Na konci září byl počet obyvatel České republiky o 19,7 tisíce nižší než na počátku roku. Úbytek obyvatel zapříčinila zejména vysoká převaha zemřelých nad narozenými, záporné však bylo i saldo zahraniční migrace. Počty živě narozených a sňatků se meziročně mírně zvýšily.
Počet obyvatel České republiky zůstal na konci třetího čtvrtletí pod hranicí 10,7 milionu. „V průběhu prvního čtvrtletí letošního roku obyvatel Česka ubývalo v důsledku vysokého počtu zemřelých. Druhé čtvrtletí bylo naopak celkově přírůstkové a v polovině roku byl počet obyvatel vyšší než na jeho počátku. Záporné saldo zahraničního stěhování ve třetím čtvrtletí nicméně číslo srazilo zpět dolů, a to k 30. září na 10,68 milionu,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Na celkovém úbytku populace o 19,7 tisíce se podílely obě složky reprodukce – zemřelých bylo o 18,2 tisíce více než narozených a bilance zahraniční migrace skončila se ztrátou 1,5 tisíce osob.
V průběhu prvních tří čtvrtletí roku se živě narodilo 84,7 tisíce dětí, o 0,5 tisíce více než o rok dříve. Meziročně vzrostl počet dětí narozených jako druhorozené, prvorozených a dětí třetího a vyššího pořadí naopak ubylo. Ve věku nejvyšší plodnosti (28–31 let) se aktuálně nachází ženy narozené na počátku devadesátých let 20. století, polovinu dětí porodily ženy ročníků narození 1987–1993. Děti narozené mimo manželství představovaly 48,3 % všech narozených, obdobně jako v témže období roku 2020.
Počet zemřelých během prvních devíti měsíců roku dosáhl 102,9 tisíce. Meziročně došlo k nárůstu zemřelých o 17,7 tisíce, resp. o jednu pětinu. Nejvíce úmrtí bylo zaznamenáno v prvním čtvrtletí (13,8–16,8 tisíce měsíčně), naopak nejméně v červnu až září (8,6–8,9 tisíce měsíčně). Z pohledu pětiletých věkových skupin největší počet zemřelých vykázala skupina 75–79letých, zatímco ve stejném období roku 2020 to bylo u osob 85–89letých. Během prvního roku života zemřelo celkem 182 dětí, meziročně o 12 méně. Kojenecká úmrtnost dosáhla 2,1 ‰.
Od počátku roku do konce září se konalo 39,5 tisíce sňatků, o 0,9 tisíce více než ve stejném období roku 2020, ale o 8,3 tisíce méně ve srovnání s rokem 2019. Nejčetnější byly svatební obřady v srpnu (8,5 tisíce) a červenci (8,4 tisíce), naopak nejnižší měsíční úhrn příslušel lednu (0,8 tisíce). Čtyři pětiny ženichů a nevěst vstupovaly do svého prvního manželství.
Rozvodem bylo ukončeno 15,7 tisíce manželství, meziročně o 0,3 tisíce méně. Více než tři pětiny (61,6 %) rozvodů se týkaly rodin s nezletilými dětmi (dítětem), když počet těchto rozvodů byl ve srovnání s 1. – 3. čtvrtletím roku 2020 naopak o 0,3 tisíce vyšší. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce, téměř jedna pětina, po 2 až 5 letech od uzavření manželství.
Podle údajů o stavu cizinců a zahraničním stěhování do České republiky imigrací přibylo 50,8 tisíce osob a zároveň 52,4 tisíce jich z Česka emigrací ubylo. Mezi přistěhovalými nadále převládali občané Ukrajiny (48 %) a Slovenska (11 %). Mezi cizinci, kterým byl v průběhu prvních třech čtvrtletí ukončen pobyt v ČR, bylo nejvíce Slováků (33 %), Němců (12 %) a Ukrajinců (10 %). Saldo zahraničního stěhování bylo záporné, dosáhlo −1,5 tisíce osob. Stejně jako v předešlých letech měli jednoznačně nejvyšší kladné saldo zahraničního stěhování občané Ukrajiny (19,0 tisíce). Druhé nejvyšší, které patřilo občanům Maďarska, bylo podstatně nižší (0,6 tisíce). Bilance zahraničního stěhování občanů Česka byla celkově pátá nejnižší a skončila v záporných číslech (−0,9 tisíce). Nejvýraznější úbytek migrací zaznamenali občané Slovenska (−11,8 tisíce) a Německa (−5,8 tisíce). (13.12.2021)
