Od OSVČ k firmě: Kdy nastal čas vyrůst a proč to nemusíte zvládnout sami

V roce 2024 zahájilo v České republice podnikání téměř 83 000 lidí, což představuje meziroční nárůst o 14 %. Zároveň podnikání ukončilo 71 875 fyzických osob. Vyplývá to z analýzy společnosti Czech Credit Bureau (CRIF). Čísla tak ukazují, že ačkoli se podnikání těší rostoucí oblibě, přežít a uspět není samozřejmostí a s růstem přichází zcela nové výzvy.

Jedním z klíčových momentů na podnikatelské cestě bývá přechod z OSVČ na firmu. K tomu často dochází, když podnikatel přestává zvládat všechny činnosti sám. Pokud objem práce narůstá natolik, že jej nelze efektivně řídit bez delegování a lepší organizace, je čas přemýšlet nejen o změně právní formy, ale také o vytvoření systému, který umožní firmě růst nezávisle na jediném člověku.

Přechod ze samostatné živnosti na společnost s ručením omezeným dává podle expertů smysl v několika případech. Například když podnikatel plánuje spolupracovat s dalšími lidmi, rozdělit odpovědnosti nebo přizvat investora. Dalším častým impulzem bývá snaha omezit osobní rizika – zatímco OSVČ ručí za závazky celým svým majetkem, u s.r.o. je ručení omezeno. Ke změně často dochází také v okamžiku, kdy podnikatel přestává zvládat každodenní operativu a chce se posunout k vedení firmy jako celku – s větším odstupem, nadhledem a důrazem na strategii.

„Nejtěžší není změnit právní formu, ale myšlení. Je to přechod z režimu ‚makám, dokud nezhasnu' do režimu ‚buduju firmu, která funguje i beze mě'. A právě v tu chvíli často přichází do hry interim management,“ říká Arnošt Čáp výkonný ředitel BU Čechy za společnost JPF Czech, která se přes 20 let specializuje na restrukturalizaci a řízení firem.

Když podnikání přeroste zakladatele

Přechod z OSVČ na firmu není pouze formální krok. Ve většině případů vyžaduje i jiný přístup k vedení. Mnoho podnikatelů se v určité fázi ocitne v situaci, kdy firma roste rychleji, než jsou schopni ji řídit. A právě tehdy může pomoci externí pohled.

Model tzv. interim managementu, tedy dočasného dosazení zkušeného manažera, je běžnou praxí například v Německu nebo ve Skandinávii. V Česku se podle Čápa prosazuje pomalu, ale jistě. Firmy po něm nejčastěji sahají ve dvou situacích: když se dostanou do krize a potřebují rychlý restart, nebo když chtějí růst, ale chybí jim kapacita či zkušenosti. „Nejde o poradce, kteří napíšou analýzu a zmizí. Interim manažeři přebírají odpovědnost za výsledky, zapojují se do vedení firmy a zůstávají, dokud není jasné, že firma funguje – bez nich i bez majitele,“ vysvětluje Čáp.

Z dat společnosti JPF Czech vyplývá, že u firem, které tímto modelem prošly, se průměrný roční růst pohybuje přes 30 %. Většina z nich zároveň dosáhne pozitivního cash-flow už během prvního roku spolupráce.

Pomoc nejen v nouzi

Spolupráce s externím manažerem nemusí být řešením jen pro firmy v potížích. Stále více podnikatelů jej využívá preventivně, v okamžiku, kdy chtějí svůj byznys připravit na další fázi růstu, řeší generační výměnu nebo se prostě potřebují na chvíli vzdálit z každodenní operativy.

Z OSVČ se člověk podnikatelem nestává změnou právní formy, ale schopností nechat firmu fungovat samostatně. A někdy to znamená říct si o pomoc. (2.4.2025)