Brömse, která je v samém centru Františkových Lázní na Národní třídě připravila výstavu herečky a malířky Ivy Hüttnerové pod názvem „Obrázky“.
V galerii Brömse je to již její druhá výstava, poprvé tu vystavovala před 4 lety. V obrovském vedru byla na vernisáži hojná účast. Za galerii je dvorek s malým jezírkem a sochami, což bylo ideální místo na zahájení. Iva Hüttnerová nejprve pochválila krásnou květinovou výzdobu ve Františkových lázních. „Všechny i ty malé záhonky kolem palem jsou tak dotažené a citlivě udělané. To je jeden z důvodů, proč se sem jako vášnivá zahrádkářka a kytičkářka tak ráda vracím.“ Pak vyzvala hosty, aby se ptali na to, co je zajímá. Současně připomněla historku z vernisáže v Uničově, kde měla kdysi výstavu. Vernisáž tam zahajoval místní starý pan profesor. Zřejmě nic dlouho nezahajoval, a tak si to chtěl užít. Měl to napsané na stroji, celý štos papírů. Rozebíral podrobně dílo malířky. Ta se divila, co všechno tím myslela. Bylo také obrovské vedro. Všichni se těšili na konec proslovu. Když řečník skončil, upozornil lidi, že je přítomna autorka a že se jí mohou na cokoli zeptat.
V první řadě se přihlásila paní s dotazem: Prosím vás, vrátí se Čenský k rodině? V té době byl v televizi seriál Ordinace v růžové zahradě, v kterém malířka účinkovala. Načež na nynější vernisáži se ozval hlas: A vrátil se? „Ano, všechno dobře dopadlo,“ odpověděla Hüttnerová. Na dotaz: Kdy jste radši malířkou a kdy herečkou odpověděla. „Když točím od rána od šesti a přijdu domů v sedm večer, tak bych chtěla být radši malířkou. Když týden sedím doma u malování tak se těším, až přijdu mezi lidi.“ Nemá ateliér, maluje v pokoji. Zkoušela malovat v ateliéru, ale byla tak odtržená od rodiny, klid v ateliéru byl nezvyklý. Připadala si tak osaměle, že nemohla vůbec malovat. To, že je herečka a k tomu maluje je ideální kombinace. Když je dlouhé hodiny při malování sama, pak si ráda zahraje nebo jde do divadla. Hüttnerová měla před třemi roky výstavu v Mariánských Lázních.
Po pěti letech dělala velkou výstavu olejů v Novoměstské radnici v Praze, v 50,55,60 letech. Teď plánuje zmenšit frekvenci na 3 roky Zajímavý byl dotaz, jak maluje obrázky do kalendáře, zda ví dopředu, který obrázek dá do kalendáře, případně na který měsíc. „Maluji co mne napadne, v kalendáři je 12 obrázku a titulka. Poslední rok jsem namalovala 15 obrázků. Tak jsem 2 vyřadila a pak jsem je rozložila na stole. Manžel, který kalendář připravuje po technické stránce a vydává ho, udělá výběr. Při tom říká, ty maluješ samou zimu a nemáme nic na léto. Vždycky to nějak nakonec dopadne,“ vysvětluje malířka. Hrozně nerada maluje, když jí někdo řekne, že chce něco namalovat. Třeba nad gauč a na šířku.
Má ráda obrazy, které mají příběh, Salvatora Dalího, surrealisty a také má ráda, když je vidět na obrazech, že daly práci. K malování jí inspiruje nějaká situace, třeba obrázek, který se jmenuje Když se v Čechách kouřívalo. „Vzpomínám na velikány české kultury jako Karel Čapek, Rudolf Hrušínský, kteří bez cigára neudělali ani krok, jak by se potkávali u popelníků. Karel Čapek napsal v roce 1925 fejeton o tom, že je pro kuřáky vyhrazen jen jeden vagon ve vlaku. Považoval to za diskriminaci kuřáků,“ vysvětlila malířka. K obrázku Emy Destinnové prozradila, co se o ní dočetla. Pěvkyně si nechala ve dvaceti letech vytetovat hada na nohu, což bylo v té době velmi neobvyklé. Příběh ji zaujal, pak se ještě dočetla, že měla v ložnici kostlivce Ivana a jak k němu přišla. Tak se to vše snaží dát do toho obrázku.
To je i příběh obrazu Jan Zrzavý, který právě domaloval Kleopatru. Jde ji někomu ukázat, jak se mu povedla. Zrzavý bydlel na Zámeckých schodech, tak ho malířka namalovala před jeho domem. Z obrázků Ivy Hüttnerové dýchá pohoda a svět starých půvabných časů. Pomocí svého osobitého výtvarného stylu vypráví zajímavé příběhy, humorné, některé i trochu smutné. Na obrázcích jsou elegantní dámy i galantní pánové, ale i všelijaké staré věci, které ráda sbírá. Má ráda pejsky, tak téměř na každém obrázku je namalovaný pejsek. Realizovala víc jak 250 autorských výstav v Čechách, na Moravě, na Slovensku, ve Stockholmu a New Yorku. Její obrazy jsou umístěny ve stálých expozicích naivního umění v Paříži a Hamburku.
Originály jsou neprodejné, ale malířka pošle do galerie reprodukce. V galerii kromě obrazů je možno zakoupit knihu plnou obrázků, několik grafik a nástěnný kalendář na rok 2025. Výstava potrvá do 19. září.
Iva Hüttnerová
Iva Hüttnerová se narodila na konci roku 1948 v Praze. Její rodiče se záhy rozvedli a ona potom bydlela u babičky a dědečka v činžovním domě s pavlačí na Letné. Ve třinácti začala navštěvovat dramatický kroužek. Studia gymnasia po 2 letech zanechala, vystudovala ale DAMU. Na DAMU byla na koleji s Janem Kanyzou, který maloval obrazy olejovými barvami. Tehdy Iva Hüttnerová zatoužila také malovat. Po absolvování DAMU byla šest let v angažmá v karlovarském divadle. V roce 1970 se vdala za režiséra Ivana Rajmonta, narodil se jim syn Matouš, ale v roce 1976 se rozvedli. V Karlových Varech začala malovat a ve foyer divadla měla v roce 1974 první výstavu.
Po návratu do Prahy od roku 1976 hrála v pražském Divadle Na okraji. Odtud v roce 1985 odešla do Divadla S. K. Neumanna, později Divadla pod Palmovkou. V roce 1982 se podruhé vdala za stavebního inženýra Petra Mändla, narodila se jim dcera Klára. První filmovou roli měla ve filmu Dny zrady (1973) Největší roli manželky hlavního hrdiny ztvárnila ve filmu, Co je vám, doktore? (1983). Zahrála si i postavu Jolany Lepařové v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Byla sedm let moderátorkou magazínu České televize Domácí štěstí. Původní herecké profesi se již moc nevěnuje. Navrhovala i kostýmy, jevištní dekorace a divadelní televizní plakáty. Vydala řadu knih: Domácí štěstí aneb jak si správně v životě vésti, Za domácím štěstím, Obrázky z lásky, Vykládací karty, Jak upír Uršulín o zuby a ke štěstí přišel. Každoročně vydává nástěnný kalendář.
Galerie Brömse
Navazuje na duchovní a umělecký odkaz osobnosti Augusta Brömseho.
Grafik a malíř August Brömse se narodil v roce 1873 ve Františkových Lázních. Po studiu grafiky a malířství na vysoké škole výtvarných umění v Berlíně působil několik let jako svobodně tvořivý umělec. V roce 1903 se vrátil do Františkových Lázní. V roce 1910 byl August Brömse jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se ujal vedení jednoho z grafických ateliérů. K jeho žákům patřili například František Podešva, Lev Šimák, Emil Wänke, Mikuláš Galanda. August Brömse zemřel v roce 1925 a je pochován ve Františkových Lázních.
Jaromír Hampl
Foto: J. Hampl (9.8.2024)
