Komentář Lukáše Kovandy
Nejúčinnější „sbírkou“ je odstřižení od ruských energií.
Podle zpráv z minulého týdne Češi vybrali na pomoc Ukrajině zhruba 2,7 miliardy korun. Jedná se o rekordní výtěžek jednorázové humanitární akce. Jde o úctyhodný výsledek semknutí tuzemské veřejnosti.
Radost z něj však poněkud kazí jiné číslo. Rusku totiž Česko poslalo za stejnou dobu – za poslední takřka měsíc, který od začátku invaze uplynul – částku zhruba desetinásobnou, a to jen za ruský plyn a za ruskou ropu.
Drtivá většina plynu, který v Česku firmy i domácnosti spotřebují, pochází z Ruska. Ročně Česko spotřebuje před 82 milionů megawatthodin ruského plynu. I když ten se dováží z Německa, jde stále o ruský plyn.
Při současné velkoobchodní ceně plynu v EU, kolem 105 eur za megawatthodinu, a letošním průměrném kursu koruny k euru, 24,46, platí, že Česko za ruský plyn utratí ročně kolem 210 miliard korun. Při měsíčním rozpočítání se jedná o 17,5 miliardy korun.
Další miliardy korun měsíčně zaplatí Česko za ruskou ropu, byť v případě ropy není jeho závislost na Rusku tak vysoká, takřka stoprocentní, jako v případě plynu.
I tak lze spočítat, že jenom za ropu a plyn Česko Rusku při současných, citelně navýšených cenách měsíčně zaplatí průměrně právě zhruba desetinásobek toho, co se podařilo vybrat ve sbírkách na Ukrajinu. Tedy sumu v pásmu od 25 do 30 miliard korun.
Zdaleka nejvíce nápomocnou a nejúčinnější „sbírkou“ na Ukrajinu by byla ta spočívající v odstřižení Česka a obecněji EU od dodávek ruských energií. Po takovém řešení volají některé členské země EU, jiné, v čele s Německem, jsou však proti, alespoň zatím.
Pohonné hmoty v ČR začaly opět zdražovat
Obchodníky s ropou zneklidňují slova amerického prezidenta Bidena, že Rusko na Ukrajině může použít chemické zbraně.
Pohonné hmoty v ČR začaly včera opět zdražovat. Průměrná cena benzínu stoupla o čtyři haléře na litr na 44,02 haléře. Jedná se o první zdražení benzínu od 10. března. Nafta včera zdražila dokonce o devět haléřů, na 46,08 koruny za litr. Lze předpokládat, že dnes ceny dále porostou, a ještě výrazněji než včera. Skončila tak několikadenní etapa často historicky rekordně prudkého zlevňování jak benzínu, tak nafty.
Růst cen pohonných hmot odráží vzestup velkoobchodních paliv na surovinové burze v Rotterdamu. Včera se tam například cena nafty vyhoupla přes 1193 dolarů za tunu, což je nejvyšší hodnota za více než týden obchodování. Česká vláda bude právě s cenami na rotterdamské burze srovnávat ceny u českých čerpacích stanic, aby tak posoudila, zda jsou marže stanovovány neopodstatněně vysoko. První výsledky tohoto srovnání by měly být k dispozici tento týden. Ministr financí Zbyněk Stanjura o víkendu v České televizi, že neočekává, že by srovnání odhalilo praxi opravdu zásadního a plošného neobjektivního navyšování marži.
Paliva na rotterdamské burze zdražují v důsledku opětovného vzestupu světových cen ropy. Severomořská ropa Brent se dnes prodává až takřka za 119,50 dolarů za barel, což je nejvyšší hodnota od 9. března.
Ropa zdražuje v důsledku nekončících, ba stupňujících se bojů na Ukrajině. Trhy zneklidňuje čerstvé prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena, že Rusko může na Ukrajině použít chemické zbraně. Pokud by se tak stalo, Evropa by se pod vzniklým tlakem situace zřejmě výrazně odstřihla od ruských dodávek ropy a plynu. Takový krok ostatně již EU zvažuje. To by ale vedlo k dalšímu tlaku na růst cen ropy Brent, a tedy i pohonných hmot v ČR.
Růst cen ropy nahrává válčícímu Rusku. Právě výnosy z prodeje plynu a ropy jsou klíčovým zdrojem financování jeho invaze na Ukrajinu. Západ sice do značné míry v souladu se sankcemi přestal ruskou ropu nakupovat, ta ovšem nachází odběratele třeba v Indii. Například společnost Hindustan Petroleum si minulý týden objednala dva miliony barelů ruské uralské ropy s dodáním v červnu. Indie je druhým největším asijským dovozcem ropy. Země rovněž zvažuje, že by Rusku za ropu platila místo dolaru v indické měně.
Ruská uralská ropa se v důsledku invaze prodávala v historicky rekordní slevě oproti ropě Brent s okamžitým, fyzickým dodáním. Sleva představovala přes dvacet dolarů na barel. Díky růstu cen ropy však i při slevě inkasuje Rusko za barel ropy mnohem více než třeba při pandemii.
Akcie Boeingu padají. Pro firmu nemohlo přijít zřícení letadla v Číně v horší dobu
Akcie amerického výrobce letadel Boeing se včera během obchodování před otevřením burzy citelně propadaly, o 6,8 procenta.
Děje se tak v důsledku zřícení letadla tohoto výrobce v Číně. Na palubě stroje společnosti China Eastern bylo více než 130 lidí. Jedná se o letadlo typu 737-800 NG (New Generation). Výroba tohoto modelu skončila v roce 2019, poslední kus byl dodán začátkem roku 2020. Na sérii navazuje řada 737 MAX. Právě „Maxy“ zaznamenaly v krátkém časovém sledu dvě fatální nehody v letech 2018 a 2019, pročež po druhé z nich došlo k časově nejdelšímu odstavení konkrétního typu letadla v dějinách letectví.
V Číně se „Maxy“ do komerčního provozu dosud nevrátily. Pondělní tragická nehoda tak přichází pro Boeing v nejhorší možnou dobu. Neboť společnost se zrovna připravuje pro znovuuvedení „Maxů“ do provozu právě v Číně.
Tragédie představuje první fatální nehodu stroje aerolinky China Eastern od roku 2004. Tehdy pád jejího letadla ve Vnitřním Mongolsku usmrtil 53 lidí na palubě a dva na zemi. Akcie aerolinky se v reakci na havárii včera na burze v Hong Kongu propadly o 6,5 procenta. (22.3.2022)
